Ten, kdo nejí potraviny živočišného původu, je podle výzkumů zdravější "Teď už se na tebe mohu dívat klidně - už tě nejím", prohlásil prý spisovatel Franz Kafka, když se díval na rybu v akváriu. A nebyl jediný, kdo už v minulém a předminulém století propagoval vegetariánství.
Ten, kdo nejí potraviny živočišného původu, je podle výzkumů zdravější
„Teď už se na tebe mohu dívat klidně - už tě nejím“, prohlásil prý spisovatel Franz Kafka, když se díval na rybu v akváriu. A nebyl jediný, kdo už v minulém a předminulém století propagoval vegetariánství.
I racionální vědec Albert Einstein prohlásil: „Nic nepřispěje k lidskému zdraví a zvýšení šance na přežití života na Zemi více než vývoj k vegetariánství.“ V egetariánský způsob života neznamená pouhé odepření masa. Je s ním spojeno mnoho nových pohledů na humanitu, výživu, zdraví, životní prostředí, ekologii a ekonomiku. Jedná se o ucelený životní styl. V e společnosti ale stále přetrvává názor, že vegetariánská strava je nedostatečná - nemůže zajistit dostatek bílkovin, esenciálních aminokyselin, železa, vápníku, vitaminu B12 atd. T yto představy jsou už dávno vědecky vyvrácené.
Druhy vegetariánství
Ve stravovacích návycích lidí, odmítajících maso, najdeme velké rozdíly. Pod souhrnným označením „vegetarián“ se skrývá mnoho přístupů: Lakto-ovo-vegetariáni jedí vedle rostlinné stravy i živočišné produkty - mléčné výrobky a vejce. Lakto-vegetariáni kromě rostlinné stravy konzumují také mléčné produkty. V yhýbají se vejcům. V egani už nejedí žádné potraviny živočišného původu (tedy ani droždí a med). V itariáni konzumují pouze syrovou - tepelně neupravenou - rostlinnou stravu. Vegetariánská strava má samozřejmě také rizika. Největším z nich je její nepochopení. Někteří neinformovaní „vegetariáni“ se domnívají, že stačí přestat konzumovat maso a všechna pozitiva se dostaví sama. Přitom se jejich jídelníček skládá z velkého množství sladkostí, bílého pečiva a smažených jídel, zatímco salát téměř neznají. V porovnání s nimi se zdravěji stravuje člověk, který jí hodně zeleniny, obilovin, ovoce a luštěnin a přitom si občas (maximálně dvakrát týdně) dopřeje i masitou stravu.
Jiná alternativa zdraví
Vegetariáni jsou podle různých studií - například Americké dietetické asociace - zdravější než konzumenti masa. Jeho vyloučení z jídelníčku snižuje výskyt srdečního infarktu, cévních mozkových příhod, vysokého krevního tlaku a hladinu cholesterolu v krvi. Nižší je i výskyt rakoviny tlustého střeva, konečníku, žlučníku, slinivky, prsu a prostaty. T aké cukrovka, osteoporóza a obezita se u vegetariánů objevuje v daleko menší míře. Pokud se ale zcela nehodláte vzdát masité stravy, ale přesto chcete dbát o své zdraví, přesně pro vás je určen model ochranné stravy. Je to jídelníček s převážně rostlinnými pokrmy s minimálním množstvím masa. Podle současných poznatků vědy i tak dosáhnete maximální možné ochrany před vznikem onemocnění srdce a cév a rakoviny.
Principy vegetariánství
Pokud uvažujete o ochranné stravě nebo o úplném vyloučení masa, měli byste dodržovat základní pravidla vegetariánského stravování: Jezte rozmanitá jídla převážně složená z obilovin, zeleniny, ovoce, luštěnin, ořechů, semen a pokud chcete, tak i včetně mléčných produktů a vajec. Často si vybírejte nerafinované potraviny a minimalizujte příjem slazených a tučných. Dopřejte si rozmanité ovoce a zeleninu. Jíte-li živočišné potraviny jako mléčné výrobky a vejce, vybírejte si jejich nízkotučné verze. Spotřebu sýrů a ostatních vysoce tučných mléčných výrobků byste měli kvůli obsahu nasycených tuků omezit. (Někteří vegetariáni je také konzumují příliš často namísto rostlinných potravin). Vegani by ve své stravě měli dodržovat pravidelný přísun vitaminu B-12 a nejsou-li dostatečně vystaveni slunečnímu záření, tak také zdroj vitaminu D. Pokud se týká dětí, dávejte jim potraviny s vysokým obsahem nenasycených tuků (vejce, ořechy, semena, olej a pomazánky ze semen a ořechů, avokádo a rostlinné oleje). T ím dosáhnete potřebného příjmu živin a energie. (O dětské stravě se víc dočtete v Profitu číslo 45).
Vegetariánství - životní styl
Vegetariánství jako životní styl vyznávali a propagovali už Platón, Sokrates, Newton, Michelangelo, Rousseau, Nietzsche, Gándhí a mnoho dalších. Minulý režim ale lidem tvrdil, že maso je pro jejich správnou výživu jeden ze základních faktorů. Kvůli tomu pohlíží velká část společnosti i ve 21. století na vegetariány jako na podivíny. T i se mohou utěšovat snad jen tím, že v historii lidského myšlení není znám ani jeden případ, že by se jakákoliv pozitivní myšlenka hned jevila jako názor většiny.
Vegetariánství snižuje například výskyt rakoviny tlustého střeva.
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
