Velká domů

Reforma je vlídná hlavně ke státní pokladně

Koaliční představitelé šli předminulou neděli na kolodějské jednání o daňové reformě vybaveni kvalitním podkladovým materiálem z ministerstva financí. Týdeník EURO má jeden exemplář k dispozici. Nastiňuje mimo jiné sedmnáct variant pohybu daně z přidané hodnoty (DPH) ve dvou pojetích. Buď při zařazení dodávek tepla a stavebních prací do bydlení do snížené sazby mezi sociálně citlivé položky, na což má Česká republika dočasnou výjimku v Přístupové smlouvě k Evropské unii, anebo – pro ilustraci - při vyjmutí těchto dvou komodit ze zvýhodněné sazby DPH. Celkem tedy čtyřiatřicet možností řešení. Opatřených důležitou poznámkou, že „bude zvolena taková varianta reformy sazeb DPH, která vyrovná negativní fiskální dopady ostatních opatření v daňové reformě pro hospodářských růst i nutná kompenzační opatření na výdajové straně“.
Na stole ležela například varianta 10 : 20 - zvýšení dosavadní zvýhodněné sazby na deset procent při zachování jejího současného složení a zároveň snížení základní sazby na dvacet procent. V několika variantách byly odhadnuty dopady zavedení třetí daňové skupiny, a to v intervalech pět až šest procent u nejnižší sazby, deset až dvanáct u prostřední a devatenáct až dvacet procent u základní. To, že základní sazba bude snížena, bylo jasné ještě před kolodějským jednáním. Jenom se nevědělo o kolik a za jakých podmínek. Podkladový materiál ministerstva financí pracoval například s poklesem až na šestnáct procent, a to za předpokladu, že při zachování dvou sazeb se snížená zvýší na šest procent.

Cesta jistoty.

Přehled variant uvádíme v tabulce. Čísla je třeba brát orientačně, protože materiál ministerstva financí nepočítal s tím, že by ve snížené sazbě, mezi sociálně citlivými položkami, zůstala vnitrostátní hromadná osobní doprava. Nakonec tam zůstala, protože politici shledali, že únosné dopravní možnosti jsou významným předpokladem žádoucího zvýšení mobility pracovních sil jako cesty ke snížení nezaměstnanosti. I tak je ale zřejmé, že byla nakonec zvolena varianta zajišťující vysoké dodatečné příjmy veřejných rozpočtů. V uvedeném pojetí vyčísluje ministerstvo financí zvýšení výnosu DPH v letošním roce na patnáct a v roce 2005 na pětadvacet miliard korun. Ponechání dopravy ve snížené sazbě tento výnos poněkud sníží, ale i tak zůstává druhý nejvyšší. Hned po variantě 6 : 19.

Zlatá střední cesta.

Výsledky kolodějského jednání ukázaly, že předchozí úvahy o třetí sazbě byly hlavně taktického rázu. Její zavedení by bylo technicky i administrativně složité a časově náročné a podle ministerstva financí by pravděpodobně přineslo i dodatečné náklady jak plátcům, tak správcům daně a zvýšilo by administrativní zatížení podniků. Na tom nic nemění ani to, že tři sazby DPH (nepočítaje nulovou) má Belgie, Francie, Řecko a Španělsko, a v Irsku mají dokonce sazby čtyři. Z přistupujících zemí má tři sazby Polsko.
Především však proti střední sazbě mluvilo to, že pokud by byla zavedena v politicky únosné míře, přineslo by to menší dodatečný výnos než přesun sociálně méně citlivých položek rovnou do základní sazby při jejím současném mírném snížení, jak se na tom koalice dohodla. Tabulka ostatně ukazuje, že rozpočtově méně výhodné by bylo i mírné zvyšování snížené sazby při zachování jejího současného složení.

Příjemné vyhlídky.

Predikce výnosů jsou založeny na tom, že zvýšení daně z přidané hodnoty bude plně promítnuto do cen a snížení také. Druhý předpoklad je podle dosavadních zkušeností sporný. Ten první ale platí, jak o tom svědčí prvotní reakce podnikatelské sféry. Neklesne-li spotřebitelská poptávka a předpokládaný růst výnosů DPH se potvrdí, pak si koalice velmi zpříjemnila rozpočtovou situaci. A to nehledě na to, že v Kolodějích byla do Dohody stran vládní koalice o prorůstových daňových změnách dodatečně zařazena tři nová kompenzační opatření: zvýšení rodičovského příspěvku (nyní 2000 Kč měsíčně) o tisíc korun od 1. května 2004, jednorázový dětský přídavek dva tisíce na dítě rodinám, které mají nárok na dětské přídavky (k 1. červnu 2004) a mimořádné tisícikorunové přilepšení důchodcům také k 1. červnu 2004, v předvečer voleb do Evropského parlamentu.
Rozpočtové dopady těchto kompenzací jsou podle mluvčího ministerstva práce a sociálních věcí Vladimíra Hrubého následující: u rodičovského příspěvku 2,3 miliardy korun, u dětských přídavků čtyři miliardy a u kompenzace pro penzisty 2,7 miliardy korun. Dohromady devět miliard. To znamená, že prostřednictvím kompenzací pro občany nebude letos redistribuováno zdaleka všechno dodatečné daňové inkaso. Půjde-li vše podle plánů, tak několik miliard zbude.

Moc peněz.

To je nutno poznamenat na konto proklamované rozpočtové neutrality a prorůstového zaměření daňových změn. Pokud jde o byznys, jedno ze dvou hlavních očekávaných opatření - snížení vedlejších nákladů práce prostřednictvím poklesu, či dokonce zrušení příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (obě varianty ministerstvo financí předložilo k posouzení) – nakonec dohodnuto nebylo. Patrně kvůli fiskálním dopadům. Ty by v případě snížení příspěvku z dnešních 1,2 procenta na polovinu činily v roce 2005 7,5 miliardy. Úplné zrušení by pak na rozpočtové příjmy negativně dopadlo dvojnásobnou vahou. Na druhé straně by se snížily mzdové náklady na zaměstnance ve veřejném sektoru a vzrostl by výnos daně z příjmů zaměstnanců i zaměstnavatelů.
Stejně významné je ovšem pro podnikatele snížení doby odpisů (ministerstvo financí to nazývá modernizací). Doba odepisování hmotného majetku byla u první odpisové skupiny (například počítače, nástroje, osobní auta a dodávky) zkrácena ze čtyř na tři roky, u druhé (jeřáby, traktory, obráběcí stroje, zdravotnické přístroje apod.) ze šesti na čtyři a u třetí (tramvaje, železniční vagóny, vagony metra a podobně) z dvanácti na deset let.
Minusový dopad těchto opatření na inkaso daně z příjmu právnických osob spočítalo ministerstvo financí na 9,4 miliardy korun. Propočet se ale týká původního návrhu, podle něhož se doba odpisu ve druhé skupině měla snížit pouze o jeden rok. Při poklesu o dva roky lze rozpočtové manko odhadnout asi na jedenáct miliard. S tím, že systém odpisů by měl být změněn od roku 2005, takže fiskálně se to projeví až o rok později a v následujících letech se bude tento dopad snižovat.

Marginálie.

Další prorůstová opatření nejsou z hlediska veřejných rozpočtů podstatná. Pro příští rok dohodnutá možnost právnických osob odpočítávat od základu daně dary veřejným vysokým školám a výzkumným institucím do výše deseti procent sníženého základu daně (dosud je to pět procent) sníží fiskální výnos v roce 2006 maximálně o čtyři sta milionů. Ministerstvo financí přitom upozorňuje, že s výjimkou atypického roku 2002 se podíl hodnoty darů na základu daně pohybuje v posledních letech asi na úrovni 0,3 procenta. Od osvobození bezúplatných nabytí majetku určených na financování výzkumu a vývoje od daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí se pak neočekává významnější fiskální dopad.

Při zdi.

Žádné z uvedených prorůstových opatření nezasáhne státní rozpočet letos ani příští rok. Totéž platí o společném zdanění manželů s dětmi, zřetelně mířícím k rodinám s mimořádnými rozdíly v příjmech rodičů. Nejlépe vysoce nadprůměrně placený manžel a žena v domácnosti nebo na mateřské. To je, nic ve zlém, například případ ministra financí Bohuslava Sobotky. Tento způsob zdanění není nic neobvyklého a podle ministerstva financí ho uplatňují v Německu, Francii, Belgii, Nizozemsku, Velké Británii, Španělsku a Portugalsku. České veřejné rozpočty to v roce 2006 ochudí maximálně o jednu miliardu korun.
V příštím roce bude mít významnější fiskální dopad jen nahrazení dosavadní odečitatelné položky na dítě slevou na dani ve výši šesti tisíc korun na dítě a zavedení takzvaného daňového bonusu. Tedy vyplacení částky ve výši slevy na dani v případě, že slevu nebylo možno vzhledem k nízkému nebo nulovému základu daně uplatnit. Ministerstvo financí odhaduje dopad těchto opatření na státní rozpočet v příštím roce na dvě miliardy korun, v roce 2006 na pět miliard. Poznamenává přitom, že pro začátek bude možné uplatňovat jen slevu na dani a daňový bonus bude zaveden „až po získání praktických zkušeností v daňové správě, tedy za dva až tři roky“.

Nepoměr.

Ony dvě miliardy a zvýšené výdaje na rodičovský příspěvek se ale zdaleka nevyrovnají předpokládanému pětadvacetimiliardovému zvýšení inkasa daně z přidané hodnoty. V roce 2006, až se fiskálně projeví nižší odpisy a společné zdanění manželů s dětmi, dosáhnou rozpočtové dopady kompenzací a růstových opatření zhruba šestnácti miliard. Ani to se ale nevyrovná zvýšení inkasa DPH. Bohuslav Sobotka ví, co říká, když ohledně fiskální neutrality přijatých opatření podotýká: „Ve střednědobém výhledu“.
Vzhledem k předpokládané platnosti ke dni vstupu do Evropské unie budou muset být změny v sazbách DPH prosazovány prostřednictvím pozměňovacích návrhů k návrhu zákona o dani z přidané hodnoty, který je už ve sněmovně. Ještě předtím by ho měly projednat poslanecké kluby. Především v tom největším, ČSSD, bude pravděpodobně horko. Ministr kultury Pavel Dostál v souvislosti se zvýšením DPH pro privátní kina, divadla a další kulturní zařízení fakticky vypovídá poslušnost. Prohlašuje, že zdražovat kulturu je nesmysl. „Pravdu má kulturní veřejnost, nikoliv vláda,“ řekl deníku Právo. Bez zvýšeného inkasa daně na kulturu si lze dohodnuté daňové změny představit. Ne tak ale bez zvýšení sazby daně na úpravu a rozvod vody a odstraňování odpadních vod, proti kterému protestuje část poslanců ČSSD a patrně i většina veřejnosti. Ministerstvo financí tvrdí, že nezná přesná čísla, ale je zřejmé, že přesunutí těchto služeb do základní sazby je jedním z klíčových předpokladů dosažení plánovaného daňového výnosu.
Mimochodem, v Evropské unii je vyšší sazba na dodávky vody než v Česku plánovaných devatenáct procent jenom v Dánsku, Finsku, Švédsku a Irsku. V ostatních státech je to výrazně méně. Zato vlády v přistupujících zemích jsou vesměs přísnější a nová česká sazba by v tomto srovnání nebyla extrémem.

Boxík:

Jak se pohne DPH

Od 1. května 2004 by ve zvýhodněné, pětiprocentní sazbě daně z přidané hodnoty měly zůstat jen položky, které vláda nazývá sociálně citlivými:

• potraviny včetně nealkoholických nápojů, živá zvířata, semena a rostliny pro přípravy jídla pro lidi, voda

• radiofarmaka, sorbit pro diabetiky, aspartam, sacharin a jeho soli, antibiotika, farmaceutické výrobky pro zdravotní péči

• zdravotnické prostředky

• průmyslové služby a práce na zdravotnických prostředcích včetně ortopedických pomůcek

• opravy invalidních vozíků

• knihy, brožury, noviny, hudebniny, kartografické výrobky včetně globusů

• výrobky pro osobní používání nemocnými ke zmírnění následků nemocí

• dětské sedačky do aut

• pohřebnictví a související služby

• dětské pleny

• vnitrostátní železniční, silniční, podzemní, vodní a letecká hromadná osobní doprava včetně lanovek

• dodávky tepla

• stavební práce pro účely bydlení.

• Do základní, devatenáctiprocentní sazby by se měly přesunout všechny ostatní položky dosud zdaňované sníženou sazbou DPH:

• krmiva včetně nápojů pro zvířata

• osivo, sadba, řízky a rouby pro zemědělskou výrobu

• výrobky pro antikoncepci a osobní hygienu

• farmaceutické výrobky pro veterinární účely

• hnojiva

• insekticidy, rodenticidy, fungicidy, herbicidy, přípravky proti klíčení rostlin a k regulaci růstu

• zemědělské a chovatelské práce, terénní úpravy zelených ploch, provoz zavlažovacích systémů, půjčování zemědělských strojů s obsluhou, údržba zeleně, plemenářské práce a ošetřování zvířat včetně útulků, sběr živočišných produktů a dojení, čištění chovatelských prostor

• práce související s pěstováním lesa a těžbou dřeva

• práce související s rybolovem a chovem ryb

• shromažďování, úprava a rozvod vody

• ubytovací služby

• služby spojené s kabelovou televizí

• restaurační služby

• zdravotní a sociální péče pokud není osvobozena od daně

• odstraňování odpadních vod a odpadů, čištění města

• vstupné na výstavy, koncerty, do kina, do divadla a jiná kulturní a zábavná představení, rozhlasové a televizní poplatky

• umělecká a zábavní činnost spisovatelů, skladatelů, malířů, sochařů, herců a podobných samostatných umělců, restaurování uměleckých předmětů, předvádění modelů

• vstupné na sportovní akce, provoz a používání sportovních zařízení

• půjčování knih v knihovnách

• služby dosud nezařazené do základní sazby, jako například opravy obuvi a koženého zboží, kadeřnictví, kosmetika, čistírny, prádelny, úklidové služby apod.

• Už od prvního ledna byla zařazena do základní sazby DPH řada služeb, například telefony, služby právníků, daňové poradenství, vedení účtů, služby v oblasti nemovitostí, pátrací a bezpečnostní služby.