Další liberalizace služeb v Evropě bude těžké dosáhnout
Nizozemský politik Frits Bolkestein se stal v západní Evropě jedním z nejznámějších bruselských komisařů tohoto tisíciletí. Před téměř čtyřmi lety navrhl novou směrnici, která měla Evropské unii přinést mnohem volnější pohyb služeb. Text direktivy se však zvlášť během projednávání v Evropském parlamentu výrazně změnil a liberální kritici se zlobí, že se její původní liberální záměr zcela vytratil. Zdá se, že český premiér Mirek Topolánek hodlá jít v Bolkesteinových stopách. Česko by se podle něho jako předsedající země EU v první polovině roku 2009 mělo minimálně pokusit právě o otevření nové diskuse o volném pohybu služeb (více na straně 90).
Bolkesteinův návrh vycházel z principu „země původu“. Provozovatelé služeb, podnikatelé a živnostníci měli získat právo překročit s celým svým byznysem hranice jakéhokoli státu EU, pokud již splnili příslušná pravidla pro působení ve své domovské zemi. Právě proti tomuto principu se zdvihla vlna nevole. Zastánci sociálního státu ve Francii a dalších zemích označili nápad bývalého nizozemského komisaře za „sociální dumping“. Podnikatelé z nových členských zemí včetně Česka by údajně mohli nabourat přísnější sociální pravidla v západoevropských zemích. V ulicích západoevropských měst protestovali proti „Bolkesteinově směrnici“ odboráři. Sám komisař byl označen za bezcitného „Frankensteina“, kterému jsou lhostejné vymoženosti pracujících. Z konečné verze směrnice princip „země původu“ vypadl.
Náraz na realitu v EU.
Česká vláda označila za motto svého budoucího předsednictví heslo Evropa bez bariér. V centru pozornosti mají být čtyři základní svobody - volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. Výrazná liberalizace služeb se však zatím jeví jako nerealistický cíl. A Mirek Topolánek připouští, že nemá smysl usilovat o revoluci v EU. Úspěchem by z tohoto pohledu byl mírný pokrok - třeba u těch služeb, kterých se zmiňovaná směrnice netýká.
Případné ambicióznější české plány v této oblasti by pravděpodobně narazily na tvrdou evropskou realitu. Směrnice o službách byla v okleštěné podobě přijata na konci minulého roku. V platnost má vstoupit na začátku roku 2010. A teprve po pěti letech jejího uplatňování v praxi má Evropská komise posoudit, zda tato direktiva splnila svůj účel.
To si podle všeho uvědomují i někteří představitelé české vládní koalice. Odborník na evropské záležitosti ve Straně zelených Ondřej Liška na nedávné veřejné diskusi pražské Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) prohlásil, že otevření tématu Bolkesteinovy směrnice nepovažuje za reálné. „Debata o ní utichla teprve nedávno a čeká se na to, co směrnice přinese,“ uvedl Liška.
Také ve vládním materiálu o vyhlídkách českého předsednictví se pozornost věnuje spíše dílčím tématům - například podpoře informačního systému, který má být zaměřen na administrativní spolupráci v rámci směrnice o službách a na uznávání profesních kvalifikací. V tomto dokumentu, který předkládal vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, se dále hovoří o českém zájmu projednat oblasti, jež byly ze směrnice o službách vyloučeny, tedy včetně zdravotních služeb, sektoru vysílání pracovníků či překážek v marketingu a reklamě.
Motto od velvyslance Kohouta.
Odborné analýzy na druhé straně ukazují, že celková snaha české vlády zaměřit se na další uvolnění bariér na jednotném vnitřním trhu EU má své ekonomické opodstatnění. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve své nové zprávě uvedla, že Evropskou unii ohrožují obchodní protekcionismus a snaha o vytváření národních průmyslových šampionů. A jedním z hlavních doporučení OECD je posílení vnitřního trhu, zvlášť v odvětví služeb. Kromě toho je nutné odstranit kupříkladu také bariéry pro volný pohyb osob, otevřít sítě v oblasti energetiky a dále reformovat společnou zemědělskou politiku.
Proti zaměření hlavní pozornosti na heslo Evropa bez bariér se naopak vyslovily české odbory a opoziční levice. Lubomír Zaorálek, který má na starost zahraniční politiku v sociální demokracii, na zmíněné akci AMO kritizoval českou vládu, že neusilovala o širší politickou dohodu. Zaorálek by sice podle vlastních slov dokázal s heslem Evropa bez bariér žít, ale mělo by být doplněno i o další témata - ochranu pracovních sil, vytváření podmínek pro handicapované lidi či třeba propojenost penzijních systémů v rámci EU.
Vicepremiér Alexandr Vondra v reakci na tyto námitky překvapivě uvedl, že s nápadem motta Evropa bez bariér přišel nedávno odvolaný český velvyslanec v Bruselu Jan Kohout, který je členem ČSSD a také někdejším kandidátem sociálních demokratů na post premiéra. Vondra také zdůrazňuje, že česká vláda dosud nestanovila žádné definitivní priority. Zatím jde pouze o východiska. O prioritách se má dále diskutovat a bude záležet na vývoji v EU. Vicepremiér upozorňuje, že i ostatní země, které stály v čele EU, si své konečné priority stanovovaly až těsně před startem těchto předsednictví.
S Francouzi na jedné lodi.
Českou liberální agendu pak bezpochyby ovlivní i to, s čím přijde Francie, od níž budou Češi předsednictví přebírat. Právě Francouzi jsou často kritizováni za svůj neliberální přístup, což nepřímo potvrdila i zmíněná studie OECD. Je to právě nový francouzský prezident Nicolas Sarkozy, kdo sice přichází s domácími reformami trhu práce ve své zemi, ale zároveň prosazuje onu kritizovanou větší ochranu evropského trhu a vytváření národních firemních šampionů.
Otázkou také je, zda českou pozici nakonec nemohou ovlivnit tuzemští ochranáři - ať už by šlo o advokáty evropských zemědělských dotací či silných českých energetických firem. Je pravděpodobné, že v některých věcech se zřejmě Češi s Francouzi shodnou a že jejich shoda nemusí být úplně v souladu s nejliberálnějšími záměry či s představami OECD či Evropské komise v oblasti volné hospodářské soutěže. Francouzský ministr pro evropské záležitosti Jean-Pierre Jouyet například po svém nedávném jednání v Praze uvedl, že se obě země shodují na odmítavém stanovisku vůči plánům Evropské komise oddělit energetické přenosové sítě od obchodních firem.
Určitým překvapením pro některé pozorovatele pak mohla být slova Alexandra Vondry, podle nichž je Česko se svým postojem vůči společné zemědělské politice někde mezi stanoviskem Francie, považované za hlavního zastánce agrárních dotací, a pozicí Švédska, jež má být předsednickou zemí po Česku. Vondra sice dodal, že Češi mají přece jen blíže ke Švédsku, ale zklamán musel být ten, kdo čekal, že bude jednoznačně mluvit o česko-švédské opozici vůči Francii. Ministr Jouyet vidí určitou blízkost francouzských a českých postojů ve společném zájmu o celkovou modernizaci agrárního sektoru.
Co udělají Němci a Rakušané.
Velkým povzbuzením pro mediální prezentaci případného úspěchu české „bezbariérové agendy“ v roce 2009 by bylo, kdyby zejména Německo a Rakousko ukončily přechodné období na volný pohyb pracovních sil z nových členských zemí EU. Právě v době českého předsednictví se totiž bude rozhodovat, zda Němci a Rakušané ukončí všechny bariéry pro polské či české pracovníky už po pěti letech od rozšíření unie. I čeští úředníci se však zatím přikláněli spíše k předpokladu, že se obě země rozhodnou pro druhou možnost a ponechají přechodné období v platnosti i po další dva roky.
Informace z diplomatických kruhů zatím nejsou tak jednoznačné. V Německu i Rakousku se ozývají hlasy, podle nichž je nutné v určitých oblastech přilákat více pracovníků ze zahraničí. V interních diskusích se údajně dokonce nevylučuje ani možnost celkového ukončení přechodného období pro všechny Poláky, Čechy a další občany nových zemí EU. Mohl by k tomu přispět i tlak Evropské komise včetně českého komisaře Vladimíra Špidly, který má tyto záležitosti na starosti.
Bruselská komise, která má v Česku pověst byrokratického molochu, by se pak paradoxně mohla stát faktickým českým spojencem při prosazování celkové liberální agendy. Na druhé straně je však nutné počítat s tím, že sami Češi nebudou během svého předsednictví v takové pozici, kde by mohli ostatním cokoli určovat. Naopak se od nich bude očekávat „moderování“ diskusí a hledání kompromisů.
Popisky:
1) Mezi Francií a Švédskem. Vicepremiér Alexandr Vondra už začal jednat se svými partnery z předsednické trojky. Zleva švédský ministr zahraničí Carl Bild, Alexandr Vondra, český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a francouzský ministr pro evropské záležitosti Jean-Pierre Jouyet.
2) Jako bitva s Frankensteinem. Původní návrh Bolkesteinovy směrnice vyvolal protesty proti údajnému sociálnímu dumpingu.
