Německá automobilka Volkswagen od pondělí pozastaví prodej většiny svých modelů v Jižní Koreji. Podnik tam čelí rostoucímu tlaku kvůli emisnímu skandálu, po kterém se na druhém největším trhu s naftovými auty v Asii potýkala s propadem prodeje.
Jihokorejské ministerstvo životního prostředí zkoumá, zda odebrat certifikace 32 modelům aut Volkswagen a dalších modelů z jeho divizí Audi a Bentley. To by mohlo vést k zákazu prodeje dotčených modelů v Jižní Koreji. Rozhodnutí by mohlo padnout ještě tento měsíc, případně začátkem srpna.
Korejská prokuratura již v červnu v rámci širšího vyšetřování činnosti automobilky zatkla místního manažera Volkswagenu.
„Rozhodli jsme se pozastavit prodej dotčených modelů, abychom omezili nejasnosti mezi prodejci a zákazníky,“ uvedl podle agentury Reuters mluvčí jihokorejské divize Volkswagenu. Opětovné získání osvědčení by podle něj bylo záležitostí zhruba tří měsíců. Jihokorejské divize Volkswagenu a Audi již dříve uvedly, že počkají až na rozhodnutí ministerstva. Pak zváží další kroky.
Volkswagen v Jižní Koreji po vypuknutí emisního skandálu čelí prudkému poklesu poptávky. V letošním prvním pololetí se odbyt automobilů se značkou VW na jihokorejském trhu meziročně propadl o třetinu na 12.463 vozů, napsala agentura Reuters.
Volkswagen již dříve oznámil, že si dal na celosvětové řešení emisního skandálu stranou zhruba 16,2 miliardy eur (téměř 440 miliard korun). Tento týden navíc uvedl, že tuto částku navýšil o dalších 2,2 miliardy eur. „Tyto nejnovější náklady ukazují, že skandál ještě zdaleka nebyl vyřešen,“ uvedl analytik Frank Schwope ze společnosti NordLB.
Schwope nyní předpokládá, že skandál bude stát automobilku 25 až 35 miliard eur (zhruba 675 až 945 miliard korun). Dříve přitom náklady na řešení aféry odhadoval pouze na 20 až 30 miliard eur.
Jihokorejské ministerstvo životního prostředí na začátku letošního roku nařídilo pozastavit prodej modelu Qashqai japonské automobilky Nissan Motor kvůli obvinění z manipulace se systémem kontroly emisí. Minulý měsíc jihokorejská divize Nissanu podala na ministerstvo žalobu.
Největší evropská automobilka loni po obvinění v USA přiznala, že po celém světě instalovala do zhruba 11 milionů naftových aut software umožňující při testování emisí skrývat vysoce nadlimitní hodnoty oxidů dusíku. Právní kroky vůči automobilce již kvůli tomu podniklo několik zemí, včetně USA a Německa.
Čtěte také:
Dieselgate dopadá na lidské zdraví mnohem více v Evropě než USA
Aféře navzdory. Provozní zisk VW vzrostl o 7 procent
