Ztrátu autority českého předsednictví EU doprovází zmatek při sestavování programu
Nastává přepřáhání. Česká republika má dva premiéry a dosluhující vládu. Pomyslná předávka novému kabinetu se uskuteční v poslední třetině českého předsednictví Rady Evropské unie a tuzemský tým hraje v oslabení. „Na poslední dubnové Radě jsme se byli fakticky rozloučit. Oslabení bylo cítit,“ poznamenává odstupující místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra.
EURO: Nedávno jste se sešel s turkmenským prezidentem Gurbangulim M. Berdymuhamedovem, který je často obviňován z porušování lidských práv. Stal se z vás od roku 1989 větší realista? VONDRA: Vždycky jsem byl realista. Nerezignuji však na ideály. V Turkmenistánu jsem nebyl prosazovat ideály. Vydal jsem se tam z pragmatického důvodu – pozvat Turkmenistán na summit Jižní koridor, který má přispět k diverzifikaci dodávek plynu do Evropy. Pokud začnou platit všechny klimaticko-energetické předpisy a spotřeba plynu poroste, nelze zůstat závislým na dovozu plynu z Ruska. Je realitou, že ropa a plyn se nacházejí – s výjimkou Norska a Británie – v zemích, které nemají západní demokratický režim. To platí pro Turkmenistán i Saúdskou Arábii, se kterou mimochodem obchoduje kdekdo. O to důležitější je nebýt závislý na jediném zdroji.
EURO: Co jste si z návštěvy odvezl? VONDRA: Pozorně jsem naslouchal projevu prezidenta Berdymuhamedova, který otvíral konferenci v Ašchabádu. Pro Evropana se setkání odehrávalo v komických a trochu nepříjemných kulisách, ale důležitější bylo to, co říkal. V projevu zaznělo, že i Turkmeni chtějí mít při exportu plynu možnost volby. Nechtějí být závislí na Rusku. Chtějí prorazit tento monopol. V konverzaci s prezidentem zaznělo, že mají zájem prodávat plyn do Evropy. Bez nových plynovodů však nelze zajistit jiný tranzit než přes Rusko.
EURO: Co jste očekával od prezidenta Václava Klause po pádu vlády? VONDRA: Od Václava Klause jsem očekával větší odpovědnost. Jiří Paroubek si hrál se sirkami a v Parlamentu vznikl požár. Očekával bych, že prezident republiky začne požár hasit. Poslední, co jsem očekával, bylo, že by přiléval olej do ohně. To se však bohužel stalo. Český národ přežil lecjaká selhání a přežije jistě i toto. Jediným výsledkem této hry je, že druhou polovinu předsednictví EU dohrajeme zbytečně v oslabení. Pokud si někdo myslí, že předsednictví nemá žádný význam, že je zbytečné a že jediné pozitivum, jež přináší, je vystavit se televizním kamerám a mít více fotek, pak prosím. Myslím si však, že jde o odpovědnější práci. Není to nějaké PR cvičení.
EURO: Několikrát jste se zakladatele ODS zastal. Mimo jiné během proslulé roztržky s europoslanci na Hradě. Nelitoval jste někdy své prezidentské volby? VONDRA: V politice neplatí kdyby. Volil jsem Václava Klause. Zastal jsem se ho, když byl konfrontován s hrubiánstvím Daniela Cohn-Bendita, které bylo účelové. Odnáším si z toho poznání, že vděk nepatří mezi politické kategorie. Objevuje se však širší otázka. Velký státník se dokáže smířit s tím, když se jeho nástupce vydá vlastní cestou. Stejně jako otec se smíří s tím, když jeho syn jde svou cestou. V tomto ohledu Václavu Klausovi do velkého státníka něco chybí.
EURO: Energetika patří mezi priority českého předsednictví EU. Mnoho odborníků však namítá, že projekt Nabucco je nerealistický. Co si o tom myslíte? VONDRA: Nabucco je jen jeden z projektů, které mají zajistit nezávislost Evropy na zdrojích. Vybavuji si skeptiky, kteří zpochybňovali ropovod Ingolstadt. Právě tato diverzifikace nás však loni zachránila, když v létě vysychal ropovod Družba. Ano, existují překážky v jednáních o tranzitu přes Turecko. Je třeba dát dohromady konsorcium firem, které bude jednat s producenty o dodávkách plynu. To vše však lze řešit.
EURO: Co chcete prosadit na summitu Jižní koridor, který se bude konat v Praze 8. května? VONDRA: Cílem je shodnout se na politické deklaraci, ve které se Evropa, tedy spotřebitelé, a země vyvážející nerostné suroviny – nejen Ázerbájdžán a Turkmenistán, ale i Irák a tranzitní státy, jako jsou Turecko a Gruzie, dohodnou na společném zájmu zakládat podobné projekty. Nastaví-li se tržní podmínky, není pochyb, že půjde o výhodnou spolupráci pro všechny zúčastněné.
EURO: Jak hodnotíte šanci premiéra Jana Fischera, že v červnu zvládne české vedení Evropské rady? VONDRA: S Janem Fischerem jsem hodinu a půl mluvil. Je to zkušený úředník. Koneckonců tři roky sedával na jednání vlády z titulu šéfa statistického úřadu a naslouchal diskusi o přípravě českého předsednictví EU. Roli moderátora by měl zvládnout. Počítám také s tím, že všichni lidé, kteří se na přípravě podíleli – úředníci z úřadu vlády, ministerstva zahraničí i odjinud – mu budou pomáhat.
EURO: Je nějak oslabena předsednická pozice České republiky? VONDRA: V první polovině předsednictví jsme sice byli kritizováni, ale měli jsme autoritu. Když jsme s Karlem Schwarzenbergem v lednu, únoru a březnu řídili Radu ministrů pro všeobecné záležitosti, měli jsme dost sil prosadit, aby program nebyl zmatek. Soustředili jsme se na řešení dvou až tří otázek. Na poslední dubnové Radě jsme se byli fakticky rozloučit. Oslabení bylo cítit. Každý stát chce něco projednávat a jako předseda Rady to můžete odmítnout a říct: neztrácejme čas planým tlacháním. Naposled jsme měli problém. Státy totiž mají dle jednacího řádu právo zařadit s předstihem jako bod jednání cokoli a my jsme tomu v souladu s pravidly hry nemohli zabránit.
