Když Pablo Escobar přivezl do svého kolumbijského sídla čtyři hrochy, nikdo netušil, že ani ne o třicet let později bude země čelit jejich přemnožení. Dnes ovšem „kokainoví hroši“, jak se potomkům původní čtveřice zvířat přezdívá, přebírají kontrolu nad kolumbijskými bažinami, vytlačují původní druhy a ohrožují bezpečnost místních obyvatel.
Podle nové studie, kterou vydali výzkumní pracovníci mexických a kolumbijských univerzit, se hroši velice rychle množí a stává se z nich největší invazivní druh na planetě. Jak uvedla americká CNN, momentálně jich v departmentu Antioquia žije zhruba 80, během příštích dvaceti let by však jejich populace mohla dosáhnout nebezpečných čísel. Proto je podle vědců nutné jejich počty regulovat.
Z domácích mazlíčků se stává hrozba
Čtveřice hrochů rozšířila Escobarův soukromý zvěřinec v kolumbijské haciendě Nápoles během 80. let minulého století. Po jeho smrti v roce 1993 nad sídlem převzaly kontrolu místní úřady a většina zvířat našla nový domov v zoologických zahradách. Hroši však zůstali, protože v té době bylo příliš obtížné zvířata pochytat a převézt jinam.
Vzhledem k tomu, že se hroši v okolních bažinách nesetkali s žádným predátorem, začali se rychle množit. Postupem času se pak rozptýlili v povodí řeky Magdalena, což je oblast asi 100 mil východně od města Medellin, kde jejich populace stále roste. Pokud v nejbližší době nebudou přijata žádná opatření, mohou se nebezpečně rozšířit po celé Kolumbii.
Vědci z univerzit v Mexiku a Kolumbii se podle CNN obávají také toho, že přítomnost hrochů bude mít negativní dopad na místní přírodu. Jejich moč a výkaly jsou toxické, což ovlivňuje hladinu kyslíku ve vodě. Hroši se tak stávají hrozbou pro ostatní živočišné druhy, které zde žijí, a vědci nevylučují ani možnost přenosu onemocnění na člověka.
Kromě toho kokainoví hroši představují nebezpečí také pro místní obyvatele. Nejen že konzumují a ničí úrodu, ale při setkání s lidmi reagují agresivně. Například při útoku hrochů v květnu 2020 byl vážně zraněn 45letý muž.
Zabít, nebo vykastrovat?
Jelikož přítomnost hrochů v Kolumbii způsobuje lidem nemalé problémy, měli by být podle vědců co nejrychleji utraceni. S tím souhlasí i ekoložka Nataly Castelblanco-Martínez, která pro New York Post řekla: „Nikomu se nelíbí představa, že by měl zastřelit hrocha, ale musíme se smířit s tím, že žádná jiná strategie nebude fungovat.“
Ne všichni to ale vidí stejně. Například biolog Enrique Zerda Ordóñez podle CNN považuje porážku hrochů za „jednoduchou volbu“, která by mohla negativně ovlivnit přežití jednoho z ohrožených živočišných druhů. Navrhuje proto, aby se lidé zaměřili spíše na program kastrace, který by problém s přemnožením kokainových hrochů mohl vyřešit.
Ačkoliv by přemnožení hrochů mohlo kompletně změnit celý lokální ekosystém, místní obyvatelé si na ně v průběhu let zvykli. Zároveň se z nich stala oblíbená turistická atrakce a lidé k nim dnes cítí určitou náklonnost. Že je situace pro obyvatele v současné době velice delikátní a stále se uvažuje o tom, jak ji co nejlépe vyřešit, potvrdil pro New York Post i vedoucí regionální agentury pro životní prostředí CORNARE jménem David Echeverri Lopez: „Hroši se stali součástí místní identity. Ale čas se krátí.“
Pokus o regulaci hroší populace však již proběhl. V letech 2011 až 2019 byli na území departmentu Antioquia sterilizováni čtyři hroši a dvě hrošice. Zatímco studie kolumbijských a mexických vědců tvrdí, že tato kastrace žádný velký dopad na rozmnožování zvířat neměla, Echeverri věří, že pokud dostanou k dispozici adekvátní zdroje, porodnost hrochů bude možné v budoucnu kontrolovat.
Podle ekoložky Castelblanco-Martínez je ale na toto řešení dnes již pozdě. „Kdyby stát poskytl dostatečné prostředky na provedení kastrace již na začátku, mohla být dobrým řešením. Nyní je jedinou možností porážka.“
