Australský kontinent zasáhla vlna veder a podle meteorologů se jedná o nejvyšší teploty v historii. V této souvislosti se připomínají slova premiéra Malcolma Turnbulla, který před dvěma týdny hovořil o tom, že výpadky proudu se mají řešit výstavbou nových uhelných elektráren, které považuje za čistou variantu. Klimatologové se nestačí divit.
Na východě Austrálie zuří lesní požáry, stát Nový Jižní Wales zasáhla vlna veder dosahující na některých místech až 47 stupňů Celsia. V oblasti padají teplotní rekordy.
Podle vědců to je způsobeno globálními změnami klimatu. Klimatolog Will Steffen tvrdí, že je třeba tyto změny brát velmi vážně. Už rok 2016 byl teplotně rekordní. „Extrémní vedra jsou rizikem pro lidské zdraví, zejména jsou zranitelní staří lidé, hodně mladí a ti, co pracují venku,“ řekl pro australskou televizi ABC.
Teplota oceánu stoupne o 2 až 4 stupně
Vlny veder přitom v posledních letech přicházejí stále dříve. Australští vědci predikují, že do roku 2090 teplota oceánu u pobřeží Austrálie stoupne o 2 až 4 stupně Celsia. Kromě většího rizika záplav to způsobí i vyšší četnost tropických cyklonů. Profesorka epidemiologie Hilary Bambricková zdůraznila, že je třeba, aby se Austrálie zapojila do rychlého snižování emisí skleníkových plynů.
Země se po roce 2030 prudce ochladí. Tvrdí to bulharský vědec. Čtěte:
Proti proudu: bulharský astronom předvídá dobu ledovou
Australský premiér Malcolm Turnbull se ale nechal slyšet, že jeho země potřebuje spalovat více uhlí. Hovoří dokonce o „čistém uhlí“. Jeho slova dopálila profesora etiky Cliva Hamiltona z Charles Sturt University, jenž se vzdal členství ve vládním poradním orgánu Climate Change Authority, uvedl australský Sydney Morning Herald.
Perverzní chování
Orgán radí vládě, jak bojovat s klimatickými změnami. Stát by měl zejména uzavřít stárnoucí uhelné elektrárny. Hamilton kabinetu vzkazuje, že se chová perverzně, když sází na uhlí v době, kdy se Austrálie potýká s nárůstem teplot.
Podle Hamiltona se Turnbull stává součástí pravého křídla Liberální strany. „Pokud budou postaveny nové uhelné elektrárny, vláda nemůže splnit už tak nedostatečné limity CO2 pro rok 2030,“ zlobí se profesor.
Austrálie se zavázala snížit emise CO2 do roku 2030 o 26 až 28 procent oproti stavu z roku 2005. Podle některých klimatologů to je ale stále málo. V zemi kvůli extrémním teplotám množí výpadky proudu a kritici vlády upozorňují na vysoké ceny elektřiny státních poskytovatelů energie.
Turnbull na začátku února prohlásil, že je třeba se odklonit od obnovitelných zdrojů energie. Austrálie je přitom největším exportérem uhlí na světě. Od roku 2009 podle premiéra investovala 590 milionů australských dolarů do „čistých“ uhelných technologií, ale zatím nepostavila ani jednu moderní uhelnou elektrárnu. Podle premiéra uhelné elektrárny nemohou být nahrazeny plynovými, které jsou příliš drahé.
Uhlí je čisté jako cigarety zdravé
Australský premiér svými slovy popudil i Nikolu Casuleho z australské pobočky Greenpeace. „Tvrdit, že uhlí může být čisté, je totéž, jako tvrdit, že cigarety mohou být zdravé. Spalování uhlí znečišťuje ovzduší i vodu a způsobuje změny klimatu,“ rozohnil se aktivista.
Ředitel sydneyského Climate Institute John Connor tvrdí, že vlna veder bude v Austrálii stále běžnější, pokud země zůstane u spalování uhlí, ropy a plynu jako dosud. „Potřebujeme politiky, kteří se budou vážně zabývat strategií pro čisté energie a rostoucími dopady klimatických změn,“ uvedl v tiskovém prohlášení institutu.
Dále o změnách klimatu. Čtěte:
