V loňském roce se v regionu střední a východní Evropy (CEE) uskutečnilo 1097 fúzí a akvizic v hodnotě 37,3 miliardy eur (asi 948,3 miliardy korun), přičemž Česká republika patřila mezi země, které v tomto ohledu dominovaly. Vyplývá to z publikace, kterou každoročně vydává mezinárodní auditorská, daňová a poradenská společnost Mazars.
Spolu s Českem se v popředí držely také Polsko, Rakousko a Rumunsko. Zmíněné čtyři země vygenerovaly 65 procent všech transakcí regionu. Konkrétně v tuzemsku bylo v roce 2023 oznámeno na 100 transakcí, což však přestavuje meziroční pokles o 22 procent. Mezi nejatraktivnější obory se zařadily B2B výroba, IT či technologie, spotřebitelský sektor, B2B služby, energetika a stavebnictví.
Ačkoli oproti roku 2022 celkový počet fúzí a akvizic, tedy takzvaných M&A obchodů, ve východní Evropě meziročně klesl o 15 procent, propad byl méně citelný než v jiných částech světa. Stejným tempem se snižovala i hodnota uzavřených obchodů. „Vysvětlení poklesu počtu oznámených M&A transakcí je poměrně přímočaré: aktivitě na trhu fúzí a akvizic prospívá ekonomická prosperita, omezená míra nejistot a nízké úrokové sazby. Ani jeden z těchto klíčových faktorů se však v roce 2023 nevyvíjel příznivě,“ říká za Mazars Lukáš Hruboň, který v Česku vede oddělení transakčního poradenství.
Zájem byl o telekomunikační obor
V loňském roce se rovněž nepodařilo naplnit předpokládanou transakční aktivitu v oblasti takzvaných distressed fúzí a akvizic, tedy v segmentu vyznačujícím se obchodováním s firmami, jež se typicky nachází ve finanční tísni a svá aktiva jsou ochotny prodat za nižší cenu. Rostoucí počet obchodů vyvolaných předlužením lze každopádně očekávat letos, protože se podniky refinancují na pozadí vyšších úrokových sazeb. „Zatím jsme nezaznamenali mnoho distressed případů, ale v roce 2024 jich očekáváme více,“ komentuje partner Mazars v Rakousku Günther Mayrleitner.
A podobný názor má i Hruboň: „Na trhu jsou peníze od family offices (firem zabývajících se správou majetku pro bohaté rodiny – pozn. red.), private equity fondů a dalších, které hledají investiční cíle, včetně podhodnocených společností nebo společností, které čelí ekonomickým problémům. Očekáváme, že na začátku roku 2024 bude v tomto smyslu aktivita podniků dále narůstat,“ doplňuje.
Pokud jde o zaměření fúzovaných a akvírovaných firem, do popředí zájmu se dostaly nejvíce ty z oblasti telekomunikace. Na ně připadaly dvě z deseti nejvýznamnějších transakcí ve střední a východní Evropě. V otázce výše ceny byla naprostým vítězem akvizice polovičního podílu v telekomunikačních aktivech společnosti PPF Telecom v Bulharsku, Maďarsku, Srbsku a na Slovensku. Ty za 2,5 miliardy eur (zhruba 63,6 miliardy korun) koupila skupina Emirates Telecommunications Group se sídlem ve Spojených arabských emirátech.
Trvající napětí, ale zato nižší inflace
Co do přeshraničních transakcí v regionu CEE pak s počtem 114 obchodů vedl technologický sektor. Významnou roli přitom technologie hrály i z hlediska hodnoty těchto fúzí a akvizic. Meziročně totiž vzrostly o 36 procent na 4,5 miliardy eur (přibližně 114,4 miliardy korun). Díky tomu se rok 2023 stal v tomto ohledu druhým nejaktivnějším za posledních devět let.
A co víc, na solidní úrovni byla podle společnosti Mazars loni také aktivita v oblasti soukromého kapitálu, celková hodnota těchto transakcí vzrostla o 33 procent na 5,4 miliardy eur (asi 137,3 miliardy korun). Počet obchodů přitom meziročně klesl, a to zhruba o desetinu. Hodnota výrazně rostla také v případě exitů v oblasti střední a východní Evropy, a to o 91 procent na 5,6 miliardy eur (zhruba 142,4 miliardy korun). Celkem se jednalo o 46 transakcí, což značí ve srovnání s rokem 2022 16procentní pokles.
Letos s sebou největší nejistotu přináší geopolitický vývoj. Na druhou stranu je makroekonomický výhled ve srovnání se stejným obdobím loňského roku podstatně příznivější. Inflace by měla citelně poklesnout, což následně umožní snížení úrokových sazeb.
„Očekáváme, že v příštích 12 až 18 měsících dojde k uvolnění měnové politiky,“ přibližuje partner Mazars v subregionu Adria Andrija Garofulić s tím, že v obecném měřítku by mělo dojít k nárůstu hodnoty firem. „Nedosáhnou ale úrovně valuací, na které jsme byli zvyklí před dvěma lety, protože tyto jednoduše nerespektovaly realitu. Nyní je příležitost trh resetovat a začít z férovějšího základu,“ uzavírá.
