Japonsko zvyšuje svou vojenskou sílu během vlády Šinzó Abeho, i když se po druhé světové válce z japonského národa stal národ pacifistů. Argumentem je to, že jako spojenec Spojených států musí mít určitou vojenskou váhu. Japonsko se také obává vojenské síly ekonomického rivala Číny a nevyzpytatelné Kimovy Severní Koreje.
Dvě stě padesát metrů dlouhý vrtulníkový torpédoborec JS Izumo, jenž je v provozu od roku 2015, má být budoucností japonské vojenské síly. Je největším plavidlem japonské flotily. I když se jedná oficiálně o obranou loď, na které mohou přistávat vrtulníky, vláda jí chce nechat přebudovat na plnohodnotnou letadlovou loď, aby z ní mohly startovat a přistávat také stíhačky.
V roce 2017 byla Izumo nasazena jako doprovod pro americkou zásobovací loď, jež doplnila palivo americké válečné lodi, která měla Japonsko chránit před severokorejskými raketami.
Japonský poválečný pacifismus, který vznikl také jako reakce na použití jaderných bomb na konci války, se začíná měnit, i když japonská ústava nedovoluje zemi vycházejícího slunce mít útočné zbraně.
Premiér Šinzó Abe už v roce 2017 vyzval ke změně ústavy, která by umožnila Japonsku provádět aktivnější bezpečnostní politiku. Argumentuje se i tím, že jako spojenec Spojených států by mělo mít Japonsko také jednotky, které by mohly pomáhat americkému námořnictvu. Podle něj změna bude znamenat znovuzrození Japonska.
Změny se mají týkat japonských sebeobranných sil (JSDF), které jsou nyní fakticky japonskou armádou. Japonsko má 250 tisíc lidí ve zbrani. Na obranu vydává sice jen jedno procento HDP, díky velikosti japonské ekonomiky to jsou ale osmé největší výdaje na světě. V případě zvýšení na dvě procenta HDP, by se Japonsko dostalo v absolutních číslech za Spojené státy a Čínu. V roce 2018 USA vydaly na zbrojení 649 miliard dolarů (4,6 procenta HDP), druhá Čína 250 miliard dolarů (1,9 procenta HDP).
Japonci jsou na vojáky hrdí
I kvůli vojenským ambicím Číny a nukleárním hrozbám KLDR se pohled Japonců na armádu mění. Devět z deseti pozitivně hodnotí práci jednotek JSDF, které vznikly v roce 1954 jako čistě obranné jednotky. Neznamená to ale, že se ze dne na den země v tomto ohledu změní. Jedná se o evoluční změnu, vysvětlila Sheila Smithová z think-tanku Council on Foreign Relations ve Washingtonu.
Japonsko by mělo v budoucnu mít lepší schopnosti bránit své území se stovkami ostrovů a chránit globální námořní koridory. Pro Spojené státy by vojenské posílení Japonska bylo v souboji s Čínou výhodné, napsal americký Vox.
Premiér Abe se snaží, aby v budoucnu byla japonská armáda brána ve světě s větším respektem. Obavy v Tokiu budí hlavně komunistický Peking, jež si nárokuje například ostrovy Senkaku. Ty leží ve Východočínském moři nedaleko Tchaj-wanu a spravuje je Japonsko. Čínské námořnictvo okolo nich pravidelně hlídkuje. Japonsko s napětím sleduje i to, že Čína v oblasti staví umělé ostrovy, na kterých buduje vojenské základny. Není proto divu, že pokud Japonsko bude chtít udržet „svobodný a otevřený Pacifik“, bude muset posílit i své námořnictvo.
V tomto ohledu má pochopení ve Spojených státech. „Japonsko je základem našich bezpečnostních vztahů nejen v severovýchodní Asii ale v celém Tichomoří,“ zdůraznil americký admirál Philip Davidson. „Jsem vděčný za to, že jsou našimi spojenci,“ oceňuje japonské námořní síly.
Dále čtěte:
