Místo vlastní bude region dotovat zavedenou cestovní kancelář
Jak přilákat turisty do svého regionu? Zřídit si vlastní cestovní kancelář! Touto myšlenkou se smrtelně vážně zabývali na hejtmanství Pardubického kraje. Do světa to krajský úřad vypustil letošního 19. ledna tiskovou zprávou. „O vlastní cestovní kanceláři jsme uvažovali dlouho. Já vlastně hned od doby, co jsem se dostal do funkce. Nechal jsem si k tomu udělat různé právní rozbory,“ říká krajský radní pro cestovní ruch Miroslav Stejskal (ČSSD). Chtěl prý reagovat na stesky podnikatelů, že jim nejezdí turisté. Radní počítal, že krajská cestovka by přišla na 1,5 až dva miliony korun a první dva tři roky by byla ztrátová. „Máme turistické balíčky ve sféře nápadů, ale až cestovní kancelář z nich může udělat produkt,“ tvrdí Stejskal. Podotýká, že na cestovní ruch není odborníkem. Dlouho pracoval jako právník u armády a u policie, nyní je starostou obce Výprachtice v Orlických horách.
Konec dříve než začátek
Naštěstí krajská CK skončila dříve, než začala. Radnímu ideu rozmluvil ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška, bývalý šéf státní agentury CzechTourism. Pardubický kraj, který dlouhodobě patří k nejméně navštěvovaným v zemi, bude svůj hendikep zřejmě řešit jinak. Co nejdříve chce vybrat zavedenou cestovní kancelář, kterou bude za nabídku zájezdů do turisticky atraktivních míst regionu dotovat. „Od cestovek jsme slyšeli, že by pro ně byla přijatelná roční podpora sto tisíc korun,“ naznačuje Stejskal. V tendru chce kraj najít firmu s dostatečnou prodejní sítí schopnou nabízet, co je v regionu k mání.
„Klasické kamenné cestovní kanceláře dnes ustupují do pozadí. Roste zájem objednávat si ubytování on-line a s ním se stále více prosazují rezervační portály,“ říká generální sekretář Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek. Za hoteliéry vítá snahu regionů lákat turisty, ale měly by se zaměřit na oblasti, které jim příslušejí. „Ať propagují svůj kraj, vymýšlejí regionální balíčky a příběhy, proč lidé mají přijet. Rozhodně by ale kraj neměl podnikat nebo přidělovat ubytovacím zařízením vlastní hvězdičky, jako to dělá Liberecký kraj. Je to pod rozlišovací schopnost cizinců, a navíc zbytečnost, když existuje mezinárodní klasifikace ubytovacích zařízení,“ soudí Stárek.
Na podporu cestovního ruchu přitom v Pardubickém kraji vznikla před dvěma lety Destinační společnost Východní Čechy. Jednou z jejích aktivit má být vytvoření a podpora sítě spolupracujících místních cestovních kanceláří a marketingová podpora nabídek regionu.
Kam s eurodotacemi
Pomocí evropských peněz chtěl radní Stejskal vybudovat také rezervační systém, přes který by si návštěvníci zajišťovali ubytování. „V tom jsme ale narazili, šlo by o nepovolenou veřejnou podporu,“ vysvětluje. Záměru vytvořit regionální rezervační systém se ale radní nevzdává. „Potřebujeme ho hned. Nemůžeme čekat na národní systém, který bude vznikat tři čtyři roky. Chceme ho předběhnout i s rizikem, že oba systémy nebudou kompatibilní a budeme za to kritizováni,“ poznamenává. Evropské dotace z regionálního operačního programu (ROP) kraj využije třeba na vybavení turistických informačních center. Do konce loňského roku na ně schválil dva projekty. Žádný jiný kraj nebyl k informačním centrům při rozdělování dotací z ROP tak štědrý. Zatímco Pardubický kraj jim do loňského března přiznal přes 18 milionů korun, Královéhradecký necelých devět milionů, Olomoucký sedm, Jihočeský téměř čtyři a Plzeňský tři miliony korun, ostatní nedaly ani korunu. Vyplývá to z analýzy, kterou jako výzkumný projekt Vondruškova ministerstva vypracovala Vysoká škola hotelová v Praze.
Na produkty cestovního ruchu, jejich marketing a propagaci šlo ve všech krajích do uvedeného data celkem přes 690 milionů korun. „Často jde však jen o obecné regionální produkty, nevytváří se konkrétní balíčky. Za drahé peníze se projekty soustředí jen na obecný marketing a propagaci,“ poukazuje spoluautor analýzy Jiří Vystoupil z brněnské Masarykovy univerzity. Doporučuje intenzivnější podporu informačních center, a naopak omezit dotace na výstavbu ubytovacích zařízení.
