Čína natřela trávníky nazeleno a slíbila projekty srovnatelné s Dlouhou zdí
Není divu, že Peking udělal na členy Mezinárodního olympijského výboru (MOV) dobrý dojem a v roce 2001 byl zvolen pořadatelským městem letních olympijských her v roce 2008. Komunistické vedení proklamovalo, že olympijské projekty budou nejvelkorysejší od dob, kdy vznikla Velká čínská zeď. Slíbilo, že během sedmi let investuje do infrastruktury a zlepšení ovzduší v Pekingu více než 18 miliard dolarů. „Za osm let zde bude vzduch čistší než v Paříži,“ znělo v roce 2001 oficiální ujištění.
Téhož roku v zimě, těsně před příjezdem komisařů, vyslal kabinet do ulic Pekingu na milion lidí. Nehledě na mrazivé počasí uklízeli silnice, sbírali odpadky, čistili zábradlí, umělými květinami zdobili hlavní třídy a zelenou barvou stříkali po zimě zhnědlé trávníky. Náměstí Tchien–an–men bylo pod přísnou policejní kontrolou.
Vyplatilo se. Peking porazil Paříž, Toronto, Istanbul a Ósaku. Bezprostředně po oznámení výsledků vypukly v čínské metropoli velkolepé oslavy. Desetitisíce lidí slavily s vlajkami na náměstí Tchien–an–men, kde v roce 1989 armáda krvavě zasáhla proti protestujícím studentům. Ještě v roce 1993, kdy se Peking o pořadatelství her ucházel poprvé, to byl zřejmě jeden z důvodů, proč dal MOV ve čtvrtém kole finální volby přednost australskému Sydney.
Kolik osmiček máš...
Přípravu her ovlivnily čínské tradice, které považují osmičku za šťastnou číslici. V čínštině se osm vyslovuje „pa“, podobně jako slovo pro bohatství a štěstí. Čínské vedení proto stanovilo začátek olympiády na dobu co možná nejpříznivější: 8. 8. 2008 v 8 hodin večer. Sílu magického čísla podpořil i bývalý předseda MOV Antonio Samaranch, který letos slaví 88. narozeniny: „Jsem hrdý na to, že se dožívám významného výročí v tak významný rok pro Čínu.“
Číňané jsou pověrami spojenými s číslicemi přímo posedlí. Kdo na to má, neváhá platit vysoké sumy jen za to, aby měl na poznávací značce co nejvíce osmiček. Zájem zaznamenávají i telefonní operátoři: jedna z leteckých společností například zaplatila 340 tisíc dolarů, aby získala telefonní linku složenou ze samých osmiček.
Samé špatné zprávy
I když je letošní rok – rok krysy - zakončen osmičkou, přinesl Číně zatím řadu katastrof a problémů. V únoru postihly hustě zalidněnou jižní a centrální část země nejhorší sněhové bouře za posledních pět desetiletí, které si vyžádaly mnoho obětí, města připravily o elektřinu a statisíce lidí kvůli nim uvízly na cestách. Čínští nejvyšší představitelé také bojovali proti rekordní inflaci a snažili se vylepšit obrázek země, který v očích světa poškodily skandály kolem škodlivých látek v lécích, potravinách i hračkách.
V březnu vypukly rozsáhlé protivládní protesty v tibetském správním středisku Lhase, které vyvolaly vlnu demonstrací na podporu Tibetu po celé západní Číně. Násilné protesty ve Lhase byly nejhorší, jaké pekingská vláda v této himálajské oblasti zažila za poslední téměř dvě desetiletí. Následný tvrdý zákrok Číny se setkal s mezinárodní kritikou kvůli porušování lidských práv a nadvládě nad Tibetem. Čína tvrdí, že zabito bylo 22 lidí, tibetské skupiny uvádějí čísla mnohonásobně vyšší. Putování olympijské pochodně, které mělo být slavnostním prologem k olympijským hrám, se potom změnilo v chaos, při němž protibetští aktivisté demonstrovali a narušovali běh na mnoha místech včetně Londýna, Paříže či San Franciska.
V dubnu se stalo nejhorší čínské železniční neštěstí za posledních deset let. V provincii Šan-tung se srazily dva vlaky a zahynulo 72 lidí, dalších více než 400 bylo zraněno. V květnu prudce stoupl počet zaznamenaných případů střevní virové nákazy, která už letos zabila 39 dětí a dalších 30 tisíc je nemocných. Zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy škály, otřáslo v květnu provincií S‘-čchuan a vyžádalo si přes 60 tisíc obětí.
Tehdy se centrální vláda snažila ukázat před celým světem, jak je schopna rychle reagovat. Vojáci zapojení do odstraňování následků přírodní katastrofy se stali národními hrdiny. Po týdnech zahraniční kritiky kvůli postupu proti demonstrantům v Tibetu se náhle situace obrátila a svět dal Pekingu najevo účast a sympatie. Zatím se zdá, že veškeré pohromy skončily s výstupem olympijské pochodně na Mount Everest. A přišla pozitivní publicita, po níž Čína tolik toužila.
Desetkrát Atény
„Olympiáda je důležitým symbolem čínské snahy dostat se na stejnou úroveň jako zbytek světa. A proto jí vláda připsala ohromný význam,“ říká americký sinolog Roger Des Forges. Čína na přípravách nijak nešetřila, vždyť také již v roce 2001 politici slibovali, že trumfnou stavitele Velké čínské zdi. Nejlidnatější země světa vynaložila odhadem 40 miliard dolarů na zlepšení infrastruktury a vybudování nových sportovišť. Přibližně desetkrát víc, než kolik potřebovaly v roce 2004 na modernizaci infrastruktury řecké Atény.
Futuristické stavby, nový letištní terminál, moderní systém metra a letištní rychlodráha - to je jen část naprosté přeměny, kterou Peking prochází. Modernizaci samozřejmě uvítá každý, kdo město navštíví. Bankomaty téměř na každém rohu, moderní výstavní haly v postsovětských továrnách, butikové hotely pro movité i ubytovny pro baťůžkáře, prodloužené otvírací hodiny obchodů, nové kluby, čistší taxíky, nové autobusy a trasy metra. Mnoho restaurací nahradilo menu psané pouze ve znacích anglickými jídelními lístky, mnohdy i s fotografiemi pokrmů.
Aby vláda dostála svého slibu, že hry pořádané v jednom z nejznečištěnějších a smogem nejtýranějších měst světa, budou „zelené“, vynaložila v posledních deseti letech na zlepšení životního prostředí přes 263 miliard korun. Z Pekingu byly přesunuty téměř všechny elektrárny a provoz musely zastavit všechny továrny spalující pevná paliva. Třetí největší čínská ocelárna Shougang Corp. se z Pekingu přestěhovala na ostrov v sousední provincii Che-pej.
Ha-pi-tu-mi-te-yu
V přípravě her neponechali Číňané náhodě snad vůbec nic. Prvními obyvateli Pekingu, s kterými se cizinci střetnou po opuštění letištní haly, jsou taxikáři. Místo dřívějších zdlouhavých a nepříjemných vyjednávání o trase cesty a smlouvání ceny se nyní setkají s taxikáři, kteří za sebou mají mnohá školení. Hlavně lekce angličtiny. I když se jejich výslovnost může zdát značně nesrozumitelná, hodnotit by se měla především snaha. „Ha-pi-tu-mi-te-yu,“ zdraví. Mezi základní fráze, které ovládají, dále patří: „Vítáme vás v Pekingu, v pořadatelském městě olympijských her.“ „Doporučuji navštívit Dlouhou zeď, která je jedním ze sedmi divů světa.“
Základní výukou angličtiny prošlo asi 400 tisíc obyvatel. Policisté se kromě anglických slovíček učili některé fráze v japonštině, ruštině a arabštině. Hodiny cizích jazyků doplnila kulturní osvěta. Zakázáno je například plivání na ulici. Jedno z vládních hesel dokonce proklamovalo: „Plivání zabíjí více než atomová bomba.“ Po městě pak byly rozmístěny papírové sáčky na hleny. Nesmí se předbíhat ve frontách, což se obyvatelé učili při několika „nácvikových akcích“, nesmějí se odhazovat odpadky na ulici. Lidé se nemají mračit a chovat se hrubě, o klení na veřejnosti nemluvě. Stručný manuál nazvaný Osm nevhodných otázek vyvěšený v centru Pekingu nabádá Číňany k utlumení zvědavosti: v hovorech s cizinci by měly být tabu dotazy ohledně platu, věku, sexu, zdraví, politických názorů, víry či osobních zkušeností, ať už je tím míněno cokoli.
Jmenuji se Olympiáda
Číňané jsou velmi hrdí. Chtějí se předvést světu jako špičkoví organizátoři a touží po uznání. Přes čtyři tisíce lidí nese na počest velké sportovní události, která jim k tomu má pomoci, křestní jméno. Nejvíce Olympiád se narodilo už v roce 1992, kdy Čína nadějně usilovala o hry v magickém roce 2000.
Číňané neumějí improvizovat a chtějí mít věci pod kontrolou. To je vidět i na masivních bezpečnostních opatřeních. Bude to na úkor zábavy? Budou se návštěvníci Pekingu cítit jako ve vězení? Uvidí na každém kroku osoby v uniformách? Na to lze odpovědět až po závěrečném ceremoniálu. Již dnes je ale jasné, že pro toho, kdo nepatří mezi sportovní fanoušky a netouží po masové zábavě, nebude srpen tím nejvhodnějším měsícem pro návštěvu Pekingu.
