Ruský kosmonaut Oleg Kononěnko si v neděli připsal nový světový rekord. Stal se člověkem, který ve vesmíru strávil nejvíce času ze všech. K 4. únoru 2024 činil jeho celkový pobyt více než 878 dní. Skoro dva a půl roku na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) samozřejmě nepřečkal najednou. Jde o souhrn několika misí, jež pod záštitou ruské vesmírné agentury Roskosmos absolvoval od roku 2008.
Na první příčce vystřídal předchozího rekordmana Gennadije Padalku. Ten v kosmu v letech 1998 až 2015 pobyl celkem 878 dní a téměř 11 a půl hodiny.
Devětapadesátiletý Kononěnko se aktuálně nachází na palubě ISS, kam dorazil v září minulého roku. Zpátky na planetu Zemi by měl odcestovat zhruba za sedm měsíců. Jinými slovy, pokud tento termín dodrží, bude vesmír opouštět s celkovým pobytem delším než tři roky a stane se prvním člověkem, který v kosmu strávil tisíc dní.
„Letím do vesmíru, abych dělal svoji oblíbenou práci, ne abych překonával rekordy,“ sdělil Kononěnko statní agentuře TASS v rozhovoru, o kterém informovala agentura Reuters. „Jsem hrdý na všechny své úspěchy, ale více jsem hrdý na to, že rekord v celkové délce lidského pobytu ve vesmíru stále drží ruský kosmonaut,“ dodal.
Dopady na zdraví
Ačkoli se 878 dní laikům nemusí zdát jako příliš dlouhá doba, ve vesmírném segmentu se jedná o velký úspěch. Už jen proto, že si strávený čas v kosmu na lidech vybírá vysokou zdravotní daň. To je ostatně jeden z důvodů, proč se na Mezinárodní vesmírné stanici posádka zpravidla obměňuje každých šest měsíců. A ačkoli se většina negativních důsledků po návratu domů vrátí opět do normálů, řada projevů se astronautů drží i několik let.
Pravděpodobně ,nejpozoruhodnějším‘ dopadem je řídnutí kostí. Podle studie Human Research Program ztrácejí lidé v kosmu každý měsíc přibližně 1 až 1,5 procenta své minerální hustoty kostí, a to převážně v kritických oblastech, jako jsou dolní končetiny a páteř. Kosti těchto osob jsou pak více náchylné ke zlomeninám. A přesto, že je ISS vybavena cvičebním zařízením, na kterém každý člen posádky cvičí dvě hodiny denně, vyhnout se nelze ani úbytku svalové hmoty.
Trvá tedy i několik let, než se astronauti z šestiměsíčního pobytu plně vzpamatují. Navíc, některá rizika a problémy je mohou provázet až do konce života. Třeba již zmíněná lámavost kostí, dále pak erektilní dysfunkce či zvýšená pravděpodobnost budoucího rozvoje rakoviny, jež je důsledkem vystavení se radiačnímu záření.
Děti vyrůstající bez táty
Potrápit astronauty může také psychika. Běžné jsou emocionální problémy spojené s delší sociální izolací. „Teprve po návratu domů si uvědomím, že mé děti vyrůstaly stovky dní bez přítomnosti táty. Tuto dobu mi už nikdo nevrátí,“ podotkl Kononěnko s tím, že izolovaný či jinak ochuzený se během mise ale necítí. Se svými blízkými může být totiž v kontaktu pomocí videohovorů a zpráv.
Jak ale kosmonaut sám uvedl, samotná příprava na misi zůstává velmi obtížná. „Povolání kosmonauta je stále náročnější. Systémy a experimenty jsou stále složitější,“ řekl a doplnil, že o cestě do kosmu snil už jako malý kluk.
ISS, jejíž první modul byl na oběžnou dráhu Země vypuštěn v roce 1998, je největší vesmírnou stanicí, která kdy byla postavena. Koneckonců, pracovalo na ní hned pět vesmírných agentur. Konkrétně se na její výstavbě podílela americká NASA, zmíněný Roskosmos, japonská JAXA, evropská ESA a kanadská CSA.
Kvůli přetrvávajícímu napětí mezi Ruskem a USA, které ještě více prohloubila invaze na Ukrajinu, se Rusové předloni nechali slyšet, že ISS opustí do konce roku 2024 a namísto ní vybudují vlastní vesmírnou stanici. Později však země uvedla, že prodlužuje program křížových letů s NASA až do roku 2025.
Nutno však podotknout, že i samotná ISS se pomalu blíží ke konci své životnosti. V provozu by ji americký Národní úřad pro letectví a vesmír měl držet do konce současné dekády.
