Kdy jsem povinen zaplatit svým zaměstnancům další výdaje na služební cestě nad rámec stravného, jízdného a bezinu?
Zaměstnanec pozval na oběd zaměstnance mého obchodního partnera a teď žádá proplacení oběda – má na to nárok?
čtenář z Jablonce nad Nisou
Váš dotaz směřuje především na náhradu nutných vedlejších výdajů pracovní cesty ve smyslu § 164 zákoníku práce. Pro úplnost doplním, že o stravném, náhradě jízdného, náhradě za použití motorového vozidla či náhradě výdajů za pohonné hmoty jsme v této rubrice psali před pár týdny.
Zaměstnavatel je povinen poskytnout náhradu nutných vedlejších výdajů, které mu vzniknou v přímé souvislosti s pracovní (služební) cestou, a to ve výši, kterou zaměstnavateli prokáže. Nemůže-li zaměstnanec výši výdajů prokázat, poskytne mu zaměstnavatel náhradu odpovídající ceně věcí a služeb obvyklé v době a místě konání pracovní cesty.
Mezi nutné vedlejší výdaje pracovní cesty však nepatří náklady na občerstvení, pohoštění obchodních partnerů zaměstnavatele či zaměstnanců těchto obchodních partnerů. Za vedlejší výdaje nutné na pracovní cestě lze považovat jen ty výdaje, bez jejichž vynaložení by nebylo možno dosáhnout splnění účelu pracovní cesty.
Nutnými vedlejšími výdaji mohou být například:
• platba za parkování vozidla v průběhu pracovní cesty,
• výdaje za mytí vozidla po dobu trvání pracovní cesty, ale jen vozidla v obchodním majetku zaměstnavatele nebo jím používaného na základě smlouvy o finančním nebo operativním pronájmu (leasingové smlouvy),
• výdaje na udržování a opravu uvedeného vozidla po dobu pracovní cesty,
• poplatek (mýtné) za použití silnice nebo dálnice či mostu v zahraničí,
• poplatky za použití hotelového trezoru pro úschovu cenných věcí (dokladů a dokumentace) nebo peněz
• a podobně.
Zpátky ke konkrétnímu dotazu: Proplacení oběda v tomto případě tedy není vaše zákonná povinnost, záleží jen na vašem rozhodnutí.
Richard W. Fetter
právník
