Podle výzkumů rostly keře rév na území dnešního Rumunska už před šesti tisíci let a víny odtud nepohrdli ani takoví požitkáři, jakými byli Římané. Coby římská kolonie byl zdejší kraj, Dácie, kvalitou svých vín proslavený. Ač v novodobé historii vinařství byl zájem o ně vlažný až mizivý, Rumunsko jako první ze zemí východu zavedlo systém apelací. Stalo se to v časech hluboké totality, na počátku sedmdesátých let 20. století. Tehdy země nabízela převážně produkty z domácích rév. Grasa nebo Tamilioasa Romanesca jsou některé ze sort, jež mají v rumunském rejstříku druhů mnohasetletou tradici. Z modrých potom Kadarka a Feteasca Neagra.
Současný stav vinohradnictví v Rumunsku – to je plocha cirka 280 tisíc hektarů s roční produkcí okolo osmi milionů hektolitrů. Obor prochází zásadní transformací, kdy se ze státních a družstevních podniků stávají soukromé společnosti. Vlastníci, vědomi si potenciálu tamních podmínek, investují do výsadeb i renovace zpracovatelského zázemí. Výsledkem je krom jiného přechod na mezinárodní odrůdy - ve vinicích se objevily cabernety, merlot, ryzlinky či pinoty a postupně nahrazují původní skladbu. Nové technologie vnesly do zpracování hroznů nebývalé možnosti a nastartovaly éru Rumunska coby moderního vinařského producenta s prvními nadějnými výsledky.
Rumunská vína z produkce jednoho z oněch nových, vinařství Vinarte, prezentuje v Česku sommeliér Pavel Zitta, který dováží produkty společnosti z oblasti Terase Danubiane, lokalizované v pohraničí západně od Bukurešti. Sklep se pod supervizí velkého italského enologa Fiorenza Risty stal rodištěm vín, jež se stále častěji objevují v té lepší polovině vinařské produkce Evropy.
Caberlot Terase Danubiane 2001, Drebota – Vinarte. Setkáváme se s temným vínem granátových valérů, kde v hlubině sklenky proskakují bryskně zářivé pablesky. Obsažný buket, v němž lehce vedou dominanty drobných bobulovin, odhalují neomylně hlavní odrůdu - Cabernet Sauvignon. Širokospektrální chuť je navozena v samém počátku lehýnkou až latentní stopou cukru. Vzápětí se však přidávají vanilkovo-mandlové tóny a za nimi „opepří“ sametově hladivý výraz špetka taninů. Pozoruhodný je vývoj tohoto vína v čase. Otevře se, cassis přidá na důrazu, merlot vyhladí drobné růžky a objeví se i ta známá směs vůní selského dvora, která je průvodcem všech velkých kupáží. Víno tak působí až nečekaně dobrým dojmem.
Sienna Merlot Premium Oak 2001, Stârmina – Vânju Mare je opět víno s temnými, intenzivními barevnými aspekty brilantní čirosti. Umírněný ovocný buket prostšího záběru se vyvíjí až mazlivě, bez vzrušivých elementů. Chuť startuje jednoduššími varietami lehkých vstupů černého ovoce, převažuje hladivá přítomnost navozující pocit sladkosti až možná přílišné. Ovšem vzápětí je tento pocit narušen důraznějším nástupem hořčinek. Ty ve spojení s rázně se objevivším alkoholem oživí doběh. Dlouhé odeznění tak nevyznívá fádně a usedle, ale nabídne hladivý sice, přesto však živý, ve finále pikantní výraz.
