S bývalým Palácem kultury budou v nabídce i výnosné nemovitosti
Pražští představitelé se rozhodli řešit budoucnost zadluženého „okresního města“ na vyšehradském kopci. V Kongresovém centru Praha (KCP) totiž tiká časovaná bomba. V roce 2014 musí splatit obligace ve výši dvou miliard korun a navíc ročně vydělat 300 milionů korun na splátky a úroky z obligací a úvěrů. Předseda představenstva KCP a náměstek pražského primátora Jan Bürgermeister proto představil plán: Seženeme partnera, kterému prodáme akcie, anebo bývalý Palác kultury dlouhodobě pronajmeme. „Proboha, kdo by ho chtěl? Maximálně tak za korunu,“ reagoval investiční odborník. Možná netušil, že by s centrem mohl získat lukrativní nemovitosti. Pražské kongresové centrum je sice zadlužená slepice, ale může snášet zlatá vejce.
===== Dobrá zpráva. =====
Už léta je jasné, že kongresové centrum, které vykazuje zisk zhruba 250 milionů korun ročně, dluhy za přestavbu před zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v roce 2000 samo nepokryje. V minulosti ho dotovala Praha 90 miliony korun ročně. Další roky už platit odmítá. Letos představitelé města dohodli restrukturalizaci půjčky u Živnostenské banky a získali čas na další tři roky. To ovšem dluhy a budoucnost centra, které stoprocentně vlastní město, neřeší. Zahraniční zkušenosti potvrzují, že město není subjektem, který by dokázal kongresový kolos efektivně provozovat. Bürgermeistrův plán proto nekritizuje opozice ani lidé zevnitř KCP. Jde prý o jedinou cestu, aby KCP nebylo vinou splácení dluhu za pár let naprosto vyčerpané a nestálo opět před kompletní rekonstrukcí.
Nic prý neškodilo více než neustálé spekulace o dalším osudu kongresového centra. „Prodej akcií není špatným řešením, jen se musí udělat transparentně. KCP by měl řídit mezinárodní operátor, ne čeští nadšenci, kteří podléhají politikům,“ poznamenal bývalý primátor Jan Kasl.
===== Udržet celek. =====
Analýza poradenské společnosti Deloitte & Touche, kterou si KCP objednalo před dvěmi lety, doporučila centrum oddlužit prodejem aktiv nepotřebných pro kongresovou činnost. A teprve potom hledat provozovatele. Studie uvádí, že z prodeje majetku by mohlo KCP získat mezi 1,9 až 2,7 miliardy korun. Centrum by mělo prodat osmipatrovou administrativní budovu Business Centra Vyšehrad. “Leží v nejžádanější čtvrti pro kancelářské prostory. Průměrné roční tržby z pronájmů mohou dosahovat 75,5 milionu korun. Předpokládaná tržní hodnota se může vyšplhat až na 838 milionů korun,” uvedli poradci. Ještě větší potenciál připsali hotelu Holiday Inn, jehož roční výnosy odhadli experti až na 105 milionů korun. Jeho maximální cenu na trhu vypočetli na 1,1 miliardy korun. Zároveň upozornili, že čtyřhvězdičkový hotel by byl velmi problematicky prodejný vzhledem k desetileté smlouvě s operátorem Targa Hotels, který zařízení spravuje. Dalším majetkem, který Deloitte & Touche označil za strategický, jsou přilehlé pozemky na pankrácké pláni. Ty firma ocenila na 685 milionů korun.
Město ale hodlá postupovat jinak. Nemovitosti neprodá. Poslouží jako lákadlo pro hledaného partnera. “KCP musíme udržet jako celek, hotel i administrativní budova k němu patří. U pozemků rozhodneme, zda je využít samostatně, nebo ponechat v balíku s KCP. Každá nevěsta přece musí mít dobré věno,“ řekl Bürgermeister. Město tak nalezlo šalamounské řešení. Vypořádalo se se zástavním právem státu, které má na nemovitosti KCP za to, že ručí za dvoumiliardové obligace. Ministerstvo financí v minulosti prodej jakéhokoli majetku odmítalo. „Tento postup byl pro nás nepřijatelný,“ potvrdil týdeníku EURO mluvčí ministerstva Marek Zeman. „Ministerstvo počítá s účastí na rozhodování o budoucnosti centra a vyhrazuje si, aby dalo vždy stanovisko k zárukám, za něž ručí stát. Prostředky z případného prodeje nemovitého majetku by měly být uloženy na speciálním účtu a použity na úhradu závazků, které stát garantuje,“ dodal.
===== Výstavní parcely na pláni. =====
Zvýšit atraktivitu kongresového centra mají pozemky na pankrácké pláni. Do konce roku by mělo být jasné, co na parcelách o ploše až 50 tisíc metrů čtverečních vznikne. „Určitě tu vyroste zařízení s návazností na kongresové centrum, například výstavní plochy, ubytovací a kancelářské prostory. Město nebude investorem,“ konstatoval Bürgermeister. Také studie Deloitte & Touche doporučuje přistavět výstavní plochy. KCP uvádí, že disponuje dvanácti tisíci metry čtverečními výstavních prostor, mezinárodním standardům odpovídá pouze pět tisíc metrů. Ty jsou atraktivní pro farmaceutické firmy, které draze platí za předvádění preparátů. Nejžádanějšími klienty kongresových center jsou totiž lékařské kongresy.
Kongresy zůstanou.
Město chce prodat majoritní podíl v KCP, ale Bürgermeister tvrdí, že vliv v centru si ponechá a pohlídá, aby v budově, která pojme přes devět tisíc lidí, se i nadále konaly kongresy. Kongresový turista totiž utratí až třikrát více než běžný návštěvník ze zahraničí. Roční příjmy z pražské turistiky dosahují deseti až patnácti miliard korun, 20 procent z nich přináší KCP. Státní kasa také nepřichází zkrátka. Celkové daňové výnosy z kongresové turistiky v KCP dosahují 450 milionů korun.
