Jmenuje se Jamais Contente (Věčně nespokojená), je dlouhá jedenáct metrů, má motor o výkonu 800 koní (589 kW) a dokáže svištět po solné hladině Boneville v americkém státě Utah rychlostí až 515 kilometrů v hodině. Potud nic moc, uvážíme-li, že před pár měsíci představený Bloodhound na raketový pohon by měl v roce 2012 překonat rychlost třikrát vyšší (viz EURO 30/2010). Jenže Buckeye Bullet, jak střele z dílny monacké firmy Venturi přezdívají ve Spojených státech, pohánějí pouze lithium-iontové baterie.
Nový oficiální rychlostní rekord v kategorii elektromobilů stanovil koncem srpna americký pilot Roger Schroer na 495 kilometrech v hodině (počítá se průměrná rychlost na kilometrovém úseku v obou směrech). Rekordní pokus proběhl za podpory Státní univerzity v Ohiu v rámci projektu Venturi Global Challenges. Monacká firma Venturi, která se zabývá vývojem alternativních pohonů, drží od loňského září rovněž světový rekord mezi vozy poháněnými vodíkem (487 km/hod.).
„Trvalo přesně 111 let, než se vozidlům na elektrický pohon podařilo zvýšit maximální rychlost ze sta na pět set kilometrů v hodině,“ pochvaloval si technologický pokrok po rekordních jízdách prezident firmy Gildo Pallanca Pastor. Narážel na speciál Belgičana Camilla Jenatzyho, který 29. dubna 1899 na svém elektromobilu Jamais Contente jako vůbec první člověk na světě překročil stokilometrovou rychlost (105,9 km/hod.).
Rekordní střela se představí návštěvníkům nadcházejícího pařížského autosalonu (30. září až 17. října). A zatímco po Praze se od září prohání první sériově vyráběný elektromobil italské značky Tazzari (viz EURO 36/2010), Venturi vyvíjí ještě rychlejšího nástupce Jamais Contente s typovým označením VBB3. Teď ještě dořešit dojezdovou kapacitu baterií a všem posměváčkům, pro které jsou elektrovozítka jen slabým odvarem turby napěchovaných požíračů ropných produktů, sklapne.
