Novinky z vědy, techniky a vzdělávání
Termojaderná fúze
Kam nás nasměřuje?
Čeští vědci na apríla odhalili dvacetitunový tokamak Compass - reaktor na termojadernou fúzi. Výzkumné zařízení, jež jim bezplatně poskytla Velká Británie, instalovali v nové budově Ústavu pro jadernou fúzi Akademie věd v Praze Ládví. „Věřím, že Compass bude centrem výzkumu jaderné fúze ve střední Evropě,“ řekl Šéf poradního výboru evropského sdružení pro jadernou energii Euratom Chris Llewellyn Smith.
Ředitel Euratomu Octavio Quintana Trias ocenil tradici českého výzkumu jaderné fúze, když připomněl tokamak Castor, na němž vědci experimentovali už od poloviny 70. let. Podle předsedy Akademie věd ČR Václava Pačese se bude muset lidstvo spoléhat na výzkum a vývoj netradičních technologií, které mu zajistí energii: „Domnívám se, že právě jaderná fúze je jednou z největších nadějí pro zajištění elektřiny.“
Compass, na jehož zbudování spolupracovala ČKD Group, dle Smithe pracuje na principu největšího tokamaku Iter, který vzniká v jihofrancouzském Cadarache. Termojaderné elektrárny budou prý odpovědí na globální problémy, neboť se má jednat o výkonný a šetrný zdroj. Palivem je deuterium, které je obsaženo ve vodě, a tritium, vyráběné z lithia (ČR má zásoby na tisíce let). Výsledkem fúze je helium a kvantum energie; při fúzi nevzniká radioaktivní odpad.
Popisek: Předseda AV ČR Václav Pačes při představení „Kompasu“. Plazma v tokamaku za ním dosahuje teploty kolem 50 milionů stupňů, což je více než uvnitř Slunce.
Evropské dotace
Zelená prý v létě
Peníze z eurofondů na příští roky pro české vědce, výzkumné ústavy a vysoké školy by mohly být připraveny už v létě. Tehdy by Evropská komise měla schválit operační program Výzkum a vývoj pro inovace (VAVPI), který peníze pro vědu zastřešuje. Eurokomisařka Danuta Hübnerová, která byla na návštěvě Česka, sice termín nespecifikovala, ale důvěryhodné zdroje bruselskému zpravodaji ČTK potvrdily, že souhlas by Česko mohlo dostat v letních měsících.
VAVPI je nejproblematičtější český operační program a jako jediný nemá „požehnání“ od komise. Navzdory ujišťování, že práce se zrychlily, nabral schvalovací proces zpoždění. Koncem roku 2007 komise odhadovala, že by mohl být schválen v březnu, vláda jeho novou verzi ovšem bude schvalovat teprve začátkem dubna. Problémy s vypracováním přispěly k odchodu exministryně školství Dany Kuchtové. Z rozpočtu EU pro roky 2007 až 2013 má na vědu v Česku plynout 2,07 miliardy eur (52,8 miliardy korun).
Architektura
S kybernádechem
Do metropole Dubaje putují zajímavé projekty, šejkové neváhají za trendové stavby platit mastné sumy. Například osmnáctipodlažní budova Pixel Tower studia James Law Cybertecture vyroste do roku 2010 v oblasti Dubai Waterfront. Fasáda inspirovaná bublinkami šampaňského má využívat pasivních solárních technik k minimalizaci ohřevu budovy. Věž je součástí série „Cybertecture“ čili hi-tech budov, jež jsou pojímány jako inteligentní prostory: obyvatelé mohou domácí spotřebiče ovládat pomocí mobilů nebo PDA.
Nálepka:
Více na: www.jameslawcybertecture.com
Informační technologie
Ohýbatelné čipy
Křehké čipy do počítačů možná zmizí. Nastupuje prý generace ohebných zařízení, píše server BBC s odkazem na nejnovější vydání časopisu Science. Protože budou nové součástky vystavěny z tenoučkých vrstev umístěných na pryžové proužky, umožní jim to ohyb při zachování elektronických vlastností. „Křemíková mikroelektronika se dotkla všech oblastí našich životů,“ píše jeden z autorů studie profesor John Rogers z University of Illinois, podle něhož však struktura materiálu znemožnila širší využití v oblastech, jako je biomedicína. A právě tam by mohly „gumčipy“ zamířit - stejně jako do chytrých oděvů, letectví či mozkových implantátů. Jeden z týmů již podobné, avšak nedokonalé plátky (s čipy o tloušťce 1,5 mikronu) vyvinul, nicméně k masivnějšímu užití povede dlouhá cesta.
