Věda a technika

Monitor

Vesmír
Ke hvězdám, Julese! Sice ne přímo na Měsíc, ale do vesmíru se konečně vydal Jules Verne - loď, pojmenovaná po slavném spisovateli. Ráno 9. března odstartovala z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně nosná raketa Ariane 5 ES, jež vynesla do kosmu automatickou nákladní loď (ATV) Jules Verne. První evropské kosmické plavidlo – pomineme-li Rusko – má dopravit na oběžnou dráhu zásoby pro Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). ATV Jules Verne v ceně miliardy eur je první z nejméně pěti plánovaných zásobovacích lodí Evropské vesmírné agentury (ESA), které budou schopny na orbit dopravovat až devět tun jídla, paliva, vody, kyslíku a materiálů. Hlavní uplatnění pro ATV nastane po roce 2010, kdy americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) plánuje ukončit provoz raketoplánů.

Popisek: Start Julesa Verna, který se záhy po vzletu potýkal s obtížemi, je v krátké době druhým příspěvkem Evropanů pro fungování ISS. V únoru zahájila provoz laboratoř Columbus.

Výdaje na vědu
Česko se lepší Podle statistik Eurostatu, které byly zveřejněny minulé pondělí, je Česko po Rakousku a Estonsku jednou ze tří zemí EU, v nichž mezi lety 2000 až 2006 nejrychleji stoupaly výdaje na výzkum v poměru k HDP. Nejvíce peněz dávají ve Švédsku, a sice 3,82 procenta HDP; v Česku je to 1,54 procenta. Slováci patří s výdaji 0,49 procenta mezi čtyři nejhorší země „sedmadvacítky“. Pokud jde o celkové sumy, tak v roce 2000 do vědy mířilo 170 miliard eur, zatímco předloni 210 miliard. Asi 60 procent výdajů EU však pochází ze tří zemí, z Německa, Francie a Británie.
+ GRAF:
Slováci podporu snižují Výdaje na výzkum a vývoj ve vybraných zemích EU (v procentech HDP)
Země * 2000 * 2005 * 2006
Švédsko * N/A * 3,89 * 3,82
Finsko * 3,34 * 3,48 * 3,45
Rakousko * 1,91 * 2,41 * 2,45
Česko * 1,21 * 1,41 * 1,54
Estonsko * 0,61 * 0,93 * 1,14
Slovensko * 0,65 * 0,51 * 0,49
Kypr * 0,24 * 0,40 * 0,42
Pramen: Eurostat

Klimatologie
Už zase v teplíčku Domů se vrátilo patnáct českých vědců, kteří po dva měsíce pracovali na Mendelově polární stanici v Antarktidě. Základnu na ostrově Jamese Rosse využívají klimatologové, geologové i biologové. Jejich hlavním zájmem je studium „antarktických oáz“ čili míst, na nichž po odtání ledovce vzniká první život v podobě jednoduchých rostlin: řas, sinic, mechů a lišejníků. Ročně je zapotřebí osmi až deseti milionů korun na provoz. Když stanice za 60 milionů vznikala, ministerstvo školství dle Pavla Proška z Masarykovy univerzity slíbilo pomoc s následným financováním. Z toho sice neustoupilo, jednání o příspěvcích však doslova „zamrzla“ po odchodu Dany Kuchtové z postu ministryně, takže část nákladů musí být hrazena z univerzitních peněz na vědu.

Medicína
GS-9219 na testech Testy nové látky, jež by mohla být účinná při léčbě leukémie, začnou v Česku letos na podzim, uvedl přední onkolog Pavel Klener z Ústavu hematologie a krevní transfúze, kde se bude preparát zkoušet. Základem je látka GS-9219, již objevil český vědec Antonín Holý. Přípravek vyrobila americká firma Gilead Sciences ve spolupráci s Holého týmem. Pacienti by se léku mohli dočkat zhruba za šest let.

VŠCHT
Studenti, nasedat Opakovat, že autoprůmysl je jedním z tahounů české ekonomiky, by bylo nošením sov do Atén. Bez zajímavosti však není způsob, jakým reagují univerzity. Například Vysoká škola chemicko-technologická v Praze nabídne od dalšího školního roku studijní obor Chemie materiálů pro automobilový průmysl. „Odpovídáme tím na rostoucí poptávku po odbornících, kteří mají jak chemické, tak materiálové vzdělání,“ říká Dalibor Vojtěch z VŠCHT.

Nový časopis
Kde sídlí AV ČR? V pondělí 10. března vyšlo premiérové číslo čtvrtletníku Národní 3, osmdesátistránková revue Akademie věd ČR pro vědu a umění, jíž dala zvláštní název právě adresa této instituce. Čtvrtletník, který podle šéfredaktora Pavla Kosatíka „věří, že lze být 'chytrý' na základě bytostného přístupu ke skutečnosti“, je určen lidem, jimž není dnešní svět lhostejný.