Děti z chudých poměrů mají podle dvou nedávných studií amerických vědců méně šedé kůry mozkové v oblastech odpovědných za učení. V důsledku toho mohou dosahovat horších školních výsledků.
„O spojitosti mezi sociálními rozdíly ve zdraví a školních výsledcích vědí vědci již dlouho,“ sdělil časopisu Newsweek dr. Jack Shonkoff, ředitel Centra vývoje dítěte Harvardovy univerzity. Dvě vědecké studie, které v této oblasti vyšly v odborných časopisech loni, jsou však podle něj revoluční. Podařilo se jim totiž přesně zmapovat vlivy prostředí a sociálního statutu na chování, mozkovou aktivitu dětí a spolu s tím i školní výsledky.
První ze studií vyšla v odborném časopise JAMA Pediatrics a zkoumala 389 lidí ve věku mezi čtyřmi a 22 lety. Čtvrtina všech účastníků studie pocházela z domácností s příjmem pod americkou definicí chudoby (24 tisíc dolarů ročně, v přepočtu 580 tisíc korun). V závěrečném srovnání pak tato čtvrtina oproti zbytku vykazovala vyšší úbytek šedé kůry mozkové a s tím související i horší výsledky ve standardizovaných testech.
| Svět je plný nerovností. Přečtěte si, jak je vidí přední americký ekonom: Komentář: Stručné dějiny (ne)rovnosti  |
Týká se to zejména oblasti hipokampu odpovědné za paměť, frontálního laloku (oblast rozhodování, řešení problémů a emočního chování) a temporálního laloku (zpracování řeči, vizuálních a sluchových vjemů). Společně jsou tyto oblasti mozku odpovědné za pozornost, schopnost učení a porozumění instrukcím: z větší části tedy klíčové pro úspěchy ve škole.
Druhá studie vyšla v časopise Nature Neuroscience a zkoumala 1099 lidí ve věku tří až dvaceti let. Výsledkem je zjištění, že děti z chudších rodin mají méně vyvinuté povrchové části mozku než děti rodičů, kteří domu přinášejí více než 150 tisíc dolarů ročně (v přepočtu 3,6 milionu korun).
Menší mozek mají již batolata
Zjištění konvenuje i tři roky stará studie vědců z univerzity ve Wisconsinu provedená na 77 dětech. Podle ní lze podobné dopady chudoby sledovat již u dětí starých teprve pět měsíců. Chudoba tak mozek dětí podle titulku článku časopisu Nature z minulého roku zmenšuje doslova od narození.
Shonkoff je však optimistický. „Žijeme v éře biologické revoluce,“ uvedl s tím, že nová zjištění konečně poskytnou vhled do vzájemného vztahu mezi sociálním prostředím, péčí a vzděláním. Ten podle něj umožní reformovat tradiční přístupy ve vzdělávání a vládní politiku.
O nerovnostech v současném světě čtěte více:
Předlužená Británie: v problémech je více než 1,5 milionu rodin
Komentář: Jak ulehčit facebookové generaci
Mladí chudnou. V Británii se prohlubují mezigenerační rozdíly
