Do českých bank již ze zahraničí přitekly vklady a úvěry převyšující bilion korun. Příčinou jsou spekulace na posílení koruny.
V posledních měsících zaplavily české banky peníze, které si u nich uložily zahraniční bankovní domy. Důvodem byla očekávání spekulantů ohledně ukončení devizových intervencí České národní banky (ČNB), která bránila kurz koruny vůči euru okolo úrovně 27 korun za euro až do 6. dubna. Od konce loňského roku do letošního března se proto objem vkladů a úvěrů od cizích bank razantně zvýšil z téměř 586 miliard korun na astronomickou sumu 1,1 bilionu.
„Nárůst vkladů zahraničních bank u českých je patrný už delší dobu. Jde o přímý důsledek měnových intervencí České národní banky,“ uvádí ředitel komunikace Raiffeisenbank Tomáš Zavoral. Podobně se vyjadřují i další tuzemské banky.
Přečtěte si komentář k intervencím ČNB:
Byl kurzový závazek brzdou investic do produktivity?
Před zahájením intervencí (ke konci října 2013) byl objem peněz cizích bank uložených v jejich českých protějšcích jen 224 miliard korun. Od té doby se téměř zpětinásobil na sumu vyšší než jeden bilion.
Rozhozené ceny
Spekulanti totiž sázeli na posílení české měny vůči euru poté, co centrální banka přestane bránit na devizovém trhu slabou korunu. Závazek ČNB hájit hranici 27 korun za euro přitom skončil na začátku letošního dubna. Příval eur na devizový trh se proto od začátku roku stupňoval, což se promítlo mimo jiné v objemu devizových rezerv ČNB. Ty se zvýšily z 2,2 bilionu korun ke konci loňského roku na 3,3 bilionu na konci března.
Centrální banka totiž při obraně české měny nakupovala za koruny od spekulantů eura. „Protistranou ČNB při jejích intervencích byly často zahraniční subjekty, které získané koruny deponovaly buď přímo, nebo nepřímo u českých bank nebo je ukládaly do státních dluhopisů,“ dodává Petr Plocek z UniCredit Bank. Část korun pak skončila rovněž u České národní banky, kam je krátkodobě ukládají bankovní domy.
Přebytek korun na trhu kvůli spekulacím způsobil, že česká měna nebyla mezi investory žádaná, což se odrazilo na cenách finančních instrumentů, jako jsou například forwardy, které se využívají pro zajištění budoucího kurzu eura vůči koruně.
Například tehdy, když exportér chce vyměnit svá eura za koruny až za půl roku, kdy dostane zaplaceno od svého odběratele v eurozóně.
Zahraniční investoři při využití podobných finančních nástrojů mohli eura výhodně vyměnit za koruny a ty následně investovat se ziskem do českých státních dluhopisů nebo uložit v českých bankách. A to přestože dluhopisy nesly záporný výnos.
Zájem o eurové úvěry
Za růstem závazků českých bank vůči cizině ale stojí ještě další faktor. Již od začátku intervencí na konci roku 2013 je totiž viditelný trend zadlužování firem v eurech. Objem těchto úvěrů se zvýšil podle údajů ČNB z 392 miliard korun v listopadu 2013 na zhruba 600 miliard korun ke konci letošního března.
| Výše závazků bank vůči spřízněným firmám (objem v mld. Kč) | |||
|---|---|---|---|
| Banka | Věřitel | 2015 | 2016 |
| ČSOB | KBC Bank | 138,6 | 200,7 |
| Česká spořitelna | Propojené osoby | 56,1 | 81,7 |
| UniCredit Bank | Banky skupiny UniCredit* | 28,1 | 85,9 |
| Raiffeisenbak | Spřízněné osoby | 9,7 | 37,7 |
*Jde o závazky vůči Unicredit S.p.A., Unicredit Bank Austria a dalším bankám ze skupiny Unicredit. Zdroj: Výroční zprávy jednotlivých bank, vlastní výpočty
Důvodem je zejména růst poptávky po půjčkách v eurech u společností, které mají příjmy právě v jednotné evropské měně. „Zvýšený zájem podniků o eurové úvěry souvisí s více faktory - velmi nízké sazby Evropské centrální banky (- 0,4 procenta), rychle rostoucí exportní sektor české ekonomiky a případné očekávání podniků na posílení koruny,“ upozorňuje Viktor Kotlán, ředitel řízení bilance České spořitelny.
Exportéři se získáním úvěrů v eurech „zajistili“ proti posílení koruny. Splácejí půjčky ve stejné měně, v jaké mají své příjmy. A nemusejí proto nakupovat od bank drahé finanční zajištění kurzu, za nějž směňují eura utržená z prodeje svých výrobků nebo služeb. Jejich poptávce chtěly banky vyjít vstříc, přestože neměly eura k dispozici. Obrátily se proto v řadě případů na své mateřské společnosti.
„Protože eurových vkladů je v české ekonomice mnohem méně než úvěrů, většinu eur si půjčujeme na mezibankovním trhu,“ říká Kotlán, „většina půjček je od Erste.“Podobně se však zachovala řada tuzemských bank. Výrazné závazky vůči své mateřské společnosti - belgické bankovní skupině KBC - má Československá obchodní banka (ČSOB). Její závazky vůči KBC Bank dosáhly ke konci loňského roku výše téměř 201 miliard korun, což představuje meziroční navýšení o zhruba 62 miliard. Na dotaz ohledně zadlužení ČSOB neodpověděla.
ČSOB ale není mezi tuzemskými bankovními domy žádnou výjimkou. Podobné nárůsty lze vidět i u dalších velkých bank (viz tabulka Výše závazků bank vůči spřízněným firmám).
Všechna eura jsou v ČNB
Kromě financování eurových úvěrů pro tuzemské společnosti ale mohlo sehrát roli i to, že zahraniční centrály prováděly pro své klienty z řad podílových fondů, pojišťoven nebo například hedgeových fondů spekulace na posílení koruny. Koruny získané při směně eur na devizovém trhu pak jednoduše uložily u svých bank v Česku.
Kolotoč spekulací na posílení koruny ovšem způsobil, že v bilancích velkých bank nyní chybějí eura. „Všechna jsou v ČNB. Je otázkou, jak se tato likviditní mezera zavře,“upozorňuje bankéř, který si nepřál být jmenován. Centrály bank už proto podle něj začaly prodlužovat financování svých českých dcer v eurech na delší období - rok, rok a půl. Eura se totiž na trhu nemusejí hned tak objevit, pokud se kurz koruny bude pohybovat okolo 27 korun za euro. Zahraniční spekulanti nebudou chtít koruny za tento kurz vyměňovat zpět na eura.
Nedostatek eur na trhu ještě zvýšila příprava českých firem a domácností na konec zásahů ČNB na trhu. „S blížícím se koncem intervencí proto docházelo u části vkladů ke konverzi z eurových na korunové, a to především v prvním čtvrtletí 2017,“ popisuje Zavoral z Raifieisenbank.
Přečtěte si také:
