Už neplatí, že za dobrým plzeňským pivem je třeba se vydat do některé z vyhlášených pivnic v samém středu metropole. Dokonce se v některých případech dá zaznamenat trend právě opačný. Kvalita piva a úroveň restaurací v místech, která donedávna stála mimo výseč zájmu milovníků zlatého moku, zapříčiňuje jejich invazi opačným směrem z centra ven. To je případ dvou sesterských podniků, které do značné míry opanovaly opačné konce trasy C pražského metra. Na dobře zvolených místech s malou koncentrací podobných zařízení, s dobře ošetřeným pivem, zajímavou nabídkou pokrmů a neotřelým interiérem si brzy získaly širokou základnu klientů. Po příjemné zkušenosti s mladším ze sourozenců, restaurací Antal v jižní části Prahy, jsem se vydal směrem severním, abych navštívil Kobylu.
Pivnice je situována přímo nad stanicí metra v místě sídla jednoho z nejnavštěvovanějších úřadů. Což je jistě jeden z pramenů od počátku silného přílivu hostí. Jejich další část sestává z „vlastních zdrojů“ trochu pozapomenuté čtvrti města.
Při vstupu do Kobyly udeří do očí podobnost se „sestřičkou“ na Budějovické. Tentýž styl, téměř shodné vybavení, podobná atmosféra. Procházím podélnou místností a hledám volný stůl. Už přitom však znamenám jisté odlišnosti - zatím v maličkostech. Při cestě za místem jsem minul alespoň tři zdejší obsluhující, kteří mne sice zaregistrovali pohledem, ale to bylo tak všechno. Nedočkal jsem se ani odpovědi na pozdrav, tím méně pomoci s objevením volného místa. Přesto svůj stůl nacházím. Během chvíle - nebyla dlouhá - než se mi dostane pozornosti jednoho z číšníků, přehlížím lokál. Napohled je všechno v pořádku, po jedné z delších stran kompletně prosklená stěna s výhledem na poklidnou část čtvrti s malými, lehce omšelými domky. Dlouhý funkční bar, kterému vévodí výčep, osazený nikoliv pípou Nostalgie, ale jinou, trendy stolicí se svítícími upoutávkami na tu kterou značku piva. Na konci v rohu se skví za dvěma skleněnými stěnami dokonale se lesknoucí tankovna. Přes roh potom pokračuje fronta pohledem do otevřené kuchyně. Od této linie směrem k oknům se rozkládají stoly. Celý prostor, rozdělený syrovým betonovým sloupovím na jakési sekce, získává právě díky tomuto členění prvek jisté útulnosti. Mezi sloupy jsou ke stolům přistaveny dlouhé lavice s vysoko protaženými opěrkami. Působí jako optická přepážka a zdůrazňují jistou samostatnost jednotlivých subprostorů. V čele každého vysoko nad barem svítí již nezbytná „plazma“. A ještě jedna zvláštnost - součástí hospody je i sázková kancelář. Návštěva podniku tím dostává adrenalinový šmrnc.
Potud je všechno v pořádku. Co je jiné než na Budějovické, je nálada v „domě“. Ač vzdálena stejný počet stanic od centra, leží Kobyla ve zcela jiném okolí. Se vší úctou k místu, jsme zde na periferii, které se rozvoj dotekl zatím jen sporadicky. Od toho se - předpokládám - odvíjí i ona poněkud „hrubší“ nálada v lokále. Už číšník, který mne přišel objednat, má tendenci sklouznout do stylu „čtyřkových“ obsluhujících z doby „RaJské“. V pomačkané, dávno ne čerstvé košili s povytaženými podolky, liknavý, mohutně žvýkající, mi předkládá objednávku a první pivo. Jídelníček je pestrý se širokým záběrem jídel poutavých názvů i složení. Volím skladbu, která odpovídá zaměření restaurace, a znovu se rozhlížím vůkol. Skupinky u stolů jsou stále hlučnější, počet čárek v plůtku na jejich účtech hustší. Uvolněnější a ryčná zábava, která vládne prostorem, poznamenává i obsluhu. Laxně a s minimem zájmu procházejí číšníci mezi stoly s věnci napěněných půllitrů a rozdělují je, aniž by předtím zjistili, zda je o další pivo zájem. Tak se to stalo i mně, ještě dříve, než jsem se dočkal předkrmu. Nicméně po chvíli na stole přistává jedna ze zdejších pivních specialit, Ostré vuřty v pivu. Na oválku, koupající se v červeni omáčky, leží dva podélně rozpůlené špekáčky. Nic divného, kdyby nebyly obklopeny až děsivou dávkou garnitury. Co do množství i složení. Ve šťávě tone kupa zelného salátu, bílého i modrého, dále pak jentaktak zpod hladiny vykukují plátky rajčat a okurky. Kombinace teplé, lehce pikantní zálivky s takovým kvantem studené zeleniny již dávno není to, co dělá pokrm atraktivním. Chuťově je jídlo zajímavě laděné, v přelivu si dávají přednost cibule s paprikou, valér piva se prosadí jen lehce a krátce. S uzeninou tvoří šťáva vcelku příjemný celek, ovšem vuřty samy o sobě nejsou překvapujících kvalit. Podíl masové příchuti je minimální, kořenění téměř žádné. Vše tedy musí obstarat pikantní výraz omáčky. O garnituře již byla řeč, působí spíše negativně.
Čekání na debaras je poměrně dlouhé, a tak mám další příležitost ke sledování děje. Prostor nabývá díky zapadajícímu slunci a živě oranžové barvě stěn přívětivějších rysů, pořad v telce zklidnil rozvášněné pijáky, prostor mírně ztichl. Odmítám další pivo, nabízené mi „pod tlakem“, a doufám, že hlavní chod je na cestě. Mezitím registruji před kuchyní prvek, který jsem zatím opominul. Válec s oblým vrcholem, posetým do hmoty zapuštěnými půllitry. Jako diluviální ještěr s otevřenou tlamou, z níž šlehají směrem ke kuchyni plameny, nebo možná hřbet velmi veliké a velmi tlusté ženy, posetý přisátými baňkami, tak zvenčí vypadá pec, ve které se připravuje celá řada nabízených jídel.
Blíží se ale číšník a přináší můj pokrm. Veliký „klubák“, opět pokrytý vrstvou zelných salátů, zřejmě kuchařovy oblíbené zeleniny, hostí zvláštní útvar. K nebi otevřenou Noemovu archu - tvarem i vzhledem - z hodně upečeného chleba s chycenými okraji, zcela plnou vábně vonící směsi sympatického vzezření. Nudličky masa se střídají s proužky zeleniny, přes střed s nataženou „plachtou“ ze zapečeného sýra, všechno se ještě škvíří žárem. Chuť má tentokrát i onačejší skladbu. Maso je příjemně vláčné, šťavnaté a vonné. Zelenina dodá spektrum „barev“, cibule dostatečný pikant. Závěr ovšem vyznívá zcela ve prospěch kečupu, který se po chvíli ujme vedení pelotonu chutí a již se nenechá ničím sesadit. Jen trochu v případě, že použijete sousto chleba. Ovšem jen ten okraj, jen tu lehce připálenou kůrčičku. Ta dodá nový akord a obrousí trochu sladkobolný, skoro už návykový výraz kečupu. Ovšem střídka ne. Díky výrazné, o dvě tři čárky silnější přítomnosti kmínu konečný efekt v tomto případě zhořkne a pokrm ztratí tah i svěžest jižní kuchyně.
Zavírám ledovou kávou, chuťově znamenitou, a čekám na „ortel“. Suma sumárum tři sta a sedm korun, na tolik zněl účet. Není to mnoho, ale jistě by se do ceny vešel pozornější servis i o dílek propracovanější kuchyně. A navíc, platil jsem u nesklizeného stolu, závěrečného debarasu jsem se nedočkal. Je škoda, že se personál nesnaží ovlivnit k lepšímu ne vždy stoprocentní klientelu, ale nechá se naopak od ní svést k podprůměrnému výkonu.
Value for Money: 6/10
Plus: vzdušné a čisté prostředí hospody nového věku
Minus: vyloučení „hotovek“ z nabídky po patnácté hodině
Plzeňská restaurace Kobyla
Klapkova, 180 00 Praha 8 - Kobylisy
tel.: +420 222 623 268
www.kobyla.wz.cz
- Otevírací doba: Po-So 11.00-24.00, Ne 11.00-23.00
- Počet míst: restaurace 195
- Druh kuchyně: tradiční česká se záběrem mezinárodní
- Přijímané platební karty: všechny obvyklé
- Jídelní lístek: čeština, angličtina, němčina
- Jazyková vybavenost personálu: angličtina, němčina
- Země původu nabízených vín: Česká republika, Itálie
Hodnocení restaurace:
Atmosféra, pohodlí, estetika 7 bodů z 10
Prostírání 9 bodů z 10
Úroveň jídelního a nápojového lístku 10 bodů z 10
Chování personálu 6 bodů z 10
Kvalita jídla a nápojů 16 bodů z 20
Celkem: 48 bodů ze 60
Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.
Výběr z jídelního lístku:
100 g Pečený česnekový bůček, hořčice, křen, okurka 47 Kč
100 g Mexické fazole s anglickou slaninou 55 Kč
Čočková polévka s uzeninou 30 Kč
150 g Maďarský guláš, bramboráčky (4 kusy) 67 Kč
150 g Kuřecí kousky v sýrové omáčce, vařený brambor 67 Kč
150 g Holandský řízek, bramborová kaše, okurka 67 Kč
200 g Sloní ucho (roštěná, trojobal, tatarská omáčka) 139 Kč
200 g Vepřová kapsa chmelaře Ozzyho (vepřové maso, čabajka, niva, česnek) 129 Kč
200 g Halušky se zelím a uzeným masem 110 Kč
200 g Zvěřinové medailonky na zelenině (zvěřina, anglická slanina, žampiony, hrášek, mrkev, zelené fazolky, česnek, červené víno) 175 Kč
150 g Pečený pstruh v podkrkonošském kabátku /připravováno v peci/ (pstruh, zakysaná smetana, žampiony, cibule, slanina) 120 Kč
2 ks Lívanečky s borůvkami a šlehačkou 65 Kč
Výběr z nápojového lístku:
0,5 l Pilsner Urquell 12 - světlé 26 Kč
0,5 l Velkopopovický Kozel 10 - tmavé 26 Kč
0,5 l Nealkoholické pivo 26 Kč
0,75 l Prosecco Punta Rossa 220 Kč
0,75 l Principato Valdadige DOC 220 Kč
0,75 l Bottega Vinai Trentino DoC Pinot Grigio Rulander 420 Kč
0,75 l Brüme di Monte Rosso DOC 220 Kč
0,75 l Bottega Vinai Trentino DOC Teroldego Rotaliano 460 Kč
