Ať už patříte k těm, které představa umělé inteligence vzhledově nerozeznatelné od člověka spíše děsí, anebo jste jí naopak fascinovaní, jedno je jisté: lidské podobě jsou roboti zase o kus blíž. Inženýři z Tokijské univerzity vyvinuli živou robotickou kůži, jež odpuzuje vodu, má schopnost regenerace, a navíc vypadá naprosto věrohodně. Je totiž vyrobena z lidských kožních buněk.
„Myslím, že živá kůže je dokonalým řešením, jak dát robotům vzhled a dotek živých tvorů, protože je to přesně stejný materiál, který pokrývá těla zvířat,“ řekl pro web EurekAlert! tkáňový inženýr Šodži Takeuči. Ačkoli vědci prototypem této látky zatím pokryli jen tříkloubový funkční prst robota, považují to za důležitý milník: „Vzhledem k tomu, že je poháněn elektromotorem, je zajímavé slyšet cvakavé zvuky motoru v harmonii s prstem samotným, který vypadá stejně jako skutečný.“
Až příliš měkká tkáň
Předchozí pokusy o transplantaci byly pro výzkumníky velmi náročné. A to z toho důvodu, že tkáň je velmi měkká a křehká a během řezání, lepení a sešívání se snadno poškodí. Inženýr Mičio Kawaj a jeho tým proto nakonec zvolili přístup, který umožňuje, aby se kůže na zařízení sama vytvarovala. Robotickou ruku ponořili do roztoku kolagenu a dermálních fibroblastů, což jsou buňky produkující protein, jež tvoří strukturální matici lidské kůže. Tuto základní vrstvu následně pokryli epidermálními buňkami, hlavní složkou naší nejsvrchnější vrstvy pokožky, bez níž by materiál postrádal vodoodpudivost.
Právě díky této nejsvrchnější části dokáže robot hýbat prstem, aniž by došlo k poškození tkáně. Funkci by podle vědců mohla ještě vylepšit zvýšená koncentrace kolagenu v počátečním roztoku. Pomoci by mohlo také další zrání buněk. Za pozoruhodný považují inženýři fakt, že umělou kůži lze zacelit i s využitím kolagenového obvazu. Ten živé buňky přijmou, začlení do svého systému a následně pomohou vyplnit poškozenou část.
Schopnost hydratace zatím chybí
I když jsou dosavadní výsledky velice pozitivní, laboratorně pěstovaná tkáň má stále řadu omezení. Nemůže například dlouho vydržet mimo svůj živný roztok, protože stejně jako naše kůže potřebuje stálý přísun vody. Umělá varianta má však tu nevýhodu, že postrádá složité součásti oběhového systému a potních žláz, které tuto hydrataci zajišťují.
„Vybudování perfuzních kanálků uvnitř dermis a pod jejich ekvivalentem, které napodobují krevní cévy pro zásobování vodou, stejně jako integrace potních žláz do ekvivalentu kůže, jsou důležitými směry budoucího výzkumu,“ nechal se slyšet Kawaj. Navrhuje rovněž přidat ,nervy‘ a senzory, aby laboratorně vytvořená kůže mohla sloužit také jako smyslový orgán.
Ačkoli tým vědců překvapilo, jak snadno se jejich kůže přizpůsobuje povrchu robota, přiznávají, že se zatím jedná pouze o první krok k jeho celkovému pokrytí umělou tkání. Výzkumníci také doufají, že pokud budou roboti vypadat mnohem lidštěji než v současnosti, pomůže to lidem s nimi snadněji komunikovat. Díky lidskému vzhledu by se rovněž mohli snadněji začlenit jako pomocná síla ve zdravotnictví, pečovatelství a službách.
