Komerční banka kvůli expanzi v retailu rozšíří pobočkovou síť
Laurent Goutard (44), generální ředitel Komerční banky. Absolvoval Institut politických studií v Paříži (Science-Po Paris) a universitu Paris-Dauphine. V Société Générale působí od roku 1986. Od zahájení své kariéry až do roku 1993 působil v generální inspekci banky. V letech 1993 až 1998 se v řídích funkcích ve francouzské distribuční síti věnoval velkým podnikům a v roce 1998 byl jmenován generálním ředitelem Société Générale Marocaine de Banques, dceřiné společnosti Société Générale v Maroku. Posléze se stal předsedou představenstva této společnosti a v této funkci působil až do června 2004. Laurent Goutard působí v Komerční bance od září 2004, kdy se stal místopředsedou představenstva a náměstkem generálního ředitele.
EURO: Máte svou vizi Komerční banky pro budoucnost? Liší se nějak od představy Alexise Juana, kterého jste v pozici generálního ředitele vystřídal? GOUTARD: Alexise Juana jsem znal již z dřívějška, pracoval jsem s ním v Paříži v letech 1995 až 1998. Byl to on, kdo mě přesvědčoval, abych přišel do Prahy. A jsem rád, že jsem ho poslechl. Komerční banka je velká a krásná, ale i tato banka má obrovský potenciál dalšího rozvoje. První etapa, kterou bychom mohli nazvat etapou restrukturalizace, se uskutečnila v letech 2001 až 2005. Bylo to období, ve kterém došlo k asanaci rizik, k rozvoji a uspořádání organizační struktury banky a celé sítě. Druhou etapou by měl být obchodní rozvoj banky.
EURO: Jakým způsobem hodláte na poměrně silně obsazeném trhu provést tuto druhou etapu? GOUTARD: Komerční banka je tradičně bankou korporátní, která má mnoho klientů v řadách velkých obchodních společností. Již nyní je naše pozice v této oblasti významná, náš podíl na trhu činí 35 až 40 procent. Rádi bychom jej dále posílili. Rovněž musíme zlepšit křížový prodej, a to zejména v oblasti investičního bankovnictví. Další osou rozvoje je retailové bankovnictví. V tomto segmentu trhu musíme naši pozici posílit a dále pronikat na tento trh. Soustředíme se zejména na mladé lidi, kteří mohou být našimi dlouhodobými klienty, a na střední třídu. Hodláme se rovněž více soustředit na majetnější skupinu obyvatel. Konkrétně to znamená, že rozšíříme počet našich poboček, kterých dnes funguje 339. Tato síť se musí rozšířit velmi rychle, na konci roku 2007 bychom měli mít 400 prodejních míst. V nejbližší době se chystáme otevřít 20 nových poboček, v roce 2006 by jich mělo přibýt dalších 25. Pobočky vzniknou zejména ve velkých aglomeracích, na periferiích největších měst.
EURO: Uvádíte, že na korporátním trhu máte podíl až 40 procent. Co nazýváte korporátním trhem? Srovnávání v této oblasti jsou velmi komplikovaná a každá z bank považuje za „firemní trh“ něco jiného. GOUTARD: Existují dva typy rozlišení. Můžeme trh definovat na základě obratu, například můžeme hovořit o výši obratu 500 milionů korun či jedné miliardy. Hranice této definice mohou být různé. Druhým - neméně významným - hlediskem je povaha obchodu či obchodní činnosti, které dané společnosti provozují. S tím souvisejí i jejich potřeby. Záleží tedy na tom, zda jde o státní podniky, či soukromé firmy, jež potřebují růst v zahraničí a podobně. V Komerční bance definujeme tři hlavní typy firem. První bych označil jako top corporate, to jsou ty skutečně velké firmy, často vývozci, kteří mají specifické potřeby. Druhým typem jsou malé a střední podniky a radnice jednotlivých měst. Třetím je to, čemu říkáme small business, jde o společnosti, jejichž velikost je definována zejména dle počtu pracovníků. Většinou se mají méně než pět zaměstnanců. Ve všech těchto oblastech jsme největší bankou v České republice.
EURO: V současné době se na českém trhu stále více objevují firmy či projekty, které není schopna jedna banka - byť velikosti Komerční banky - sama financovat. V oblasti syndikovaného financování však Komerční banka příliš vidět není. Naopak vaši retailoví konkurenti, jako jsou Česká spořitelna, ČSOB či HVB Bank, jsou poměrně aktivní. Z poslední doby můžeme uvést příklad výběrového řízení na poskytovatele elektronického mýtného. Tohoto projektu se hodlají zúčastnit všechny tři zmíněné banky. Komerční banka nikoli. Hodláte posílit svou pozici i v tomto segmentu trhu, či pro Komerční banku není významný? GOUTARD: Chtěl bych zdůraznit, že v této oblasti panuje silná konkurence. Není to samotným jádrem naší strategie, ale i na tomto trhu bychom jako banka měli být přítomni. Dokonce musíme. Máme dvě výhody. Komerční banka je první bankou v České republice na korporátním trhu, máme nejširší klientelu v této oblasti a jsme také výrazně česká banka. V projektu elektronického mýtného jsme měli klienta, který ho nakonec opustil.
EURO: Zatímco na vyspělých zahraničních trzích mají zákazníci bank zájem své prostředky vhodně investovat, české zatím především úvěrují. Objem úvěrů poskytnutých finančními ústavy stále dynamicky roste. Alexis Juan před rokem týdeníku EURO řekl, že v budoucnu by se mohlo vysoké zadlužení obyvatel stát velkým problémem. Myslíte si to také? GOUTARD: V České republice je stále velký prostor pro rozvoj úvěrování. Musím zdůraznit, že pouhá tři procenta klientů Komerční banky mají hypotéku. Potenciál v této oblasti je obrovský. Pokud porovnáte míru zadlužení obyvatel České republice s podobnými trhy ve střední a západní Evropě, zjistíte, že není tou největší starostí. Což ovšem neznamená, že by to nemohl být problém v budoucnosti. Úvěry logicky doprovázejí ekonomický rozvoj země. Odpovídají potřebám lidí, v tomto smyslu nesmíme opomenout otázku nákupu bytů. To je velmi důležitá, možná nejdůležitější oblast, ať již dnes, či v budoucnosti. Zadlužení tedy nebude nejdůležitějším problémem, navíc je to starost každého z nás. Avšak musíme dávat pozor, aby se to oním velkým problémem nestalo.
EURO: Můžete odhadnout, jak se bude trh půjček pro fyzické osoby v nejbližší době vyvíjet? GOUTARD: Co se týká hypotečních úvěrů, hlavní velké banky zaznamenaly výrazný růst mezi 20 a 30 procenty. Trh by v následujících letech měl růst mezi 20 až 25 procenty, aby odpověděl na silné potřeby v této oblasti. Pokud jde o spotřebitelské úvěry, je růst v porovnání s hypotečními méně významný, i když i zde existuje výrazná potřeba. Pro lidi je v současné době prioritou pořízení nového bydlení spíše než nákup automobilu. V oblasti spotřebitelských půjček odhaduji růst trhu pro příští rok v intervalu deseti až dvanácti procent. Naopak výrazný potenciál mají kreditní karty. Jejich počet se například v Komerční bance téměř zdvojnásobil. S tím však souvisejí i určité problémy, o kterých jsme hovořili, jako míra zadlužování a posouzení rizika. Musíme být skutečně velmi pozorní a velmi opatrní.
EURO: V souvislosti s kreditními kartami v současné době probíhá silný konkurenční boj. Dlouho byly opomíjené jako složitý produkt, po částečné saturaci ostatních forem spotřebitelského financování se však kreditním kartám začaly banky věnovat a masivně je nabízet. Přidá se i Komerční banka? GOUTARD: Pro Komerční banku jsou důležité, ale nesmíme zapomenout, že kreditní karta není běžný retailový produkt. Je něčím navíc. Nesnažíme se klienty přitahovat kartou, nabízíme ji zákazníkům, u kterých víme, že jsou schopni nést rizika. Na přednabité karty se Komerční banka příliš nesoustřeďuje, v rámci skupiny máme dceřinou společnost Essox.
EURO: Komerční banka nezachytila nástup spotřebitelských úvěrů, začala je ve větší míře poskytovat až relativně nedávno. Kvůli těmto půjčkám mimo jiné banka loni koupila společnost Essox.V rozhovoru pro týdeník EURO Alexis Juan uvedl, že cílem banky je dosáhnout do pěti let osmi procent splátkového trhu. Platí tento cíl stále, nebo jste usoudili, že osm procent trhu je pro banku velikosti Komerční banky příliš nízká ambice? GOUTARD: Spotřebitelské úvěry jsou pro nás významné. Jsme bankou univerzální a soustředíme se i na individuální klienty. Odhady týkající se Essoxu se vztahovaly na první etapu. Essox byla velmi malá společnost a její podíl na trhu byl dvou až tříprocentní. Letos by měl být dvojnásobný. Krátkodobý cíl je stále oněch osm procent, ale poté hodláme pokračovat dále. Máme v této oblasti silné ambice, souvisejí také s křížovým prodejem ve skupině. Náš obchodní model funguje na spolupráci banky s dceřinými společnostmi. Hodláme budovat distribuční síť velmi silnou a tuto síť zásobovat produkty. Ať již produkty, které pocházejí z Komerční banky, anebo jsou řízené bankou, například spotřebitelské úvěry od Essoxu, či pojistky od Komerční pojišťovny. Kromě toho máme i externí partnery mimo skupinu Société Générale, například pojišťovnu Allianz. Toto partnerství se rozvíjí lépe, než jsme předpokládali, a proto v rámci naší sítě nabídneme nové produkty této pojišťovny. Do budoucna bude i Allianz nabízet produkty Komerční banky.
EURO: Když je partnerství s Allianz natolik úspěšné, uvažujete o tom, že obdobnou alianci uzavřete i s jinými poskytovateli služeb? GOUTARD: Ano, je to součástí naší strategie, jména společností však nemohu uvést. Do budoucna se hodláme soustředit na partery z oblasti financí, ale možná i jiné. Nevím, zda je to dobré a šťastné v České republice, protože je vždy třeba brát v potaz konkrétní situaci v konkrétní zemi, ale například v Anglii se prostřednictvím podobných sítí nabízejí služby, jako zájezdy, mobilní telefony a podobně. Nevím, zda by to bylo šťastnou volbou, ale jsme otevřeni novým projektům.
EURO: Komerční banka svému majiteli Société Générale prodala podíly ve svých dceřiných společnostech. Například poměrně renomovaní analytici Deutsche Bank tento prodej hodnotí jako nevýhodný pro Komerční banku, potažmo její minoritní akcionáře, kteří vlastní 40 procent banky. Cena byla stanovena na 1,8násobek vlastního jmění IKS, SGAM tuto firmu získá za 265 milionů. Odpovídá to hodnotě IKS? GOUTARD: Při srovnávání ceny je třeba srovnávat srovnatelné. Deutsche Bank, která toto srovnání provedla, porovnávala různé společnosti z oblasti asset managementu. Hodnota firmy z tohoto trhu záleží na několika faktorech. Například na tom, jak širokou má distribuční síť. IKS žádnou distribuční síť neměla a využívala obchodní místa Komerční banky. Firma, která naopak podobnou síť vlastní, má samozřejmě i vyšší hodnotu. Druhou oblastí, kterou musíme při hodnocení brát v potaz, je portfolio. Dvě třetiny aktiv společnosti IKS tvořily měnové fondy a Deutsche Bank prováděla srovnání s mnohem významnějšími společnostmi. Měnové fondy jsou oblast poměrně nestálá, a proto je méně ceněná, což se promítá i do hodnoty IKS. Stanovení ceny bylo objektivní.
EURO: Proč se Komerční banka zbavuje svých dceřiných společností? GOUTARD: IKS jsme prodali proto, že v této oblasti musí dojít k vysoké profesionalizaci. To samozřejmě vyžaduje technologie a kvalitní odborníky. Je to oblast, která nese velká rizika. Komerční banka neměla dostatečné množství profesionálů, aby to mohla řídit, proto jsme IKS prodali. Akcionáři v žádném případě nebyli poškozeni a jsem přesvědčen, že v budoucnu se rozvoj IKS pod společností SGAM ukáže jako dobrý krok.
EURO: Česká národní banka zvýšila úrokové sazby a příští rok se očekává další růst sazeb. Jak se promítnou tyto kroky letos do hospodaření Komerční banky a ceny úvěrů? EURO: Zvýšení o 25 bazických bodů se očekávalo až v roce 2006, přišlo tedy o něco dříve. Centrální banka svým rozhodnutím trh překvapila, myslíme si však, že vliv na provozní účty banky bude nevýrazný. Nemyslím si, že by se nějakým výrazným způsobem změnila dostupnost úvěrů. Tyto sazby si řídí banky samy.
EURO: O kolik tedy příští rok mohou stoupnout úroky úvěrů? EURO: To se bude v každé bance lišit, protože působíme na velmi konkurenčním trhu. Teoreticky by každý nárůst o 25 bodů měl úvěry zdražit. Je však možné, že toto banka ani nezaznamená. Mělo by to mít nějaký vliv, ale nemusí nastat automatické mechanické zvýšení. Je rovněž možné, že zvýšení sazeb bude výraznější pouze u některých druhů úvěrů.
EURO: Váš předchůdce Alexis Juan bránil svoji svobodu před státem a státními úředníky. Když začal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vyšetřovat banky pro podezření z kartelu, zajímal se mimo jiné o společné obědy ředitelů bank. Juan uváděl, že má právo chodit na obědy, s kým chce. I když jsou to ředitelé konkurenčních bank. Budete také obědvat například s Jackem Stackem či Pavlem Kavánkem? EURO: V České republice žijeme v demokratické a svobodné společnosti, její občané si vybrali otevřenou ekonomiku. Nevím, proč bych nemohl obědvat s nějakým ředitelem banky, některým z našich klientů či politikem. Na obědě s kolegou z jiné banky nemusíme nutně hovořit o dramatických situacích a zvratech. V této společnosti je třeba nastolit dialog, určité partnerství, proto je potřeba jednat jak formálně na určitých bankovních schůzích, nebo neformálně. Banky by měly komunikovat lépe a nejde pouze o komunikaci s tiskem či politiky. Je třeba nastolit skutečnou transparentnost. Když se tedy naskytne taková příležitost, nevidím důvod, proč bych na oběd nemohl jít a nemohl jednat, hovořit a vést dialog s profesionály. Je to dialog naprosto transparentní, který přispívá ke svobodě vyjadřování. Toto však není jádro diskuse. Hlavní problém spočívá v tom, že jak banky, tak i ekonomičtí a političtí aktéři by měli zlepšit transparentnost v komunikaci.
