Chová se podobně jako kterákoliv tropická cyklóna, jichž se během roku vyskytnou po světě desítky. Do svého okolí nicméně nechrlí vodu, nýbrž elektrony, tedy záporně nabité částice, slunečního větru. Astrofyzici o existenci takzvaného vesmírného hurikánu spekulovali již delší dobu, teprve až nyní se jej ale podařilo jasně prokázat.
Vzácný úkaz popsala skupina vědců ze Šantungské univerzity ve studii, která vyšla v odborném časopise Nature Communications. Z jejích závěrů je patrné, že k jevu došlo ve výšce zhruba 200 kilometrů nad severním pólem, tedy v horních vrstvách zemské atmosféry, a to v srpnu roku 2014 v době nízké geomagnetické aktivity.
Podobně jako ostatní tropické cyklóny na severní polokouli se hurikán otáčel proti směru hodinových ručiček, jeho průměr dosahoval bezmála jednoho tisíce kilometrů a na „obloze“ vydržel cirka osm hodin. Následně se rozpadl. „Až doposud vlastně ani nebylo jisté, jestli vesmírné plazmové hurikány vůbec existují, takže dokázat je pomocí přímého pozorování je vážně neuvěřitelné,“ řekl astrofyzik Mick Lockwood z Univerzity v Readingu, který se výzkumu též účastnil. „Za vznikem vesmírných hurikánů stojí neuvěřitelně velký a rychlý pohyb solárního větru a nabitých částic směřujících do vyšších vrstev zemské atmosféry,“ vysvětlil ještě.
Na člověka, respektive jeho zdraví vesmírné hurikány s největší pravděpodobností žádný negativní vliv nemají. Mohou však způsobovat poruchy ve vysokofrekvenčním rádiovém spojení, výpadky satelitních navigací a jiných komunikačních systémů či chyby v radarovém snímkování. K ničemu takovému každopádně podle vědců v inkriminovaný srpnový den roku 2014 nedošlo.
Ačkoliv byl tento astrofyzikální jev pozorován vůbec poprvé, převládá mezi odborníky názor, že Země není ani zdaleka jediným kosmickým tělesem, kde by k jeho vzniku mohlo docházet. „Plazma a magnetická pole se vyskytují v atmosférách jednotlivých planet po celém vesmíru, takže lze na základě našeho pozorování odhadnout, že jde v případě těchto hurikánů o rozsáhlý fenomén,“ uzavřel Lockwood.
