Těžit víc, stejně, nebo naopak méně? Zřejmě tak nějak vypadá jedna z hlavních otázek na programu zasedání členů kartelu OPEC+, jež se bude prostřednictvím videokonference konat již tuto středu. Uskupení, které vedle 13 hlavních producentů tvoří ještě další desítka zemí včetně Ruska, bude během něj rozhodovat o tom, kolik ropy začne na světové trhy uvolňovat počínaje následujícím měsícem, tedy od září.
Americký prezident Joe Biden doufá, že se podaří prosadit variantu číslo jedna. Ostatně i kvůli tomu nedávno vážil cestu do blízkovýchodní Saúdské Arábie, kde měl za navýšení produkce osobně lobbovat u tamní královské rodiny, včetně kontroverzního korunního prince Muhammada bin Salmána, jemuž je přisuzován podíl na vraždě místního novináře Džamála Chášukdžího. Takový krok by totiž ulevil napjatému ropnému trhu a snížil ceny pohonných hmot nejen ve Spojených státech, ale de facto po celém světě. Dle řady analytiků je však tento scénář spíše nepravděpodobný, a to hned z několika důvodů.
„Saúdské Arábii a OPECu+ dělá vrásky na čele mnoho neznámých,“ cituje web BBC pracovnici neziskové organizace Middle East Institute Karen Youngovou. „Nikdo neví, kde se ropný trh bude za šest měsíců nebo za rok nacházet,“ říká s odkazem na celosvětově rostoucí úrokové sazby, vysokou míru inflace, pokračující boj čínských úřadů s covidem, válku na Ukrajině a obecné obavy ohledně toho, jakým směrem se bude globální hospodářství v nejbližší době vyvíjet.
Ostatně právě pochmurné ekonomické vyhlídky jsou tím, co v uplynulých dnech srazilo cenu černého zlata na světových trzích na psychologickou hranici 100 dolarů za barel. Právě za tolik se totiž během úterního odpoledne prodávala severomořská Brent, která v tomto ohledu představuje jakési hlavní cenové měřítko. Ještě o dalších šest dolarů níž se pak obchodovala americká lehká ropa WTI. To vše navzdory faktu, že začátkem března letošního roku museli obchodníci za jeden barel této strategické suroviny platit o čtvrtinu více.
Pro zvyšování těžby není prostor
Na počátku pandemie byly Rijád a spol. nuceny vlastní těžbu ropy značně omezit. Kartel tím reagoval na výrazný propad poptávky po ropných produktech, jenž se dostavil v návaznosti na skutečnost, že nikdo tehdy nevěděl, jak dlouho prvotní lockdowny v řadě vyspělých zemích potrvají a kdy se kola jednotlivých ekonomik opět začnou roztáčet. Ani tak ale nezabránily historickému okamžiku, kdy se černé zlato v jednu chvíli prodávalo se zápornou hodnotou – tedy kdy prodávající platili kupujícím za to, že si od nich vytěženou surovinu vůbec odeberou.
S tím, jak se postupně globální ekonomika dala znovu do pohybu, začaly svoji produkci opět navyšovat, načež se loni v létě dohodly, že každý další měsíc vytěží o 400 tisíc barelů denně víc než ten předcházející. Na svém posledním mítinku se pak kartel zavázal, že ke stanovenému limitu přidá letos v srpnu ještě něco navíc. To se však dle BBC mnohem snáze řekne, než udělá.
Severomořská ropa Brent se aktuálně prodává zhruba o pětinu levněji než začátkem letošního března. Zdroj: Trading EconomicsJak web britské veřejnoprávní televize poznamenává, již nyní má řada členských zemí problémy s tím, aby uvedeného stropu vůbec dosáhla. Jde především o státy jako Angola a Nigérie nebo také Malajsie. A protože o dodávky Ruska není kvůli jeho vpádu na Ukrajinu mezi západními zeměmi zájem, disponují dodatečnými výrobními kapacity právě a jen Saúdská Arábie a sousední Spojené arabské emiráty. Byť ani v jejich případě není rezerva nikterak vysoká – odborníci se domnívají, že 11 milionů barelů, jež si Rijád dal během srpna za cíl denně vytěžit, se taktéž nachází blízko jeho produkčního limitu.
I proto je Youngová toho názoru, že pro každé další navýšení jejich produkce budou muset existovat velmi pádné argumenty. A ty zatím nikde nevidí: „Nechtějí se dostat do situace, kdy využijí svoji omezenou výrobní kapacitu k navýšení těžby a pak se najednou ocitnou bez možnosti učinit jakékoliv úpravy ve chvíli, kdy by poptávka šla rapidně nahoru, nebo naopak dolů.“
Podobně uvažuje i analytik společnosti XTB Štěpán Hájek. „OPEC musí vzít v úvahu blížící se ekonomické zpomalení a případnou recesi, což bude výrazně snižovat poptávku po ropě. Saúdové nicméně mohou tlačit na ostatní členy kartelu, aby zvýšili produkci, čímž by si spřátelili Spojené státy, kterým zatím mohutné rozpuštění devizových rezerv k poklesu cen ropy příliš nepomohlo. Podle mého názoru dojde k mírnému, tedy symbolickému zvýšení o pár set tisíc barelů,“ uvádí v komentáři pro Euro.cz.
Ropa zlevní pod sto dolarů. Otázkou je, na jak dlouho
Jak nadcházející jednání ropného kartelu dopadne, bude zřejmě již za několik málo hodin. Už před ním se nicméně zástupci Saúdské Arábie nechali slyšet, že jakékoliv potenciální navýšení jejich vlastní produkce musí být v souladu s tím, na čem se dohodnou členové celého OPECu+, a tedy i Ruska.
Moskvě se přitom relativně nízká nabídka, a tedy vysoké ceny, náramně hodí, neboť to znamená i vyšší příjmy do kremelské státní kasy, respektive další finanční zdroje potřebné k pokrytí válečných výdajů a zahojení ran způsobených západními ekonomickými sankcemi. Pro Saúdskou Arábii je jednota uvnitř skupiny OPEC+ naprosto stěžejní záležitostí a udělá vše proto, aby se vyhnula jakýmkoliv krokům, který by ji mohly ohrozit, dodává BBC.
Vedení kartelu se již v průběhu července nechalo dle zpravodajské agentury Reuters slyšet, že co se budoucího vývoje týče, bude poptávka po ropě v následujícím roce opět růst, avšak o něco pomalejším tempem než doposud. Podle jeho analytiků bude záležet především na tom, jak moc úspěšné budou čínské úřady ve svém boji za nulovou toleranci ke covidu, kdy jsou kvůli několika málo případům nákazy schopné uzavřít na dlouhé týdny celá města – tak jako se to relativně nedávno stalo například v Šanghaji. Nicméně platí, že černé zlato se bude prodávat spíše dráž než levněji.
„Trhy jsou nadále volatilní, ale není tolik lidí, kteří by přepokládali, že propad ceny ropy pod hranici 100 dolarů za barel bude trvalejšího charakteru,“ shrnuje Ben Cahill z amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia.
Hájek je každopádně o něco optimističtější: „Obavy z recese, destrukce poptávky kvůli vysokým cenám ropy a levná ruská ropa by měly být důvody postupného poklesu ropy směrem k 90 dolarům za barel, případně níže. Podobná by měla být situace na trhu během příštího roku, kdy postupné uvolnění napětí dostane ropu pod 90 dolarů, ale větší poklesy kvůli embargu na ruskou ropu neočekávám.“
Pohonné hmoty by měly nadále zlevňovat
Úměrně k poklesu ceny ropy na světových trzích by se měly snížit i ceny pohonných hmot u čerpacích stanic. Litr Naturalu 95 nyní na tuzemských benzínkách vyjde v průměru na 45,14 koruny, zatímco nafta je o dalších 54 haléřů dražší. V nadcházejících měsících by pak dle analytika XTB měly ceny sklesat až k úrovni 40 korun za litr, možná i lehce pod ní.
„Cenovému poklesu by mohl pomoct také vývoj na americkém dolaru, který se možná dostal v letošním roce na své dosavadní maximum a po zbytek roku bude českou korunu zvýhodňovat. Otázkou zůstává, jak se do ceny projeví po konci letní sezóny zvýšení spotřební daně na PHM,“ uzavírá Hájek.
