Vznik nového Národního parku Křivoklátsko podporují překvapivě společně ministři životního prostředí i zemědělství
Sto kilometrů čtverečních chráněného území necelých 40 kilometrů od Prahy, tvořené převážně lesy rozprostírajícími se podél Berounky, bohaté na rostlinné i živočišné druhy. To by měl být Národní park Křivoklátsko. Návrh zákona o tomto parku, který již pátým rokem vzbuzuje mezi jeho příznivci a odpůrci ostré spory, právě zahajuje svoji cestu za schválením.
Proti přeměně části stávající chráněné krajinné oblasti (CHKO) na národní park nejostřeji vystupují Česká lesnická společnost (ČLS, stavovská organizace pracovníků v lesnictví a majitelů lesů), někteří starostové a nově i středočeský hejtman Jiří Řihák (ČSSD). Odpůrci sepsali proti parku petici, kterou podepsalo, jak sami uvádějí, kolem 14 tisíc lidí.
Vznik parku naopak prosazuje ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, jeho vládní kolega z resortu zemědělství Petr Bendl (oba ODS) a tradičně i skupina odborníků a ochránců přírody. Spor o Křivoklátsko tak odhaluje pozoruhodnou výměnu pozic v české politice. Levice, která donedávna tradičně vystupovala jako „zelenější“, si prohodila místo s pravicí, jež se na rozšiřování přírodní ochrany dívala obvykle s nedůvěrou.
Politická otázka Záměr vyhlásit na Křivoklátsku národní park vznikl v září 2008 za úřadování ministra životního prostředí Martina Bursíka. Poté začalo jednání s dotčenými obcemi. Výsledkem je, že uvnitř parku by měla být pouze Karlova Ves, zbylých 19 obcí by s parkem jenom sousedilo. Od té doby se vystřídalo šest ministrů a až ten současný, Tomáš Chalupa (ODS), nalezl odvahu vznik parku skutečně prosadit. Zlí jazykové tvrdí, že mu ani nic jiného nezbývá, protože potíže s Šumavou zasaženou kůrovcem by trumf v podobě nového národního parku když ne přebil, tak alespoň poněkud odsunul do pozadí.
Slova o odvaze jsou namístě. Zrod národních parků není v Čechách zrovna bezkonfliktní záležitostí. Své o tom vědí ti, kteří byli u vzniku nejmladšího z nich – Národního parku České Švýcarsko. „Hned při prvním čtení vystoupila řada poslanců ODS a sugestivně líčila nedostatky zákona, hrozbu pro obce, pro les, zbytečné náklady pro státní rozpočet i dostatečnou ochranu území formou existující CHKO,“ vzpomíná na dobu před 13 lety tehdejší poslanec a exministr Libor Ambrozek.
„V jisté fázi se vytratila odbornost a stala se z toho čistě politická otázka,“ dodává jiný pamětník, první ředitel NP České Švýcarsko Zdeněk Patzelt. To se projevilo i při hlasování o jednotlivých variantách. Zejména tehdejší poslanci ODS nesouhlasili se vznikem tzv. velké varianty a jenom díky silné ekologické lobby se podařilo prosadit střední, 7,5 tisíce hektarů velkou variantu.
Hlasitý odpor Současné argumenty proti vzniku nového národního parku na Křivoklátsku jsou téměř identické. S jedinou výjimkou – až tak často se nehrozí kůrovcovou kalamitou. Nejspíš proto, že by to byl dost chabý argument pro lokalitu, kde se vyskytují převážně smíšené a listnaté lesy.
Odpůrci poukazují mimo jiné na omezení rozvoje obcí a lidí, kterých se park má bezprostředně dotýkat. „Při schvalování NP České Švýcarsko se používaly stejné argumenty.
Připomínky tehdy měli myslivci, lesáci, rybáři i horolezci. A to nepočítám ty, kteří vedli úvahy o tom, zda do střední Evropy národní parky vůbec patří,“ říká Pavel Benda, jeho současný ředitel.
„Křivoklátsko bylo po tisíc let převážně loveckým hvozdem a to umožnilo zachovat velké množství nedotčených ekosystémů,“ poznamenává exministr Ambrozek, nyní předseda Českého svazu ochránců přírody.
Význam Křivoklátska potvrzuje i jeho zařazení do mezinárodní sítě biosférických rezervací UNESCO a ptačích oblastí Natura 2000. „Dodnes zde zůstalo zachováno nejméně 1800 druhů rostlin, minimálně 52 druhů dřevin, hnízdí zde kolem 120 druhů ptáků a žije množství dalších živočichů, z nichž mnoho je zařazeno do červených seznamů vzácných a ohrožených druhů,“ potvrzuje přírodní hodnoty Křivoklátska František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny, pod niž současná Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko spadá.
Odpůrci parku akcentují jiné, nepřírodní argumenty. Náklady pro stát, omezení rozvoje obcí i využití parku místními obyvateli. Některé jejich argumenty však zpochybňují nejen ti, kteří se na přípravě parku přímo podílejí, ale i odborníci.
„Národní park Křivoklátsko není ani nová a ani špatná myšlenka. Ostatně již v době založení CHKO Křivoklátsko v roce 1978 se vědělo, že toto území má na to, být národním parkem,“ vysvětluje profesor Martin Braniš z Přírodovědecké fakulty UK. „Konfliktní oblasti a ani střety zde nyní a ani do budoucna nevidím. Jádrové zóny uvažovaného národního parku jsou už nyní chráněny jako přírodní rezervace nebo I. zóny stávající CHKO. A dokonce si myslím, že příprava tohoto parku může sloužit za vzor všem ostatním.“
V tom má profesor Braniš nejspíš pravdu.
Ministerstvo věnovalo přípravě NP Křivoklátsko velkou pozornost. Často měla až trochu absurdní podobu, třeba když roku 2009 připravilo leták, ve kterém vyvrací některé fámy. Například tu, že budoucí správa hodlá v parku vysazovat zmije.
Drahé a zbytečné?
Dalším z argumentů odpůrců je jeho cena.
To, že národní park bude stát více než stávající CHKO, připustil i ministr Chalupa. Největší náklady souvisejí s jeho vznikem. „Odhadujeme, že nebude stát více než 57 milionů korun, a ty ve stávajícím rozpočtu ministerstva najdeme,“ tvrdí ministrův náměstek Tomáš Tesař a dodává: „Roční náklady odhadujeme na 25 až 30 milionů korun. Do nové správy přejdou zaměstnanci CHKO Křivoklátsko a počítáme i s přechodem současných zhruba 20 zaměstnanců státního podniku Lesy ČR.“
Odpůrci parku, především Česká lesnická společnost, toto tvrzení zpochybňují. Minulý týden ČLS zveřejnila vlastní odhad, podle kterého park bude stát 60 až 100 milionů korun ročně. „Nevěříme, že náklady nebudou vyšší. Kromě vlastní správy parku bude muset být zajištěna i správa zbývající CHKO, protože ta vznikem parku nezanikne,“ zdůrazňuje předseda ČLS Pavel Draštík. A má pochybnosti i o uvažovaných příjmech z těžby dřeva.
„Po vzoru Šumavy máme obavy z toho, že nejdříve se vytěží to, co vytěžit jde, tj. smrky a možná následně i borovice, a pak se ukáže, že park bude stát daleko více, než se dnes říká.“
Může se zdát, že 60 milionů korun na nový park je v ročním 14miliardovém rozpočtu ministerstva životního prostředí jen kapkou v moři. Jenže to je iluze, více než desetimiliardový balík představují výdaje spojené s dotačními programy EU. Na stávající národní parky a státní Agenturu ochrany přírody a krajiny (AOPK) padne přibližně 550 milionů korun. A jak přiznávají ředitelé parků i AOPK, rok od roku se tato částka snižuje. Argument v podobě velkých nákladů spojených s novým parkem tak má něco do sebe.
Pravolevá rošáda Spor o Křivoklátsko je zajímavý i v kontextu postojů těch, kteří o něm budou rozhodovat. Česká ekologická politika má totiž jistá specifika.
Ještě donedávna například platilo, že občanští demokraté byli oproti sociálním demokratům vůči rozšiřování ochrany přírody tradičně obezřetní. A ministr zemědělství téměř vždy hájil zájmy těch, které by vznik nového parku mohl omezit, myslivce, lesáky i rybáře.
Nyní se zdá, že je vše naopak. Hlasitě ozývajícím se zastáncem parku, mimo ministra Tomáše Chalupy, je i ministr zemědělství Petr Bendl. „Podporuji národní park a jeho vznik, protože jsem přesvědčený o tom, že je navržen dobře,“ prohlásil.
Naproti tomu se proti parku v minulém týdnu postavil hejtman Středočeského kraje Jiří Řihák a jeho náměstek Marek Semerád (oba ČSSD). Svorně tvrdí, že současný stupeň ochrany je dostačující. „Případným vyhlášením nepochybně dojde k dalšímu zatížení státní pokladny na vrub všech poplatníků. Jsem přesvědčen, že už bychom neměli deficit hospodaření našeho státu dále prohlubovat vyhlašováním nových národních parků,“ apeluje hejtman Řihák.
Pikantní na postoji současného vedení Středočeského kraje je, že před čtyřmi lety vznik národního parku tehdejší hejtman David Rath i jeho náměstek Miloš Petera (oba ČSSD) veřejně podpořili. Kategorický postoj současného středočeského hejtmana proti navrhovanému parku přitom nemá podporu ani v samotné ČSSD. Sociálnědemokratický odborník na životní prostředí Václav Zemek již konstatoval, že vládní návrh zákona zřejmě projde napříč politickým spektrem. A i donedávna stínový ministr životního prostředí Jiří Zimola pro týdeník Euro uvedl, že „ČSSD souhlasí s vyhlášením Národního parku Křivoklátsko“. Ovšem s tím, aby vedle ochrany přírody byl brán ohled i na zájmy lidí, kteří na Křivoklátsku žijí.
Proti parku nejsou ani komunisté. Zajímavý bude postoj TOP 09. Na ministerstvu totiž zákon připravuje „jejich“ náměstek Tomáš Tesař, ovšem středočeská poslankyně za stejnou stranu Helena Langšádlová týdeníku Euru sdělila, že minimálně středočeští poslanci budou proti. „Současnou ochranu Křivoklátska považuji za dostatečnou,“ prohlásila.
Jedním z argumentů odpůrců národního parku je jeho cena. To, že bude stát více než stávající CHKO, připustil i ministr Chalupa. Chráněná krajinná oblast vs. národní park Chráněná krajinná oblast • Rozsáhlé území, kde se chrání přírodní a historické hodnoty krajiny. • Na území se aktivně hospodaří a podniká. • Vlastnictví území je velmi rozmanité, značná část může být soukromá. • Vyhlašuje se nařízením vlády. • V současnosti je takto chráněno 25 území. Národní park • Velké území, jehož hlavním posláním je ochrana přírody bez zásahů člověka. • Značnou část jeho rozlohy zaujímají lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy. • Je zřizován zákonem. • Většina území patří státu. • Na území Česka jsou dosud vyhlášeny čtyři národní parky (Šumava, Krkonoše, Podyjí a České Švýcarsko).
Národní park Křivoklátsko • Rozloha navrhovaného národního parku má být 102 km2, což je přibližně šestina stávající CHKO. • V případě schválení bude tento národní park v Česku třetí největší. • Tři čtvrtiny rozlohy by měly být ponechány přirozenému vývoji bez zásahu člověka. • CHKO Křivoklátsko byla vyhlášena v roce 1978 na území o rozloze 628 km2,dvě třetiny její rozlohy tvoří listnaté a smíšené lesy. • Na území CHKO se vyskytuje 20 kriticky ohrožených, 37 silně ohrožených a 44 ohrožených druhů živočichů.
O autorovi| Matěj Štětka, stetka@mf.cz
