Za černou paellou není třeba jezdit až do Valencie
Mráz štípal a spolu s protivným větrem zaháněl chodce do hospod a hospůdek. Přemýšlel jsem, kam zajít pro něco tepla, když mi padl do oka pestrý vchod španělské restaurace Bodega El Centro. Kde by mělo být hřejivo, ne-li za Pyrenejemi, řekl jsem si a vstoupil.
Interiér neskýtal mnoho z veselého ducha středomořských podniků. Zřízena v klenutém, notně členitém přízemí malostranského domu vyhlížela restaurace trochu stroze a smutně, až ponuře. Na dlouhé fošně plné prázdných lahví, táhnoucí se pod vrcholem klenby po celé délce hlavní síně lokálu, jsem mnoho originálního, tím spíše charakteristického pro zemi býčích zápasů neshledal. Ani vylíčení stěn barvou mdlého slunce spíše severního nevlévalo do atmosféry podniku příliš radosti. Úporná snaha několika vějířů a nemnoha akčních obrazů toreadorů rozjásat a pošpanělštit atmosféru zní trochu falešně. Nejúčinněji působí podmanivá hudby a elegance číšníků, okořeněná jejich úsměvnou, odzbrojující češtinou.
Po chvilce mám vybráno. Ovlivněn ani ne tolik rádobystylovým vzhledem podniku jako spíše autenticitou obsluhujících včetně kuchaře, orientuji výběr na poloostrovní regionální jídla. Protože je zima - ani zde ve „Středomoří“ nemají kdovíjak zatopeno - a ta se nejlépe vyhání chladným, začnu gaspachem.
Režná keramická miska, plná až po okraj, nabízí polévku, která už napohled slibuje být originálem. Hustá, drobounce krupičkovatá, antukově zabarvená hladina uvolní po promíchání velmi intenzivní opar zdravé, silné a ryzí zeleninové vůně. Nepříliš široce poskládané, jednodušší až prosté, o to však příjemnější. V ústech pak nastává jakýsi festival nemnoha chutí, které to, co jim chybí ve skladbě, bohatě dohánějí stále rostoucím, zbytňujícím výrazem. Jak se požité sousto postupně ohřívá, uvolňují se, tančí vedle sebe a v osvěžujícím reji mezi sebou závodí a o prioritu bojuje hned celý peloton chutí použitých vstupů. Chvilku vede pro jih tak typický, živý, lehce pikantní stopou nazrálé vyzrálosti doplněný charakter rajských jablíček. Vzápětí se do popředí prodere a skupince chvíli vévodí živým koncem a mladistvou svěžestí hýřící tón okurek. Do hry vstoupí i další elementy, odkudsi zezadu zaútočí na sekundu česnek, přidá se nezbytná cibule, svěží takt vezme čerstvá paprika. Vše potom, v objetí lehce svíravého projevu olivového oleje a zhutněno vložkou z bílého chleba, dává na jediné lžíci poznat celý zázrak španělské zahrady.
Podle vrchního by měla následovat černá paella s dary moře, prý „jako od valencijské doni“. Po čase, trvajícím asi tak dvě deci, se ode dveří kuchyně směrem ke mně blížil oblak páry vonící jako rybářské tržiště. Jako kdyby zlobně prskající černou pánev servíroval džin, právě uniknuvší z vězení v lahvi. Přistrčil ji do mého dosahu a zmizel. Odfoukl jsem oblak vůní a pod ním spatřil krmi, v zemi svého původu populární přinejmenším stejně jako korida či fotbal. Ve věnečku z plátků citronu a pomeranče, ještě se škvířící žárem, se těsnalo prazvláštní uskupení. Na podkladě z rýže, jejíž čerň obstaral sépiový inkoust, vystavovalo na odiv svá růžová tělíčka hned celé hejno drobných krevetek. Místy strměly do výše lastury slávek a každý z monolitů uchovával oříšek veleznamenitého masa. Do antracitové hmoty byly pak vedle zeleniny vpracovány kousky z dalších a dalších mořských tvorů, sépie, chobotnice, krabí tyčinky, kalamáry. Kouřilo se z toho ještě na lžíci a co do chuti nabízela paella přeširoký rejstřík báječných prožitků. Ač vše poznamenáno tmavým barvivem jednoho z hlavonožců, přesto se v tom kterém soustu dokázala předvést postata právě nabraného druhu masa. Nasládlé krevetky nebylo třeba pracně vypreparovávat, stačilo nádechem jako vývěvou vysát obsah krunýře. Pevné kousky chapadel chobotnic nebo kroužky kalamárů, špalíčky krabího masíčka, vše si zdánlivě podobné, ovšem ve finále každý druh svůj, ale vždy ve fungujícím souznění s rýží a zeleninou. Vše vonné, vše čerstvé, vše lahodné. Během tohoto chodu jsem se přiblížil atmosféře země doposud nejvíce.
Byv přesvědčen, že do sebe nevpravím už ani gram čehokoliv, domáhal jsem se účtu. Ovšem číšník mě kupodivu velmi snadno přesvědčil, že nemohu odejít, pokud neokusím jejich doslova prý zázračný dezert – Flan. Když jsem přemožen kývl, zmizel a ve vteřině byl zpět s talířkem. Hleděl jsem na černé slunce, vyvstávající z karamelového jezera a vystřelující jantarové paprsky na samý okraj „dezerťáku“. Víc nic, jen dva půlměsíčky pomeranče, aby to mělo šťávu a mladistvost. Nevím jak, ale do posledního drobtu jsem tu sladkou lahůdku s lehýnkou nahořklou stopou vyjedl.
Praskaje ve švech uhradil jsem žádanou sumu – 718 korun a s vědomím, že za své peníze jsem si užil – především díky šéfkuchaři – ažaž, jsem se vrátil do mrazivého večera.
Value for Money - 6
+ Mimořádně obsáhlý sklep se širokou nabídkou španělských vín.
- Nedotažený jižní náboj a trochu ponurá chvilkami až inkviziční atmosféra.
Bodega El Centro Maltézské náměstí 9, 118 00 Praha 1 Tel.: +420 257 533 343 e-mail: bar-elcentro@volny.cz, www.elcentro.czrb.cz
- Otevírací doba: Po-Ne 12.00-24.00
- Počet míst: restaurace 50, v létě zahrádka 12
- Kuchyně: španělská
- Platební karty: Visa, AmEx, JCB, MC/EC
- Jídelní lístek: čeština, angličtina, španělština
- Jazyková vybavenost personálu: angličtina, němčina, španělština
- Původ nabízených vín: Argentina, Česká republika, Chile, Španělsko
Hodnocení restaurace:
Atmosféra, pohodlí, estetika 7 bodů z 10
Prostírání 6 bodů z 10
Úroveň jídelního a nápojového lístku 8 bodů z 10
Chování personálu 9 bodů z 10
Kvalita jídla a nápojů 19 bodů z 20
Celkem: 49 bodů ze 60
Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.
Výběr z jídelního lístku:
150 g Tapas El Centro - Salchichon, ančovičky, sušené rajče 219 Kč
200 g Salát s artyčoky Salpicon 140 Kč
0,25l Gazpacho 59 Kč
150 g Zelené fazole s Jamon Serrano 125 Kč
900 g Králík „Montanesa“ – pro dvě osoby 499 Kč
950 g Paella nudlová z darů moře – Fidegüa - pro dvě osoby 699 Kč
100 g Treska s rajčatovou omáčkou 130 Kč
200 g Grilované jehněčí hřebínky s bílými fazolemi 300 Kč
240 g Fondue Bourguignon (olivový olej) 375 Kč
120 g Katalánský krém s lesními plody 69 Kč
Výběr z vinného lístku: Marques de Monistrol Gran Reserva - brút nature 650 Kč Tramín červený Velké Pavlovice – suché 299 Kč Sutil Sauvignon Blanc ´02 suché - Chile 590 Kč Rioja Alta / Rincón de las Navas - 0,7ltr Aura Verdejo bílé 690 Kč Navarra / Vinícola Navarra - 0,7 l Las Campanas Rosado růžové 555 Kč Zweigel Velké Pavlovice – suché 199 Kč Vinitera Malbec ´99 suché - Argentina 999 Kč Andalusie / Principe Alfonso de Hohenlohe - 0,7l Reserva Priváda 650 Kč Rioja Alta / Beronia - 0,7 l Beronia Reserva 1995 sudově zralé 1111 Kč Pendés / Torres - 0,7l Torres Mas la Plana 1995 Cabernet Savignone 1725 Kč Ribero del Duero / Valduero - 0,7ltr Gran Reserva 3333 Kč
