Ministr Peltrám hájí objektivnost soutěží na koridor.
Významný dodavatel železniční infrastruktury ŽS Brno patří k té hrstce stavebních firem, která pravidelně hospodaří se ziskem. Za posledních šest let se její obrat zvedl na více než pětinásobek z necelých devíti set milionů v roce 1993. Pod niku se tak dařilo mimo jiné i proto, že získal několik lukrativních státních zakázek při výstavbě železničních koridorů. Naposledy minulý čtvrtek zahájil tříapůlmiliardovou výstavbu v úseku Přerov - Hranice na Moravě.
V posledních dnech vzniklo ale podezření, které zpochybňuje regulérnost veřejných soutěží, v nichž se ŽS Brno umístilo na prvním místě. Jak uvedla Mladá fronta DNES, podnik údajně spolu se svou dceřinou společností Morávka Centrum zaplatil ve voleb ní kampani v roce 1996 tehdy vládnoucí Občanské demokratické straně plakáty a billboardy v celkové hodnotě 7,3 milionu. Chtěl prý tak podpořit pozitivní vnímání železniční infrastruktury. Otázkou zůstává, nakolik aféra ovlivní možnosti podniku získat státní či veřejné zakázky.
Na každém šprochu…
Modernizaci části druhého koridoru v Drahotuších u Hranic s velkou pompou zahájil premiér vlády Miloš Zeman za účasti ministra dopravy a spojů Antonína Peltráma, vedení Českých drah i ŽS Brno. Šéf resortu dop ravy neochvějně trvá na tom, že všechna výběrová řízení proběhla v pořádku a není důvod ŽS Brno z dalších soutěží vylučovat. „Posuzuje je komise, které se účastní podstatně více lidí z druhého břehu, například z ministerstev fina ncí, pro místní rozvoj či životního prostředí. Takže nepředpokládám, že by komise byla zkorumpovatelná. Tento skandál, který vyrobil denní tisk, by na další rozhodování komise neměl mít vliv.
Stejný názor sdílejí i představitelé zadavatele zakázek - Českých drah. Mluvčí železnic Petr Šťáhlavský zdůraznil, že ŽS Brno soutěže vyhrálo jenom díky tomu, že předložilo nejlepší nabídku. Činnost výběrové komise je prý často kontrolována, a tak její členové nemají možnost podléhat svůdným nabídkám.
Předseda vlády Zeman nad aférou jen tak rukou nemává. Podle jeho slov je nutné skandál se sponzoringem nejprve podrobně a nezávisle vyšetřit a teprve potom je možné rozhodnout, zda má podnik šanci vyhrát další tendr. „Kdyby se prokázalo, že je na tom něco pravdy, tak by se musela vyvodit odpovědnost konkrétních pracovníků, ale v žádném případě by to nenarušilo úsilí této vlády o obnovení železniční infrastruktury, uvedl pro týdeník EURO.
Krizový scénář je připraven.
Ředitel ŽS Brno Michal Štefl si nemyslí, že by měl máslo na hlavě a souhlasí s důkladným prošetřením aféry. Firma, které šéfuje, ODS prý nesponzorovala. „Co se bude dít dále a co bude mít vliv, ukáže budoucnost , dodává finanční ředitelka ŽS Brno Hana Černochová. V každém případě se budou o následující stavby železničních koridorů ucházet. Ředitel Štefl vyslovil přání získat za dobu výstavby koridorů zakázky ve výši čtvrtiny až třetiny celkové hodnot y (zhruba sedmdesát miliard).
Podíl prací pro železnice na celkových výkonech podniku dosahuje poloviny, za prvních sedm letošních měsíců jsou to dokonce tři pětiny. Brněnská firma kromě nyní zahájené stavby dosud působila jako generální dodavatel čtyř úseků v hodnotě přes šes t miliard korun. Spolu s podnikem Stavby silnic a železnic pracuje na části Břeclav - Hodonín a díky speciální technice, kterou disponuje jako jediná domácí společnost, se na řadě montáží účastní jako subdodavatel.
V případě, že by ŽS Brno již další veřejnou zakázku nedostalo, neobává se krachu. Ředitelka Černochová nicméně přiznává, že ŽS Brno má pro mimořádné případy vypracován krizový scénář, v němž dominuje diverzifikace činností. Už nyní je podnik podle jejích slov multioborovou firmou, která se účastní ostatních zakázek, například silničních, ekologických, bytové vý stavby, oprav panelových domů. „Byla doba, kdy koridory nebyly, a my jsme existovali a samozřejmě se také jednou dokončí. Takže se snažíme posílit pozemní stavitelství, kde je většinou investorem soukromník, říká ředitel.
Koridory jsou i na Balkáně.
Cílem podniku je uplatnit se i za hranicemi republiky, zpočátku hlavně ve střední i východní Evropě a například v Egyptě. Chtěl by tam využít zkušenosti, které získal při stavbě domácích železnic. Účas tní se tedy tendru v Bulharsku, Polsku, Bosně a Hercegovině. Další projekty se rýsují například v Rusku a v Kazachstánu. Letos bude podíl exportu na obratu podniku zanedbatelný, ale napřesrok by měl přinést asi miliardu korun, tedy zh ruba deset až patnáct procent.
Obrat ŽS Brno by měl na konci roku překročit pětimiliardovou hranici a čistý zisk prý bude určitě vyšší než loňských 51,5 milionu. I když brněnská akciová společnost od svého vzniku hospodaří v černých číslech, trápí ji nedostatek vlastní ch zdrojů. Financovat pětimiliardové výkony s desetkrát menším základním jměním vyžaduje dodatečné peníze. Cizí zdroje tak vlastní jmění převyšují třiapůlkrát.
I proto má do budoucna firma v plánu posílit své postavení a zdroje pomocí strategického a finančního investora.
