Přímé zachycování oxidu uhličitého zajímá poslední dobou stále více firem a zkušební továrny už vznikly třeba ve Švýcarsku, na Islandu či v Kanadě. V americkém Wyomingu nyní staví zařízení, které má být mnohonásobně větší. Cílem Projektu Bison bude do konce probíhající dekády odstranit z atmosféry pět milionů tun oxidu uhličitého ročně.
Vzhledem k celkovému množství CO2 v atmosféře se může pět milionů tun zdát jako poměrně nevýznamné číslo. Jen v roce 2019 totiž samotné Spojené státy vyprodukovaly odhadem 5 130 milionů tun. V případě České republiky by to ale již byla necelá čtyři procenta, což je už poměrně působivé – zejména ve srovnání s jinými doposud zprovozněnými zařízeními.
Odstranění jedné tuny vyjde na 18 tisíc
První komerční továrna na zachycování uhlíku na světě byla otevřena poblíž švýcarského Curychu v roce 2017. Tento zkušební projekt ,polapil‘ odhadem 900 tun CO2 ročně, což je ekvivalent emisí vypuštěných zhruba 200 automobily. Před rokem pak na Islandu zahájil provoz závod nazvaný Orca (islandsky energie). Nyní je to největší zařízení svého typu na planetě, jež umí zachytit čtyři tisíce tun oxidu uhličitého ročně. I toto množství je ale zoufale nízké, jelikož odpovídá zhruba 790 autům.
Švýcarská společnost Climeworks proto aktuálně na Islandu buduje ještě rozlehlejší zařízení nazvané Mammoth. S 80 sběrnými kontejnery a kapacitou 36 tisíc tun CO₂ ročně bude Mammoth téměř 10krát větší než Orca. Plánovaná továrna ve Wyomingu každopádně se svými pěti miliony tun všechny pospané projekty dohromady výrazně překonává a zároveň dokazuje, že mnohé firmy tomuto konceptu věří.
Nový závod je výsledkem spolupráce kalifornské společnosti CarbonCapture a texaské Frontier Carbon Solutions. První zmíněná staví samotné zařízení a druhá bude pověřená uložením zachyceného uhlíku. Stejně jako Orca a Mammoth bude Projekt Bison používat takzvanou technologii DAC. Ta spočívá ve velkém množství ventilátorů protlačujících vzduch přes sorpční filtry, na které se chemicky naváže oxid uhličitý. Z filtrů ho pak ve vakuu za pomocí vysokých teplot znovu odstraní a následně ho uloží hluboko pod zemský povrch.
Továrnu otevřou už příští rok
Velkou výhodou projektu je podle tvůrců jeho modulární povaha, jež má minimalizovat zastarávání a umožnit postupné vylepšování zařízení. Kontejnery se navíc snadněji vyrábějí ve velkém měřítku a továrnu lze lépe upravit podle poptávky i možností. Právě zájem firem o technologii je zatím těžké odhadnout. Ačkoliv se totiž velké společnosti v posledních letech snaží kompenzovat vzniklé emise, náklady na odstranění jedné tuny CO₂ CarbonCapture odhaduje na 600 až 700 dolarů (15 až 18 tisíc korun), což rozhodně není málo.
I díky vývoji nových řešení ale firma očekává, že se tato cena v příštích letech výrazně sníží. „Je vysoce pravděpodobné, že spolu s novými materiály dojde k významnému vylepšení technologie. Jsem přesvědčen, že v roce 2030 už budeme používat i věci, které zatím nebyly vynalezeny,“ ocitoval ředitele CarbonCapture Adriana Corlesse server Georesources.net. Na konci dekády tak podle něj odstranění jedné tuny vyjde na pouhých 250 dolarů (asi 6,5 tisíce korun).
I přes velká očekávání ovšem technologii mnozí odborníci kritizují. Zmiňují přitom hlavně vysoké náklady na výstavbu i následnou spotřebu energie, kvůli čemuž samozřejmě vznikají další emise. Někteří lidé pak dokonce zpochybňují, zda tyto továrny opravdu dokážou odstranit tolik uhlíku, aby se jejich existence vůbec vyplatila. Lidé z Projektu Bison každopádně tuto kritiku odmítají a tvrdí, že celé zařízení bude poháněno ekologickými zdroji energie, takže objem vzniknuvších dodatečných emisí bude údajně jen velmi nízký.
Továrna je nyní ve výstavbě a provoz první fáze by měl být zahájen v roce 2023. Zpočátku bude zařízení zachycovat přibližně 10 tisíc tun CO2 ročně, v roce 2026 se ale toto množství zvýší na 200 tisíc tun a o dva roky později na rovný milion. Na konci probíhající dekády pak má dojít ke kompletnímu zprovoznění, jež zařízení umožní zachycovat pětkrát tolik. „Chceme naši kapacitu zvyšovat co nejrychleji, závisí to ale na tom, jak rychle zvládneme vyrobit nové kontejnery,“ doplnil Corless.
