Žadatele o zaměstnání s příjmeními jako Andersson nebo Svensson považují švédští zaměstnavatelé ve výběrových řízeních téměř automaticky za "vhodnější" než uchazeče, kteří se jmenují třeba Ahmad nebo Kovačevič.
Jak ve své nové studii na toto téma ukazuje švédský Úřad pro vysoké školy, předsudky vůči kvalifikovaným lidem „zvenčí“ jsou v největší skandinávské zemi hlubší, než by se na první pohled mohlo zdát, a to i přesto, že dotyční lidé cizího původu získali své vzdělání na švédských vysokých školách. V řadě profesí, k nimž patří například zubní lékaři nebo psychologové, je podle studie šance Švédů ve srovnání s jejich přistěhovaleckými konkurenty trojnásobně vyšší. „Jiné vysvětlení, než že jde o čistou diskriminaci studentů nešvédského původu, je jen těžko přijatelné,“ komentoval pro deník Svenska Dagbladet výsledky výzkumu Stig Forneng, jeden z jeho autorů. Poukázal přitom na fakt, že jiné markantní rozdíly mezi žadateli, než právě jejich původ, výzkumníci nezjistili - všichni o práci se ucházející vysokoškoláci splňovali předepsanou kvalifikační úroveň. Diskriminační trend byl přitom zřejmý prakticky ve všech sledovaných oborech. „Je to velmi smutné, ale nejsem překvapen,“ dodal Stig Forneng. „Myslím, že tento stav souvisí s tím, že Švédové jiné kultury příliš dobře neznají. Proto sahají příliš brzy ke zdánlivě jednodušší jisté kartě.“ V příštím roce se švédský pracovní trh otevře také pro vysokoškolsky vzdělané zájemce z deseti nových členských zemí Evropské unie. Třebaže oficiálně se Švédsko nepřihlásilo k zavedení přechodných lhůt a propaguje stejné podmínky pro všechny již od počátku rozšíření EU, tento i některé podobné výzkumy naznačují, že i švédská zdánlivá otevřenost má díky nepsaným pravidlům své těžko překročitelné a letitým vývojem dosti hluboko zakořeněné meze.
