Řádoví bratři a pivo, to patřilo vždy k sobě. Dodnes pocházejí věhlasné pivní značky z pivovarů v klášterních zdech. V Česku bohužel tento fenomén nadlouho vymizel a teprve v posledním čase se dávná tradice znovu objevuje.
O Klášterním pivovaru Strahov vím už nějaký čas. Dobu, kdy lze usednout v malebné zahrádce na nádvoří uzavřeném budovami do tvaru písmene U, jsem však promeškal, a protože “těžko je v prosinci v zahradním hostinci“, vybírám ze tří vnitřních prostor restaurace. Zavrhl jsem přízemní sál restaurantu svatý Norbert, je prostý a rozměrný, takže člověk se nedostane do nálady, připadá si spíše ztracen. Neusazuji se ani v patře, kde se nabízí honosnější prostředí v sále stejně rozměrném. Atmosféru zde spolutvoří početná rozjásaná společnost, a ta dnes chybí. Vracím se tedy zpět a usedám v komorní pivnici vlastního pivovaru, vlastně minipivovaru. Je v ní útulně, přívětivě a místnost je provoněna milovníkům piva tolik známým a milovaným hořkým odérem vařící se chmeloviny. Dvě měděné kádě v rohu s objemem na desetihektolitrovou várku některého ze tří zdejších piv, dlouhý bar a pár stolů, oddělených vyššími opěradly tak, že tvoří komorní šámbry, to je zhruba vše, co tvoří zdejší ambiente. Nábytek je selský tvarem, nicméně prosté lavice jsou opatřeny polštářky a opěrky světlejším koženkovým polstrováním. Neprostřené stoly z masivu, stěny až po strop plné dobových obrázků, reklamních cedulí i kolorovaných stavebních výkresů z minulých dob i lunetová okna způsobují, že vše tone v sympatické náladutvorné atmosféře. Jako by pár kroků odtud nebujel lomoz velkoměsta třetího milenia.
Jsem usazen a pročítám nabídku, z pohledu „pouhé“ pivnice poměrně obsáhlou a jednoznačně laděnou „pod pivo“. Těším se z dobrého pocitu z hospody, jakých není až tolik. Bar, sestavený z měděných pivovarských trubek a osazený různými měřiči a kohouty, dokresluje pivovarskou náladu a společně s mnoha vůněmi pivní várky vzbuzuje laskominy. Jak na pití, tak na jídlo. Po přiměřené chvíli mi číšník, trochu váhavý, jako by se bál, že nedokáže splnit, co slíbil při objednávce, servíruje polévku. Zelnice s klobásou, podávaná v keramice, barevně ladila s bujonkou a lákala už vůní. hladina byla plná varem oddělených tukových skvrn, tu a tam z ní vyčníval žlutý ostrůvek většího kousku brambory. Kolečka klobásy nebyla na povrchu vidět, zatím jen dokreslovala celkový sbor vůní, který avizoval bohatou, obsažnou chuť. Vzhled a vůně byly však lepší než prožitek na patře. Zaprvé byla polévka hodně chladná. Těšil jsem se na ni už venku, v chladném podvečeru přijde k chuti. Ovšem v podobě vroucí tak, že ji lze jen tak tak pozřít. Možná vinou transportu z protější budovy přes studený dvůr ztratila jednu ze svých základních vlastností. Přes dostatečný obsah zelí, brambor i klobásy působila poněkud řídce, nezahuštěně. Nejzvláštnější ale byl hlavní chuťový motiv. Před dokončením byla asi příliš kyselá, a tak byla zřejmě mírně doslazena. Chutě se však nespojily, soutěžily o vedení. Jedno sousto bylo až na hranici kyselosti, druhé nabízelo těžkou sladkost, již ostatní vstupy nedokázaly zvládnout.
Trochu rozpačitě jsem před dalším chodem přehlížel lokál. Při zevrubnějším pohledu se ukázalo, že jeho vzhled sofistikované - možná až příliš - hospody může mít i svá negativa. Třeba vliv na hosty. Vzhledem k výpravné vizáži budí totiž jistý ostych. Obvyklý řinkot sklenic, halasně pronášené přípitky a takové to veselé „holarió“, to tu - možná právě díky řečené noblese - jaksi schází. Ne že by mi to scházelo až tolik, ale přece jen jde o jisté koření nálady.
Číšník, oděný do sportovní bundy a připomínající spíše z tréninku si odskočivšího atleta, mezitím bez jediného úsměvu a nemastně neslaně předkládá předkrm. Nese se ve stejném tónu, který jsem si pro dnešní pozdní oběd určil: kuchyně na pivu a k pivu. Teď jsou na pořadu vuřty na černém pivu. Tento pokrm se nedá příliš pohledově komponovat, do hraničky na sebe narovnané půle uzeniny se „základy“ ponořenými ve zlatavé, lesknoucí se omáčce, jsou svrchu přizdobeny plátečky česneku a proužky cibule. Skromnou garnituru obstarávají dva měsíčky rajčete a pár kadeřavých lístků salátu. Vůně je již o poznání zajímavější, důrazná a mírně pikantní, obluzuje čich a láká. Chuť jde ještě dále. V první řadě uzenina, jistě kvalitní, nerozbředlá dlouhým ležením v teple skýtá čistý, očekávaný charakter. Zelenina - a zvláště omáčka - dotvářejí chuťový rámec velice citlivě a zajímavě. Cibule nabízí lehýnce nasládlý vstup, který jen mírně ustupuje česneku, jenž je upraven k horní hranici, za níž by již hořkl. Když se pocit latentní hořkosti už už chystá rozvinout, nastoupí omáčka. S patrným nádechem chmele zastře česnek a srovná ho do jedné řady s ostatními vstupy tak, aby vynikla a mírně do čela se dostala poctivá chuť dobré uzeniny. Po pouze prostřední polévce potěšující cesta vzhůru.
I když jsem už sytý, mám před sebou ještě jedno dějství. Po polévce jsem měl sto chutí „hotovku“ odvolat, vydařené vuřty však znovu nabudily moji zvědavost. Měním tedy své rozhodnutí a jsem připraven vepřovou kotletu - opět na pivě - se špenátovými listy a bramborovými knedlíky zlikvidovat. Objednána a přinesena je rychle, ani jsem neměl čas zkontrolovat, jak moc se uvolnila nálada okolních hostí.
Porce vyhlíží vskutku bohatě. Vysoký sokl ze špenátových listů, dvě řádné kotlety, světlounké, při okrajích ztmavlé ohněm, solidní jezero zlatavé šťávy a pořádná dávka knedlíků, jak pro Otesánka. K mému potěšení se kvalitou chuti blíží spíše předkrmu než zelnici. Nepatrně, ale opravdu jen o pověstný „panenský chlup“ přetažené maso, které je stále ještě vláčné a šťavnaté, má vlastní chuť rozšířenou o poměrně důrazný vstup kmínu. Ovšem to se zdá být záměrem. Když se totiž do hry vloží špenát, chutě se srovnají. Masový, ohněm dotažený podíl kotlet zůstává hlavním akordem, ale zvýrazněn pivní šťávou - vedle své vlastní - je báječně dotvořen vstupem špenátu. Tak jemně upraveného, že jeho jindy až arogantní selská chuť je zvláčněna a vykroužena do noblesní roviny. Díky tomu dodá jídlu esprit, srovná hranky a umravní kmín, který by se tak rád prodral do čela. Výsledkem je vydařený pokrm, jenž reprezentuje lepší stránku naší kuchyně, dobře odvedený a v citlivém ladění.
Cenu 493 korun, kterou mi předepsal číšník, jehož jediným drobným negativem byla „poker face“ a jakási nepřesvědčivá váhavost, považuji za více než přijatelnou. V turisticky tak exponované lokalitě je to pro našince potěšující poznání.
plus - zajímavý sortiment piv vlastní produkce
minus - poněkud „obranářský“ přístup obsluhy
Klášterní pivovar Strahov
Strahovské nádvoří 301, 118 00 Praha 1 - Malá Strana
tel.: +420 233 353 155, fax: +420 233 355 690
e-mail: klasterni-pivovar@iol.cz, www.klasterni-pivovar.cz
Otevírací doba: Po-Ne 12.00-22.00
Počet míst: pivovar 40, restaurace sv. Norbert přízemí 94, restaurace sv. Norbert 1. patro 130
Druh kuchyně: česká
Přijímané platební karty: všechny obvyklé
Jídelní lístek: čeština, angličtina, němčina
Jazyková vybavenost personálu: angličtina, němčina
Hodnocení restaurace:
jídlo 44 body z 50
obsluha 18 bodů z 20
nápoje 10 bodů z 10
prostředí 9 bodů z 10
kvalita / cena 9 bodů z 10
cekem 90 bodů ze 100
Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.
Výběr z jídelního lístku:
100g Pivní sýr, topinky 79 Kč
Staročeská bramboračka s houbami 49 Kč
100g Pečená husí játra s mandlemi a cibulkou 99 Kč
200g Pivovarský guláš s cibulkou, české knedlíky 120 Kč
1/4 Kuře „Sv. Norbert“ na černém pivě, české knedlíky, červené zelí 140 Kč
200g Hovězí biftek na liškách v smetanové omáčce, bramborové lupínky 360 Kč
200g Roštěná s osmaženou cibulkou a bylinkovým máslem, bramborové lupínky 220 Kč
250g Pečená husa na jablkách, červené a bílé zelí,české knedlíky 240 Kč
250g Králík špikovaný slaninou na bílém víně a zelenině, české knedlíky 190 Kč
250g Pstruh na česneku se slaninou a chřestem, pažitkové brambory 250 Kč
250g Houbové rizoto se strouhaným sýrem 120 Kč
Švestkové knedlíky z bramborového těsta se strouhaným perníkem 99 Kč
Výběr z nápojového lístku:
Sv. Norbert jantarový – amber 5,3% alc./vol. 0,4 l 59 Kč
Sv. Norbert tmavý – dark 5,5% alc./vol. 0,5 l 59 Kč
Sv. Norbert velikonoční - easter 5,3% alc./vol 0,5 l 59 Kč
Sv. Norbert pšeničné pivo – Weizen 0,5 l 59 Kč
Sv. Norbert podzimní tmavý speciál – autumn dark 0,25 l 35 Kč
Sv. Norbert vánoční 0,5 l 69 Kč
