Manipulace, přemrštěné pokuty a nevýhodné smlouvy. Velkým hráčům na energetickém trhu došla s podobnými nekalými praktikami některých obchodníků trpělivost ajasně se proti nim postavili podepsáním deklarace, kterou připravil Svaz obchodu a cestovního ruchu. K deklaraci, která určuje jasná etická i obchodní pravidla, jak energie prodávat, se aktuálně hlásí zhruba 80 procent trhu.
„Svaz obchodu a cestovního ruchu se zavázal hlídat, zda podepsané společnosti deklaraci dodržují, aby nebyla jen prázdným prohlášením - to je z našeho pohledu naprosto klíčové,“ říká k aktivitám proti energetickým šmejdům Jan Zápotočný, člen představenstva společnosti E. ON Energie, která svůj podpis připojila mezi prvními.
* Proč jste se rozhodli připojit k deklaraci Svazu obchodu a cestovního ruchu v boji proti nekalým praktikám?
Proti šmejdským praktikám dlouhodobě aktivně bojujeme, protože poškozují v očích veřejnosti celý trh. Je dobře, že v tomto ohledu nejsme sami a přidávají se k nám další velké firmy. Nicméně je třeba si uvědomit, že žádná deklarace či etický kodex nenahradí zákon. Proto potřebujeme, aby co nejdříve začala platit novela energetického zákona, která bude více chránit zákazníka.
* Novela mimo jiné počítá i s licencováním zprostředkovatelů, kteří energie nabízejí. Jaké benefity může konkrétně tento krok trhu přinést?
Podle mě to je zejména větší transparentnost a zodpovědnost vůči klientům. Za prvé energie by neměl prodávat někdo takříkajíc z ulice, kdo ani neví, co je kilowatthodina, ale někdo, kdo dané problematice opravdu rozumí a dokáže zákazníkům nezávisle poradit. Za druhé je to velmi otevřený a fér přístup, kdy všichni prodejci mají stejné šance a podmínky. A pokud budou svou práci dělat špatně a zákazníci si na ně budou stěžovat, o licenci přijdou. Třeba v pojišťovnictví se situace po zavedení licencí pro obchodníky výrazně zlepšila.
* Co by přineslo licencování zprostředkovatelů prodejcům energií, jako je E. ON?
Často se třeba stává, že si nám klienti stěžují na chování některých obchodníků, kteří například tvrdí, že krachujeme, nebo používají při jednáních s lidmi další lži. Pokud by byli licencovaní, mohli bychom to - jako E. ON - reportovat a oficiálně se tomu postavit.
* Jak často řešíte případy lidí, kteří se setkali s nekalými obchodními praktikami?
Takových případů řešíme tisíce ročně. Velkým problémem jsou třeba případy, kdy lidé uzavřou smlouvu prostřednictvím třetí strany, například v aukcích, a součástí smlouvy je i zplnomocnění uzavřít smlouvu o dodávkách elektřiny nebo plynu. Od takové přihlášky je možné odstoupit pouze do 14 dnů od jejího uzavření. Pokud zákazník tuto lhůtu promešká, a uvědomme si, že se často jedná o velice ohroženou skupinu seniorů, již přihlášku nelze zrušit bez sankcí. A ty někdy bývají naprosto nepřiměřené. Takovýchto případů jsme v minulém roce řešili zhruba deset tisíc. Vždy se se zákazníkem snažíme najít individuální řešení a pomoci mu se s minimálními náklady ze smlouvy vyvázat, ne vždy se to však podaří.
* Jaká další opatření by mohla energetický trh od „šmejdských“ praktik vyčistit?
Kromě licencování zprostředkovatelů by hodně pomohlo také zastropování sankcí nebo možnost odstoupit od smlouvy při automatických prolongacích. I toto jsou totiž prostředky nekalých obchodních praktik, které se na trhu bohužel stále objevují a které někteří zprostředkovatelé zneužívají při jednáních se zákazníky. Nesmyslné je i uzavírání smluv o dodávkách energií na déle než tři roky. Osobně bych se přimlouval i za revizi možnosti uzavírat smlouvy či dodatky po telefonu. Ty případy bývají sporné a obchodník si často vykládá například situaci, kdy zákazník kývne na zaslání nezávazné nabídky, jako souhlas s novou smlouvou či jejím prodloužením. Takové jednání je z našeho pohledu naprosto nepřijatelné. •
O autorovi| Václav Herz herz@mf.cz
