Koronavirus, který kosí služby víc než kterýkoli jiný
podnikatelský obor, se projevil i v TMR. „První vlna epidemie přišla
až v březnu, kdy máme hlavní sezonu, vyjma Rakouska, za sebou. Ale léto
bez cizinců znamenalo velký propad volnočasového byznysu. Turistika se sice
rozjela, ale Tatry a akvaparky dostaly ránu,“ vysvětluje Jílek 16procentní
meziroční propad „léta“.
Na nadcházející zimní sezonu, která se ponese v duchu
protiepidemických pravidel, je prý firma připravena. „Na ledovci jsme si
vyzkoušeli tvrdá hygienická opatření kontrolovaná policií, a to to jsme
měli dny s návštěvností přes dva tisíce lidí,“ vysvětluje Jílek, který si
nepřipouští, že by se na horách nelyžovalo. „Tramvaj, autobus či jakýkoli jiný
hromadný dopravní prostředek je výrazně rizikovější než lanovka, kde kapacitu
nikdo nelimituje. Fronty u turniketů budou řízené s dostatečnými
rozestupy. Doufám, že nám koronavirová opatření pomohou klienty trochu
vychovat. Lidé se odnaučí šlapat si po lyžích nebo předbíhat,“ věří provozní
šéf TMR.
Spočítali jste škody, které vám korona dosud způsobila?
V Česku bylo léto relativně dobré, ale na Slovensku jsme měli obří výpadky. V horských střediscích a zejména v akvaparcích se cizinci významně podílejí na návštěvnosti a prostě nepřijeli. Poláci zůstali v létě dobrovolně doma, možná ze strachu z fi nanční krize pořádně necestovali ani po své zemi. V září, které je klíčové pro klientelu z Česka, slovenská vláda uzavřela hranice. Jen slovenský klient není schopen nás uživit. Mezi květnem a zářím jsme měli v horských střediscích 17procentní meziroční propad, u akvaparků a zábavních parků jsme minus 24 procent. Zprávy z médií a sociálních sítí sice ukazovaly Tatry přecpané turisty, ale ve skutečnosti jsou fronty při výstupu na Rysy každý rok, ať covid je, nebo není.
Nejlépe jsme dopadli v hotelovém byznysu, pokles
o 13 procent ve světle dalších čísel nevypadá špatně. Díky dvěma úspěšným
měsícům, kdy nám pomohli privátní zákazníci, jsme odvrátili katastrofu. Kvůli
koronaviru všem hotelům vypadla korporátní klientela včetně kongresů
a konferencí, což v našich velkokapacitních hotelech představuje
významnou část hostů.
Jak klíčová je letní sezona z pohledu celoročních
tržeb?
Celkově je to zhruba třetina, ale čísla se liší podle typu
činností i středisko od střediska. V Tatrách dělá léto polovinu
tržeb, u akvaparků je to až 80 procent. Ale naopak v Česku, ve
Špindlu a na Ještědu, je byznys postaven převážně na zimní sezoně.
Přestože se snažíme rozvíjet bikeparky a další letní aktivity, je to stále
víceméně doplněk.
Hlavním cílem léta není vydělat, ale udržet celoročně
personál. Kvůli tomu jsme se vlastně pustili do golfového byznysu. V Česku
je přes 50 tisíc registrovaných golfistů, golfista a lyžař mají podobné
DNA. Zatím jsme na třech hřištích, je to poměrně ekonomicky náročný segment,
ale postupně se zvětšujeme i zlepšujeme navzdory propadu firemní klientely
i turnajového byznysu.
Na ledovci je léto velmi krátké, jak vám šlape rakouský
byznys?
Z Rakouska jsme nadšení, hlad po lyžování na ledovci je
obrovský. Kdyby nepřišlo koronavirové omezení, už teď bychom byli na rekordních
číslech návštěvnosti. Zájem lyžařských klubů i národních týmů z Česka
i Slovenska nás příjemně překvapil. Bohužel současná rakouská opatření
umožňují jen trénink reprezentantů, což nákladný provoz neuživí, takže máme –
stejně jako konkurenti na ledovcích v Kaprunu či Stubai – zavřeno.
Jezdí z Česka a Slovenska jen vrcholoví lyžaři,
nebo i běžná klientela?
V některých termínech tvořily až dvě třetiny
návštěvníků lidé z Česka, Slovenska a Polska. Není to trvalé číslo.
S nadsázkou jsme Mölltalu začali říkat československý ledovec. Stejně jako
Češi a Slováci jezdí k československému moři do Chorvatska, tak
bychom chtěli, aby podobně vnímali i náš ledovec. Je tam česky
a slovensky mluvící personál, čepujeme Prazdroj, funguje tam náš systém
Gopass. Poměrně rychle jsme se dostali na ekonomická čísla, která jsme si při
akvizici naplánovali. Zatím se to jeví jako velmi dobrá investice.
Nemůže takový podíl krajanů část klientely od návštěvy
naopak odradit?
Zmíněné procento není trvalé, ale od začátku jsme náš původ
brali jako výhodu, protože naše klientela není až tak úplně zcestovalá. Velká
část československé klientely potřebuje vědět, kam jede, potřebuje si nechat
poradit v rodném jazyce. Lidé rádi jedou za jistotou. Pro naši klientelu
je lyžování na ledovci zážitek a český rozměr je „bonus“ navíc. Samozřejmě
vymýšlíme novinky, aby hosty bavilo jezdit k nám opakovaně, nikdo nechce
lyžovat celý život v jednom středisku.
Skipasy do vašich areálů prodáváte přes systém Gopass.
Letos jste začali nabízet i konkurenční střediska v Rakousku
a Itálii. Nekanibalizujete si tím vlastní byznys?
Za osm let, co na programu pracujeme, máme v databázi přes 1,5 milionu klientů, z nichž je valná většina aktivních. Oproti alpské konkurenci jsme v předstihu, srovnatelný program na volnočasové aktivity tam nemají, a protože víme, že naši klienti nelyžují jen v našich resortech, dohodli jsme se s pár středisky, že jim budeme přes Gopass prodávat skipasy. Je důležité, aby cena online skipasu byla nižší než v pokladně ve středisku, což se podařilo. Vycházeli jsme z vlastních zkušeností z Mölltalu, kde se ukázalo, jak lidé ocení, když si skipas odbaví z domova a na svahu jdou rovnou lyžovat.
Přesvědčí klienty, kteří váží cestu až do Alp, úspora pár
eur, aby vstoupili do programu?
Třeba ve vyhlášeném středisku Tre Cime v Dolomitech ušetří
za jednodenní skipas šest eur. Při vícedenním pobytu celé rodiny to může být
velmi zajímavá úspora. Jsme také schopni sestavovat balíčky různých středisek,
zákazník tak může na jeden skipas objet třeba čtyři střediska v Alpách během
týdne. Navíc svého klienta výborně známe, dokážeme mu adresně doručit cenově
atraktivní nabídku a areálům zase zajistit návštěvnost na začátku či na
konci sezony. Věřím, že ve finále budeme spokojeni všichni.
Budete prodávat celoroční skipas do všech areálů včetně
partnerských?
Debatovali jsme o tom s partnery, ale nebylo možné
to do této sezony stihnout. Máme za sebou fázi námluv, během roku si
v praxi vyzkoušíme všechny aspekty spolupráce a poté si řekneme, jak
to lze posunout dál včetně jednoho celoročního skipasu. Každopádně je zřetelně
cítit, že i pro Rakušany či Italy je česko-slovenská klientela velmi
významná. Pro provozovatele je to čím dál důležitější skupina lidí, kteří jezdí
do Alp utrácet peníze.
Změnila korona vaše plány ve Špindlerově Mlýně na
propojení Svatého Petra a areálu na Medvědíně?
Nic jsme zatím nemuseli měnit, příští rok v létě
začneme se stavebními pracemi. Je to velký projekt za téměř tři čtvrtě
miliardy, a protože je stavební sezona na horách krátká, chceme otevírat
za dva roky. Budeme stavět nový terminál při příjezdu do Špindlu, dvě lanovky,
z nichž jedna bude kabinová, vytvoříme nové sjezdovky včetně systému
zasněžování.
Dlouho plánované nové sjezdovky se dočkal váš skiareál na
Ještědu…
Nová Skalka bude jednou z nejlepších sjezdovek
v republice a zároveň je to náš klíčový projekt na Ještědu. Dali jsme
si záležet na terénních úpravách a profilování svahu, aby byla zajištěna
přehlednost, aby nebyl problém se zatížením jedné nohy nebo s čímkoli, co
může zhoršit zážitek z lyžování.
Profil sjezdovky nabízí variabilitu, takže si na ní skvěle
zalyžuje dobrý lyžař i amatér, který to má jako hobby. 140milionová
investice je rozdělena do dvou roků, letos jsme se zaměřili na zemní úpravy
a především na kácení, které bylo schválené snad dvacet let, a místo
pokácených stromů vysadíme trojnásobek nových. Příští rok hodláme celý svah
zasíťovat infrastrukturou pro osvětlení a technické zasněžování. Lyžovat
se ale na Skalce bude již letos, snad již na Vánoce. Věřím tomu, že Nová Skalka
vrátí Liberečáky na Ještěd.
Domácí, ačkoli mohou až na svah dojet tramvají, na
Ještědu nelyžují?
Ze statistik vyplývá, že pouze 20 procent návštěvníků jsou
Liberečáci. Je to stejné, jako kdyby lidé z Innsbrucku jezdili lyžovat
daleko od svého města. Na Ještědu začínáme třetí zimní sezonu, předchozí zimy
nestály za moc, takže věříme, že tato investice může naše působení na Ještědu
zlomit. Ze skanzenu a lyžování na lesních stezkách by se měl stát
sympatický příměstský areál, což by mělo na Ještěd přivést odpovídající počty
sportovců.
Návštěvnost bychom chtěli výhledově zvýšit ze současných 60 tisíc na zhruba 100 tisíc lyžařů za sezonu. Pro představu – ve Špindlu jsme teď na úrovni půl milionu a není v plánu, že by se čísla nějak zásadně zvedala, naopak cílem je komfortní lyžování pro stabilní klientelu, aby některé dny nebylo středisko poloprázdné a jindy přecpané.
Což je poslední věc, kterou během koronavirové pandemie
potřebujete…
Díky naší přítomnosti na mölltalském ledovci jsme měli
možnost si vyzkoušet hygienická opatření v praxi. Tamní restrikce jsou
poměrně tvrdé a často kontrolované policií a my jsme opakovaně
dostali pochvalu. V Rakousku je lyžování důležité průmyslové odvětví,
takže si s pravidly dali v létě velkou práci. U nás jsme
oficiálně vstoupili do systému PES a s experty ministerstva, hygieny
i vlády jednáme o tom, co bude znamenat přesun do nižších skupin.
Sami jsme si také připravili sadu nařízení, jako jsou pravidla pro řízené
fronty, dostatečné rozestupy či limity pro počty návštěvníků v jeden
moment. Sepsali jsme to podle praxe, která funguje v Rakousku, Itálii
a Švýcarsku, a čekáme na stanovisko politiků. Zároveň tak trochu
doufám, že nám opatření pomohou klienty vychovat.
Konečně skončí zmatky a tlačenice před turnikety,
řízené fronty s rozestupem odnaučí lidi šlapat si po lyžích. Lyžaři snad
pak zjistí, že když se budou na někoho lepit nebo předběhnou pár lidí, že si
pomohou o deset sekund, ale nic víc. Fronty budou opticky delší než
obvykle, ale budou organizované, což neznamená, že budou lidé čekat déle, než
když se tam udělá hrozen. A pokud lidé nebudou opatření dodržovat, budeme
muset zavřít a lyžovat se prostě nebude.
Všichni naši zaměstnanci budou v rouškách, budou
pravidelně testováni a důsledně se budeme věnovat hygienickým opatřením,
jako je třeba pravidelná dezinfekce lanovek. S omezováním počtu sedaček na
lanovkách v nižších pásmech systému PES nepočítáme. Když to vezmeme do
důsledku, tak tramvaj, metro, autobus či jakýkoli jiný hromadný dopravní
prostředek je výrazně rizikovější než lanovka. A mají limitovanou
kapacitu? Samozřejmě počítáme s tím, že nebude možné si dopřát zábavu typu
après-ski barů, to jsou riskantní místa, ale co se týká lanovek nebo lyžování,
restrikce nejsou namístě.
Troufnete si odhadnout, jak se k lyžování
v koronavirové éře postaví Češi?
To je absolutně nepredikovatelné. Část lidí pojede do ciziny
jako každý rok, naopak určitá skupina, která do velkých hor v minulosti
jezdila, do ciziny nevyrazí. V Rakousku, ale i na Slovensku se reálně
uvažuje o nařízení, že všichni návštěvníci středisek budou muset každé tři
dny podstoupit testování. Část lidí to odradí, a buď zůstane doma, nebo si
lyžování pro tuto sezonu odepře.
Je to skutečně velká neznámá. Nicméně věřím tomu, že lidé
mají různých zákazů a sezení doma u televize plné zuby, že mají chuť
žít aktivně, a lyžování je v tomto ohledu příjemná a vcelku
bezpečná alternativa. A také si myslím, že musíme být připraveni, že se
tento problém může ještě pár let vracet nebo objevit jiný, obdobný.
