Ve fosilních palivech je ještě hodně ohně

Navzdory velkému skoku...

… v roce 2007 zůstávají producenti ropy a plynu významnou oblastí pro investory

Energie je středem pozornosti. Spotřebitelé a podniky zápolí s přiškrcenými dodávkami ropy a plynu, zatímco se ropné společnosti a spousta nových hráčů snaží vymýšlet udržitelné zdroje energie, jež omezí emise oxidu uhličitého. Je to nepopsatelně složitý problém, který patrně nebude nijak brzy vyřešen. V této nejistotě se zdá být jisté jedno: energie bez ohledu na zdroj pravděpodobně podraží. Díky tomu by se v příštích několika letech měly energetické akcie stát dobrou sázkou. Jelikož svět zůstane závislý na ropě a plynu přinejmenším příští dvě desetiletí, podíly ve společnostech, které těží tyto látky ze země nebo je rafinují a prodávají, zůstanou významnými investicemi. Jediným varováním je to, že si tyto akcie vedly dobře už v roce 2007. Například index CBOE.OIX jedenácti ropných společností vzrostl meziročně o 32,1 procenta proti pouhým 4,9 procenta nárůstu akciového indexu Standard & Poor’s 500. Fadel Gheit, analytik newyorské firmy Oppenheimer, uvádí, že se v roce 2007 investoři vrhali na jakékoli akcie související s energií.

Menší je lepší.

Vysoké ceny by už nemusely energetickým akciím skýtat v roce 2008 tolik prostoru k pohybu. Gheit se domnívá, že když ceny energií dále porostou, lepší sázkou než těžké váhy, jako jsou ExxonMobil a Chevron, budou menší společnosti. Z nezávislých firem doporučuje Noble Energy, jež od roku 2000 zdvojnásobila výrobu, a Apache, která se specializuje na dotěžování ropy ze starších polí. Eitan Bernstein, analytik firmy Friedman, Billings, Ramsey z virginského Arlingtonu, má za to, že je dobré uvažovat o akciích společností Occidental Petroleum a Valero Energy. Středně velký Occidental získal zpět své staré koncese v Libyi, jedné z nejslibnějších ropných zemí na světě. Valero, největší americká rafinerská firma, odprodává po akvizičním tažení méně výnosné majetky a odkupuje zpátky akcie. Zvláštním případem podle Gheita je společnost BP, kterou postihla vlna pádů a nepředvídaných událostí. Gheit odhaduje, že BP přišla v posledních 30 měsících o pět miliard dolarů kvůli výpadkům rafinerií a zpožděným projektům. Opětovné uvedení dvou poškozených rafinerií do plného provozu a zahájení těžby na dvou nových polích v Mexickém zálivu zvýší zisk společnosti, jak se Gheit domnívá, do roku 2009 o tři miliardy dolarů. Myslí si, že výnosy na jednu akcii by mohly vzrůst o patnáct procent. Malcolm Polley, prezident a investiční ředitel pittsburghské firmy Stewart Capital Advisors, která hospodaří s miliardou dolarů, uvádí, že ačkoli obří společnosti jsou obvykle bezpečnými sázkami, on se raději snaží vybírat si kandidáty na rychlý výnos za krátkou dobu. Mezi ty, které si zvolil, patří servisní společnosti pro těžbu ropy, jako jsou Halliburton a Schlumberger, jež profitují ze všech vrtných a průzkumných prací. Další dobré vyhlídky má největší pobřežní vrtná společnost Transocean. Investoři by také byli mazaní, kdyby přišli na to, jak nakoupit podíly v rychle rostoucím podnikání se zkapalněným zemním plynem (LNG), který vzniká podchlazením zemního plynu, aby se srazil a mohl být dopravován na lodích. S touto prchavou látkou se obchoduje jako s ropou a poptávka po ní je obrovská na celém světě. Avšak jedinou významnou zemí produkující LNG, která je přístupná akciovým investorům, je Austrálie. Bernard J. Picchi, analytik newyorské firmy Wall Street Access, doporučuje Woodside Petroleum. Je dobře zakotvená na zvětšujících se australských polích zemního plynu a může se stát předmětem nabídky na převzetí ze strany společnosti Royal Dutch Shell, jež vlastní 34 procent. Alternativy ropy a plynu mají světlou budoucnost, ale není snadné přijít na to, které energetické zdroje nebo společnosti budou velkými vítězi. Podnikaví investoři by mohli uvažovat o společnosti VeraSun Energy z města Brookings v Jižní Dakotě, která vyrábí etanol a za devět měsíců končících 30. září dosáhla čistých zisků 22,6 milionu dolarů při výnosech 535 milionů dolarů. Pavel Molchanov z firmy Raymond James Financial ve floridském St. Petersburgu připouští, že VeraSun je lídrem odvětví, ale varuje, že výroba etanolu „je náročným odvětvím kvůli přezásobení v USA“. Molchanov také upřednostňuje SunPower, firmu z kalifornského San Jose, která vyrábí solární panely a buňky a jejímž většinovým vlastníkem je Cypress Semiconductor, ikona ze Silicon Valley. Ovšem na to, aby se poznalo, zda jedna z těchto mladých společností je ExxonMobilem zítřka, je ještě příliš brzy.

Nepohodlná pravda o ropě Analytik se domnívá, že vzrůstající ceny se stanou trvalým jevem

Budete-li ropným šejkem, pak se vám to, co říká Paul Horsnell, bude moc líbit. Budete-li spotřebitelem, pak se vám to líbit nebude. Horsnell, šéf komoditního výzkumu v londýnské bance Barclays Capital, už léta předvídá vzestupnou tendenci cen ropy a nevidí důvod, proč by měl svůj názor měnit. Domnívá se, že dnešní vysoké cenové úrovně nás budou tížit i příští rok a že ropa se nějakou dobu bude obchodovat nad zatím ještě nepřekonanou hranicí sta dolarů za barel. Je přesvědčen, že rok 2008 bude sedmým v řadě let ve znamení zvyšujících se cen. Průměrná cena za rok 2007 bude asi 72 dolarů za barel. Rozcuchaný šestačtyřicetiletý Horsnell, bývalý učitel ekonomie v Oxfordu, pracoval jedenáct let jako náměstek ředitele Oxfordského institutu pro energetická studia, který má těsné vazby na takové země OPEC, jako jsou Kuvajt, Saúdská Arábie a Venezuela. V roce 2001 nastoupil u společnosti JPMorgan a o dva roky později přešel do banky Barclays Capital. Zkoumá statistiky světové nabídky a poptávky a snaží se zjistit, kolik nové ropy bude přicházet z Kazachstánu nebo jak rychle roste čínská žízeň. Tempo růstu světové poptávky po ropě se od obrovského čtyřprocentního nárůstu v roce 2004 sice snížilo, ale poptávka dál vzrůstá z důvodu rychle stoupající spotřeby v Číně i u samotných producentů na Blízkém východě. Nové zásoby byly zároveň zklamáním kvůli omezeným výsledkům průzkumu a nepřístupnosti nových oblastí. Stačí se podívat na to, jaké potíže mají ExxonMobil, BP a Royal Dutch Shell se zvyšováním těžby ropy. Horsnell se domnívá, že rok 2008 může být tím, kdy se nabídka ze zemí mimo OPEC vůbec nezvýší, čímž svět bude vydán ještě více na milost tomuto kartelu. Bývalo obecným názorem, že vyšší ceny srazí poptávku a oživí nabídku, ale ukázalo se, že to už neplatí.
Prohlašuje, že novou dynamiku lze lépe pozorovat u cen ropy k dodání do pěti až sedmi let než u volatilního nejbližšího futures kontraktu, který má velkou publicitu. V roce 2007 krátkodobé ceny oscilovaly v celém rozpětí mezi přibližně 50 až 100 dolary za barel. Ovšem od roku 2003 nastal stálý dlouhodobý nárůst až téměř k 90 dolarům za barel ropy k dodání na sedm let. Horsnell se domnívá, že takové výhledové ceny představují „stanovisko trhu k dlouhodobě udržitelné ceně“.
Ropný analytik neočekává, že by se základní faktory, jež tlačí ceny nahoru, brzy změnily. Není pravděpodobné, že by se začaly využívat nějaké vydatné zdroje energie. Jiné možnosti, například kanadský asfalt, jsou ekologicky zhoubné nebo v případě biopaliv vyráběných z kukuřice postrkují ceny potravin vzhůru. Horsnell neví, jak tomu zabránit.

Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek