Lékem mají být osobní účty občanů
Občanská demokratická strana připravila alternativní koncepci reformy zdravotnictví. Vznikla v týmu kolem stínového ministra zdravotnictví, senátora Tomáše Julínka, a byla schválena stínovým kabinetem ODS. Týdeník EURO má k dispozici pracovní text určený pro vnitřní oponenturu. Tomáš Julínek potvrdil jeho autenticitu, ale nechtěl se k němu v současné době vyjadřovat. Uvedl, že text je otevřen k odborné diskusi a „nejde jen o ódéesácký nápad, ale výsledek mnohaměsíčního mapování reformních snah ve světě“. ODS podle Tomáše Julínka počítá s tím, že pro veřejnost bude dokument k dispozici za dva až tři týdny.
Mýtus bezplatné péče.
Materiál shodně s koncepcí ministryně zdravotnictví Marie Součkové, která čeká na projednání vládou, připomíná rozpor mezi požadavky na rozsah a kvalitu zdravotní péče a omezenými zdroji. Za správné označuje i to, aby „významná většina zdravotní péče byla nadále financována z veřejných zdrojů přerozdělených na základě rizika spotřeby zdravotní péče“. Na rozdíl od ministerského pojetí, akcentujícího význam státní regulace systému, ale ODS navrhuje svěřit prostředky na financování zdravotní péče přímo do rukou občanů. K tomu je podle občanských demokratů nutné zásadním způsobem změnit financování zdravotních služeb a opustit mýtus, že jedině takzvaná bezplatná zdravotní péče je dostupná.
„Zásadně odmítáme dělení zdravotnictví na „“veřejné“, ve kterém se předstírá neexistence ekonomických záležitostí a neumožňuje se volba občanům, a na „soukromé“, které hraje pouze marginální roli a není dostupné všem občanům,“ stojí v materiálu. „Náš návrh je založen na existenci jednotného systému financování, produkce, nákupu a spotřeby zdravotních služeb,“ zdůrazňuje ODS.
Adresné subvence.
Konkrétním projevem změny v nakládání s veřejnými zdroji, shromažďovanými prostřednictvím povinné zdravotní daně, by mělo být jejich přerozdělování jednotlivým občanům jako subvence na zajištění zdravotní péče. Výše subvence by byla odvozena od rizika čerpání péče. Koncepce Tomáše Julínka počítá se zavedením osobních účtů, které by měly povahu účtu zdravotního spoření, občané by si s nimi samostatně hospodařili a jejich finančním zdrojem by vedle zdravotní daně mohly být i dodatečné vlastní prostředky majitele nebo příspěvky od zaměstnavatele a podobně.
Konkurence pojišťoven.
Správu osobních účtů by zajišťovaly zdravotní pojišťovny. Jejich činnost by kontroloval státní úřad pro dohled nad trhem zdravotního pojištění. Pojišťovny by si konkurovaly a nabízely své diferencované služby prostřednictvím zdravotních plánů. Ty by musely obsahovat povinné pojištění balíku zdravotních služeb definovaného státu, ale jinak by jejich obsah závisel na dohodě mezi pojišťovnou a klientem. Lišily by se tudíž rozsahem doplňkových služeb, mírou spoluúčasti osobního účtu klienta, jeho volností pří rozhodování a tak dále.
Konkurence poskytovatelů.
Zdravotnická zařízení by si podle představ ODS konkurovala cenou a kvalitou služeb a přizpůsobovala by svou strukturu poptávce zdravotnických pojišťoven. Za nevyhovující označuje koncepce současný právní statut poskytovatelů zdravotní péče. „Stát se evidentně neosvědčil jako zřizovatel zdravotnických zařízení. Nelze očekávat, že by kraje dopadly významně lépe. Tuzemské i zahraniční příklady ukazují, že zejména v podmínkách rozvíjejících se ekonomik dokáží být soukromé nemocnice efektivnější než státní. Jsme pevně přesvědčeni, že neexistuje žádný racionální důvod pro provozování nemocnice v rozpočtové sféře,“ tvrdí ODS. Za optimální pro většinu nemocnic označuje statut akciové společnosti, možná je údajně i paralelní existence obecně prospěšných společností. Zdravotnická zařízení by měl registrovat stát, přičemž při splnění zákonem stanovených podmínek by registrace byla nároková.
Emancipovaný pacient.
V koncepci ODS deklaruje cíl poskytnout občanům svobodný a aktivní přístup k péči o vlastní zdraví a takovou míru odpovědnosti, jaká jim vyhovuje. Občan má mít možnost vybrat si zdravotní plán, který oproti současnému stavu výrazně nerozšiřuje prostor pro individuální rozhodování. Může ale převzít osobní odpovědnost, podíl pojišťovny omezit na základní balík a ostatní si financovat sám z osobního účtu. Finanční prostředky na něm budou úročeny a přesáhne-li zůstatek stanovený limit, bude možné s přebytkem volně disponovat. Naopak při přečerpání účtu pojišťovna poskytne klientovi úvěr splatný ze státních subvencí nebo mimořádnými platbami.
Přechod k úsporám.
Tomáš Julínek, který je předsedou senátního výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, kritizuje současnou roli státu, který se „namísto stanovení jasných pravidel a dohledu nad jejich dodržováním pokouší o řízení poskytovatelů a pojišťoven“. Nejasně stanovený rozsah veřejného zdravotního pojištění prý vede k tomu, že občané mají zdánlivě nárok téměř na vše, ale není zajištěno, aby se svého nároku domohli, což otevírá prostor pro černý trh.
Optimalizaci struktury zdravotní péče a efektivní vynakládání prostředků nelze údajně nelze zajistit utuženou státní regulací, ale pouze konkurenčním prostředím a tlakem emancipovaných občanů. V souvislosti s tím bude umožněn postupný odklon od průběžně financovaného systému zdravotní péče k systému založenému na úsporách, slibuje ODS. Její ministři působili v čele problémového resortu zdravotnictví od roku 1992 do roku 1998 a za současný stav tudíž občanští demokraté nesou přibližně stejnou odpovědnost jako ČSSD.
