Martin Hausenblas vydělal miliony, začal páchat dobro a teď řeší taxikáře
Dvacet vteřin po vystoupení z taxíku má zákazník dostat spontánní orgasmus z kvality služeb, věří skromně Martin Hausenblas. S hlavním investorem mobilní aplikace pro taxislužbu Liftago a do letního puče v ANO i náměstkem ústeckého primátora za hnutí PRO! Ústí sedím v kavárně luxusního pražského hotelu nedaleko hlavního nádraží, kam z Ústí přijel vlakem. „Taxíky jsou dnešní autonomní auta. Liftago roste o
30 procent měsíčně,“ vykládá nadšeně.
PAN TRUMP A P AN ZEMAN
Autonomními auty myslí ta, co se sama řídí. I ta podle Hausenblase patří k vizi lepší budoucnosti.
Když však přijde řeč na politiku, přepne do uměřenější politické korektnosti, jako by měl k dispozici dva téměř opačné komunikační módy. V kavárně si přesedáme k jinému stolu, nad nímž nevisí televize, protože se nechce rozptylovat „panem Trumpem“, který právě obdařuje americkou stanici svým šarmem a nejhorší vlasovou přehazovačkou na světě. A podobně mluví i o „panu Zemanovi“, českém prezidentovi.
Nadšení se mu vrátí, když vytáhne mobil a pomocí Liftaga mi ukáže, kolik volných taxikářů se právě nachází v naší těsné blízkosti.
„Devadesát pět procent našich zakázek jsou taxikáři, kteří jsou u zákazníka do pěti minut,“ vysvětluje. Pro lepší pochopení mi nakreslí i mapku jejich rozmístění v Praze. Pro Liftago nyní jezdí 700 řidičů, kteří uskuteční kolem 30 tisíc jízd měsíčně. Aby aplikace začala vydělávat peníze, potřebuje dvojnásobný počet jízd.
Hausenblas do projektu investoval 21 milionů korun a dalších dvanáct je na cestě.
Není v tom sám: na celkově stomilionové investici se podílí devět lidí včetně Karla Janečka, dalšího „pachatele dobra“. Na mobilní aplikaci určitě nejde o málo peněz, a to i ve srovnání s konkurencí. Například slovenské Hopin Taxi, které s byznysem taxíků začínalo v Bratislavě, v Česku investuje zhruba necelých sedm milionů korun. „Kdybychom to dnes dělali znovu, dokážeme to za 50 milionů. Nejdražší jsou chyby,“ říká hlavní investor Liftaga. To dnes trvale zaměstnává asi 15 lidí.
TEĎ SLOUŽÍM
Mnozí v něm viděli poslední naději. Když Hausenblas vloni kandidoval v místních volbách v notoricky zkorumpovaném Ústí nad Labem, kde si vyvolení politici stavěli vlastní čtvrtě se zákazem vjezdu pro plebs (voliče), měl média na své straně.
Hausenblas patřil k lidem, kteří se před pár lety začali angažovat v protikorupčním tažení.
Záhy se stal ústeckým volebním lídrem PRO! Kraj, které uspělo v celém Ústeckém kraji. Hausenblas kdysi opustil studium informatiky, aby se naplno věnoval prodeji Herbalifu. Po pěti letech skončil na dně, zadlužený a zkrachovalý. Ze dna se ale dobře odráží, říká dnes.
Takže založil reklamní agenturu, přes niž se dostal k reklamnímu textilu a obchodům s Asií. Firma Adler, v níž zůstává akcionářem a k jejímuž jménu patří i Liftago, dnes dělá stomilionové obraty a někdejší zkrachovalec o sobě mluví jako o zajištěném člověku. Být to v Americe, má dnes vlastní talkshow, píše knihy a živí se jako motivační spíkr. „Jsem dnes nastavený na sloužení,“ popisuje místo toho vlastní českou realitu.
Služba veřejnosti náhle skončila v létě, kdy na sebe ústecké ANO provedlo už tradiční vnitrostranický puč, v němž kromě ústeckého primátora padl i jeho náměstek Hausenblas. Na magistrát místo nich přišla takzvaná „parta 19 lidí, co se umějí dohodnout“, v překladu slepenec ODS, KSČM, ČSSD, UFO (Ústecké fórum občanů) a ANO. To kvůli tomu zrušilo místní buňku a na webu voliče informuje, že budoucnost „bude upřesněna“. „Dával jsem se z toho tři měsíce dohromady,“ říká Hausenblas o šoku z puče. Dokonce prý z magistrátního intermezza zešedivěl, za blond vlasy na hlavě může barvení.
Je to velká ironie. Právě lidi jako Hausenblas a Babiš se před časem slili v jeden politický proud, který si pomocí protikorupčních iniciativ uzurpoval úspěšný volební étos.
Jenže ANO se pouhý rok po volbách v mnohých velkých městech hroutí. „Tohle je odpovědnost Babiše. Nese to znaky systémového selhání a pro tuhle zemi je to katastrofa,“ myslí si o rozpadu ANO v několika velkých městech primátorský exnáměstek, jenž jezdil na magistrát elektrickou teslou za tři miliony korun. Přesto s politikou nekončí; věří, že se vrátí.
ORGASMUS SE BLÍŽÍ
Navíc i taxislužba je politika, což ví málokteré město tak dobře jako Praha. Její zlodějští taxikáři ji po celém světě proslavili stejně jako Kafka, vyřešit problém s nimi však nedokázal žádný primátor. Město s nimi válčí i nyní, a nejde jen o podvodná turba, vyhlídkové jízdy městem či ježdění v tílku. Taxikáři chtějí zvýšit jízdné až na 45 korun za kilometr, zatímco magistrátu vyšla jako opodstatněná částka 32 korun. Jako obvykle je někde chyba – nebo spíš díra.
Tu se teď nejen v Praze snaží zaplnit mobilní aplikace jako Liftago, Hopin, Taxify nebo Uber. Zatímco posledně jmenovaná firma proti sobě ve světě poštvala nejen taxikáře, ale také politiky, když na její praktiky podala trestní oznámení i Praha (za zablokování přístupu magistrátním úředníkům při kontrolách), mohly by právě mobilní aplikace vyřešit dlouhodobý politický problém tržně: většinu moci nad taxislužbou totiž přesouvají od dispečinků a taxikářů do mobilů jejích zákazníků.
Dražba o jízdu, říká o byznysu Hausenblas.
Každá aplikace funguje trochu jinak, všechny však spojuje podobný ekonomický princip: Liftago si bere z každé jízdy 13 procent, Uber 20 procent a Hopin plánuje 15 korun plus 500 korun měsíční paušál. Dispečinky proti aplikacím logicky bojují i tím, že s nimi zakazují svým smluvním řidičům jezdit, a také lobbují na magistrátu. Digitální revoluci ale téměř jistě prohrají. Zvlášť když jsou aplikace pro zákazníky i řidiče finančně výhodnější.
Na rozdíl od dispečinků totiž naopak tlačí ceny jízdného dolů, v průměru k 20 korunám za kilometr, tedy pod polovinu maximální částky požadované nyní taxislužbami. Navíc si sami zákazníci vybírají, s jakým řidičem a autem pojedou, a to i podle jeho zákaznických hodnocení, jež dnes hýbou byznysem.
Třeba Liftago nedává taxikářům víc než jednu šanci: jedno špatné hodnocení – a dál nejezdí.
Víc si ale s aplikacemi vydělají i mnozí taxikáři, přestože jezdí za míň: personálně nákladným dispečinkům totiž platí až osm tisíc korun měsíčně. S efektivnější aplikací navíc měsíčně ušetří až dva tisíce korun za takzvané prázdné kilometry, tedy neplacené cesty za zákazníky. „Už máme přes sto taxikářů, kteří jezdí jenom pro nás,“ počítá Hausenblas. A expandují i ostatní. Hopin chce během roku nabrat až sto tisíc objednávek měsíčně a využívat až 600 řidičů. Přesné statistiky neexistují, Hausenblas ale odhaduje, že jeho aplikaci nyní patří až osm procent trhu. Odhadem se tak podíl mobilních aplikací na trhu taxi může blížit pětině. Liftago, využívané hodně i cizinci, chtělo, aby se za něj oficiálně postavilo město, s tím však kvůli zvýhodnění jedné firmy neuspělo.
Stejně jako jiným mobilním aplikacím to ale jeho majitelům nemusí moc vadit. Vedení Prahy rádo přenechá problém taxislužby podnikatelům. Mobilní aplikace totiž řeší nejen výši jízdného; uživatelská hodnocení suplují i práci kontrolorů a trestají nepoctivé taxikáře. „Město to neřekne nahlas, ale ve skutečnosti je rádo, že za něj problém řeší mobilní aplikace,“ říká zdroj z pražského magistrátu. „Je to trnitá cesta, hřbitovy jsou plné pionýrů. Určitě se ale blížíme orgasmu,“ usmívá se Hausenblas. Samozřejmě myslí ten z Liftaga.
Kdybychom to dnes dělali znovu, dokážeme to za 50 milionů. Nejdražší jsou chyby. Město to neřekne nahlas, ale ve skutečnosti je rádo, že za něj problém s taxikáři řeší mobilní aplikace.
O autorovi| Petr Holec • holecp@mf.cz
