Policie prověřuje, zda poskytnutí dotace protikorupční organizaci bylo v souladu se zákonem
Protikorupční organizace Transparency International čelí nařčení, že se zpronevěřila základním hodnotám, které hlásá. „Přijmeme jen takové finanční příspěvky, které neohrozí naši schopnost vyjadřovat se k tématům (problémům) svobodně, svědomitě a objektivně…“ píše se mimo jiné v jejím etickém kodexu. A právě do této nezáviděníhodné situace se nyní dostala. Proklamovaná nezávislost na státní moci je tatam. Představitelé české pobočky všeobecně respektované mezinárodní organizace jsou zváni na policii, aby vysvětlili, jak v roce 2001 naložili s třicetimilionovou dotací, kterou jim za velmi nestandardních okolností poskytlo ministerstvo financí. Vedení pražské filiálky je celou záležitostí natolik vyvedeno z míry, že se o problému odmítlo bavit, ač samo obvykle prosazuje naprostou transparentnost veřejného života. „Dokud nebudu vědět, kdo za tím vším je, k ničemu se vyjadřovat nebudu,“ opakovaně sdělila 23. března týdeníku EURO výkonná ředitelka Adriana Krnáčová. Podle jejího názoru má trestní oznámení, které bylo na Transparency International loni v prosinci podáno, jednoznačně politické pozadí. Krnáčová trvá na tom, že jejich financování je v naprostém pořádku a nepociťuje potřebu v této věci cokoliv veřejně vysvětlovat. „Vy nás o ničem přesvědčovat nemusíte a já vás také o ničem přesvědčovat nebudu,“ reagovala podrážděně.
Celosvětový summit.
Vše začalo tím, že se Transparency International ČR před časem rozhodla v Praze uspořádat celosvětovou protikorupční konferenci. Velkolepá akce byla naplánována na 7. až 11. října 2001. V té době českou pobočku ještě nevedla Krnáčová, přestože v organizaci již působila, ale Michal Burian. Výkonné radě a organizačnímu výboru konference šéfovala tehdejší předsedkyně Českého statistického úřadu Marie Bohatá (dnes místopředsedkyně Eurostatu). Celosvětové slety antikorupčníků se konají již od roku 1983, a to v dvouletých cyklech, pražská konference byla desátou v pořadí. Nad konferencí převzal záštitu tehdejší premiér Miloš Zeman. Jeho sociálnědemokratický kabinet také odsouhlasil, že „summit“ podpoří nejen morálně, ale i finančně, formou překlenovací půjčky. To je třeba zdůraznit, kabinet neschválil žádnou dotaci. Návrh předložil ministr Karel Březina, šéf úřadu vlády. „Ano, vzpomínám si na to. Ono se tehdy diskutovalo, kdo by to vlastně měl navrhnout, nakonec jsem to byl já. Také si vybavuji, že se za to velmi zasazoval místopředseda vlády Pavel Rychetský,“ říká dnes Březina. Otázkou je, jak je možné, že celý právní aparát úřadu vlády i šéf legislativní rady vlády Rychetský (dnes předseda Ústavního soudu) nevěděli, že schválili něco, co bylo v příkrém rozporu s rozpočtovými pravidly. Není totiž možné, aby Transparency International jakožto občanské sdružení dostala ze státního rozpočtu návratnou finanční výpomoc či půjčku. Když to následně zjistilo ministerstvo financí, tehdy šéfované Pavlem Mertlíkem, rozhodlo, že místo půjčky poskytne na pořádání konference neinvestiční dotaci. Drobná změna, asi jako kdyby hypoteční banka odmítla žadateli poskytnout úvěr na stavbu domu a dopisem mu sdělila, že mu peníze daruje. Příslušné rozhodnutí bylo vydáno 29. března 2001 na úrovni náměstka ministra financí Eduarda Janoty a podepsáno v zastoupení bývalým ředitelem odboru 12 Rudolfem Prokopem. Je podivné, že k revokaci původního vládního usnesení hovořícího o půjčce nikdy nedošlo, ani o to nikdo nepožádal, alespoň o tom chybí jakýkoliv záznam. „Vidíte, to já vůbec nevím, že z toho udělali dotaci,“ diví se po letech předkladatel Karel Březina.
Hodování za státní peníze.
A tak za peníze českých daňových poplatníků 1200 bojovníků s úplatkářstvím ze 150 zemí světa v Praze nejen rokovalo, ale též jedlo, pilo, hodovalo. Zhruba dva miliony korun z přidělené dotace spolykalo slavnostní zahájení na Pražském hradě za účasti 1300 hostů a dva společenské večery - jeden na Žofíně, druhý v Obecním domě, kterých se zúčastnilo 1500 lidí (viz Kam šly státní peníze). Státní peníze šly ale především na pronájem a služby v Kongresovém centru Praha, na pronájem techniky, ale také na zaplacení konferenční agentury, na dopravu, provoz tiskového střediska, ostrahu objektů, na VIP servis a tak dále. Stálo by za vysvětlení, proč některé nákladové položky vysoce překročily plánované výdaje, ač účastníků konference bylo nakonec méně, než se předpokládalo. Celý průběh byl totiž negativně ovlivněn teroristickými útoky v USA, k nimž došlo o měsíc dříve. Podle prvotních informací asi čtvrtina pozvaných vůbec nepřicestovala. Tato skutečnost prý také výrazně ovlivnila celkový hospodářský výsledek konference. To, že islamističtí fanatici zaútočí na newyorská dvojčata, ovšem nemohli organizátoři ještě na počátku roku 2001 tušit. Z jakých peněz by byla konference hrazena v případě, že by český stát poskytl jen půjčku? Na financování se formou registračních poplatků měli podílet i sami účastníci, dále partneři konference a donátoři. Kdo kolik nakonec dal, nevíme.
Vyúčtování za rok a půl.
Nižší počet hostů údajně vedl k tomu, že finanční podmínky konání konference se změnily. V únoru 2002 organizátoři do státního rozpočtu vrátili částku 11 172 897 Kč. Ovšem v té době ještě stále nebyly známy celkové náklady akce. Bylo to zdůvodněno tím, že dodavatel kongresových služeb, firma Guarant Ltd. (dnes nese jméno Guarant International), nepředložil v řádném termínu závěrečné vyúčtování. Toto vyúčtování bylo provedeno až o několik měsíců později. Dle dostupných informací v květnu 2002 v rámci auditu účastní závěrky za rok 2001 vyslovila auditorka Ami Haplová vážné výhrady k účetnictví Transparency právě v souvislosti s konferencí. Následně byla závěrka podrobena „rekonstrukci“ a k té inovované auditorka uvedla, že by mělo být do státního rozpočtu vráceno dalších 6,8 milionu korun. K tomu však opět nedošlo, což vedlo i ke zkreslení účetnictví za rok 2002 (zvýšení vlastního jmění organizace a ovlivnění výše vykazovaných finančních prostředků na konci kalendářního roku). I audit účetní závěrky za rok 2002 byl proto ukončen s výhradou. Doslovný výrok Haplové zní, že použití dotace nebylo „v souladu s platnými právními předpisy pro státní dotace poskytované ministerstvem financí ČR“. Až 7. dubna roku 2003, rok a půl po konferenci, oznámila výkonná ředitelka Krnáčová ministerstvu financí dopisem, že bylo provedeno konečné vyúčtování. Dříve to údajně nešlo, protože nebyly vyřešeny všechny účetní případy. Auditor sice stanovil přebytek z dotace na 6,8 miliony korun, ale jelikož bylo rozhodnuto, že 103 účastníkům, kteří se pražské konference kvůli teroristickým hrozbám nezúčastnili, bude třicetitisícový účastnický poplatek vrácen, ze státní dotace bylo na tento účel vynaloženo dalších téměř 3,5 milionu korun. Transparency tedy zbylo ze státních peněz necelých 3,4 milionu, které dodatečně do státní kasy skutečně vrátila. Z původní třicetimilionové injekce tak stát dostal zpět celkem zhruba polovinu.
Nenechala nás mluvit.
O celou záležitost se již v únoru 2004 začalo zajímat sdružení Občané za svá práva. Konkrétně předseda Karel Berka (někdejší šéf Úřadu pro státní informační systém a též bývalý pražský zastupitel za ČSSD) s místopředsedou Alešem Moravcem, kteří požádali ministerstvo financí o poskytnutí informací. Jde o ty samé lidi, kteří iniciovali například trestní oznámení na exministra Vladimíra Mlynáře v kauze Testcom servis. Oba aktéři nepopírají, že na Transparency mají osobní „pifku“, protože prý s touto organizací udělali dvě neblahé zkušenosti. Moravec prý už v květnu 2003 navštívil kancelář Transparency, aby poznal její činnost, případně navázal spolupráci, a sekretářka mu tehdy řekla, že tam z vedení „není ani noha, všichni jsou na výjezdním zasedání v Hongkongu“. Tím se Moravec začal utvrzovat v názoru, že Transparency si z boje proti korupci dělá soukromý byznys. „V listopadu 2005 byl v Parlamentu seminář s názvem Krize důvěry v politiku a její důsledky pro parlamentní demokracii. Organizovala to paní Krnáčová s tehdejším šéfem sněmovny Lubomírem Zaorálkem. Když jsme se přihlásili o slovo, Krnáčová nás okřikla a doslova prohlásila: Zakazuji vám říkat názor, můžete pouze položit otázku. Takhle se jedná s lidmi na parlamentní půdě?“ nemůže zase Krnáčové zapomenout Berka. Trestní oznámení kvůli protikorupční konferenci však nepodali Berka s Moravcem pod hlavičkou Občanů za svá práva, ale v rámci Strany občanské sebeobrany (SOS), kde oba nyní působí. Oznámení oficiálně podepsal předseda strany Bohumil Vejtasa (někdejší zastupitel za ČSSD na Praze 1). Berka s kolegou Moravcem si totiž myslí, že celá záležitost již zasahuje do české politiky, a proto je dobré se také zaštítit politickým subjektem. K podání oznámení se v prosinci loňského roku rozhodli poté, co na jejich upozornění ve věci nejasného financování Transparency nijak nereagovalo Langerovo ministerstvo vnitra. V rámci trestního oznámení vyjadřuje SOS podezření ze spáchání trestného činu podvodu, případně porušování povinností při správě cizího majetku a současně z porušení zákona o rozpočtových pravidlech. Oznamovatelé tvrdí, že stát přišel při konferenci minimálně o patnáct milionů korun. Upozorňují též na skutečnost, že v roce 2004 bylo rozhodnuto o likvidaci občanského sdružení Transparency International – Česká republika a o založení zcela nové obecně prospěšné společnosti se stejným názvem, které však není právním nástupcem původní organizace. Podle názoru Berky, Moravce i Vejtasy byl tento krok učiněn jenom proto, aby mohla být zlikvidovaná veškerá dokumentace k pořádání protikorupční konference a zamlžena osobní odpovědnost. „O tom, že chybějí doklady, mi není nic známo. Poskytnutou dotaci naše organizace řádně vyúčtovala a nevyužité prostředky vrátila ministerstvu financi, které správnost vyúčtování potvrdilo. Vše bylo zdokumentováno,“ uvedla pro týdeník EURO bývalá předsedkyně výkonné rady Marie Bohatá. Týdeník EURO žádal ministerstvo financí, aby sdělilo, zda skutečně obdrželo veškeré doklady a zda přidělení dotace bylo v souladu se zákonem, ale do uzávěrky tohoto čísla oficiální reakci nezískalo.
Kdo za tím je?
Berka s Moravcem tvrdí, že financování i činnost Transparency International je netransparentní. „Třeba německá pobočka na rozdíl od české zveřejňuje nejen jména dárců, ale i výše jejich příspěvků. Nevíme také, podle jakého klíče se vybírají subjekty, na které se tato organizace ve své kontrolní práci zaměřuje. Vnucuje se dokonce otázka, zda by toto nemohlo být předmětem vydírání. Zajímavé je i to, jak se sestavují ony tolik citované žebříčky zemí dle indexu vnímání korupce. Dělá to jistý profesor Johann Graf Lambsdorff na univerzitě v bavorském Pasově, přičemž vůbec netušíme, podle jaké metodiky a za čí peníze,“ uvádí Karel Berka. V neposlední řadě jim prý vadí, že česká pobočka je řízena ze zahraničí, ale přitom částečně financována z domácích veřejných rozpočtů. Naráží tím na skutečnost, že zřejmě nejštědřejším podporovatelem jejích projektů je Open Society Fund miliardáře a filantropa George Sorose, do jehož pražské nadační filiálky v minulých letech tekly i desítky milionů ze zdrojů Fondu národního majetku. Z Nadačního investičního fondu, kam šla část výtěžku z privatizace, obdržel Open Society Fund Praha v letech 1999 až 2004 sedmdesát milionů korun. Dlužno ale podotknout, že desítky milionů z FNM čerpala i celá řada dalších nadací. Výkonná ředitelka Adriana Krnáčová je toho názoru, že trestní oznámení má jediný cíl - zdiskreditovat jejich organizaci. Domnívá se, že za trestním oznámením mohou být i jiné politické síly než pouze neparlamentní Strana občanské sebeobrany. Přestože ale původně důrazně odmítala k věci poskytnout jakékoliv informace, minulou středu týdeníku EURO sdělila, že jí k tomu správní rada poskytla souhlas. Vyjádřit by se měla tento týden.
Tabulka:
Kam šly státní peníze
Vyúčtování 10. mezinárodní protikorupční konference
Výdajová položka Předpokládané výdaje souhrnného rozpočtu (v Kč) Čerpání dotace (v Kč)
Průběžná registrace účastníků, organizace ubytování 214 000 -
Náklady na reklamu a prezentaci konference 900 000 69 367
Pronájem a služby v Kongresovém centru Praha 3 786 639 5 800 955
Pronájem techniky 2 494 830 3 004 039
Občerstvení 2 728 500 -
Překlady a tlumočení 2 741 808 225 644
Doprava 546 080 1 024 235
Hostesky 400 000 -
Registrace a informační servis 159 108 497 872
VIP servis 250 290 136 992
Zázemí a služby pro řečníky a panelisty (včetně VIP salonku) 61 156 -
Dekorace 49 376 -
Vydávání denního zpravodaje 108 750 29 925
Tiskové středisko a náklady na organizaci tiskových konferencí 121 466 623 479
Ostraha a zajištění bezpečnosti 50 820 187 330
Poštovné 300 000 406 000
Business centrum 53 820 -
Program konference, sborník, CD-ROM 797 110 600 005
Výroba propagačních předmětů 565 500 -
Slavnostní zahájení na Pražském hradě (1300 hostů) 2 411 111 538 650
Společenský večer na Žofíně (1500 hostů) 2 421 060 430 772
Společenský večer v Obecním domě (1500 hostů) 3 264 541 860 847
Art program 4 000 000 -
Kreativní workshopy 650 000 622 800
Studentské fórum 1 115 000 984 996
Lidské zdroje (včetně odvodů) 5 900 000 -
Náklady na služby spojené s konferencí 3 490 000 1 237 464
Výkonný tým konference – Berlín 5 500 000 –
Konferenční agentura 1 379 600 1 230 736
Ostatní náklady 1 000 000 314 926
Rezerva 5 000 000 -
VÝDAJE CELKEM 52 460 565 18 827 102
PŘIJATÁ DOTACE - 30 000 000
K VRÁCENÍ - 11 172 897
Pozn. : Tabulku obdrželo v prosinci 2005 sdružení Občané za svá práva na vyžádání z ministerstva financí
Popisky:
1) Jsme nový subjekt. Adriana Krnáčová připouští, že Transparency International – Česká republika dnes nedisponuje všemi doklady, které se týkají konání mezinárodní protikorupční konference v roce 2001, ovšem podotýká, že kongresové služby jim dodávala firma Guarant Ltd., a navíc jejich nynější obecně prospěšná společnost není právním nástupcem původního občanského sdružení.
2) Podali trestní oznámení. Neparlamentní Strana občanské sebeobrany vyslovila podezření, že česká pobočka Transparency International spáchala finanční podvod. Zleva předseda Bohumil Vejtasa, Karel Berka a Aleš Moravec.
