Finanční efekt Tajemné komnaty nezaostává za prvním dílem
Harry neví, jak dlouho to potrvá, než smyje lepkavý šlehačkový dort ze své tváře. Takto zní první věta pátého dílu příběhů Harryho Pottera; knihy, která jde na dračku v ulicích Pekingu; knihy, jejíž jeden výtisk stojí jednu libru; a konečně knihy, kterou J. K. Rowlingová nikdy nenapsala. Harry Potter je zbožím, které stojí za to falšovat. V Číně stejně jako v Malajsii, v knižní podobě nebo na DVD.
Kam se hrabe Bond.
Nepochybnou inspirací globálních pirátů jsou stále rostoucí čísla. Na celém světě se dosud prodalo více než 100 milionů výtisků Harryho Pottera a filmová verze druhého dílu, která měla světovou premiéru 15. listopadu v Londýně pod názvem Harry Potter And The Chamber Of Secrets (v Česku se bude promítat pod názvem Tajemná komnata), již překonala řadu britských rekordů. Člověk to ani nestačí sledovat: Finančně nejúspěšnější film po prvním víkendu v britských kinech (9,8 milionu liber) i v kinech na celém světě (89 milionů liber); finančně nejúspěšnější film po dvou týdnech v britských kinech (více než 30 milionů liber). Rekordní tržby v Německu, Rakousku, na Tchaj-wanu, Filipínách i v Singapuru, a to navzdory pirátským DVD v ulicích, které jsou k mání po třech librách.
Ve Spojených státech se stal druhý díl filmového Harryho Pottera třetím nejúspěšnějších filmem v historii, pokud se týká zisku v prvním dnech po premiéře. Přesto i v USA získal jedno místo první: ještě žádný film ve Spojených státech nepromítalo v úvodní den 3682 kin. Na magická kouzla nestačí v Americe ani James Bond. I když o prvním víkendu Harryho předstihl, po dvou týdnech mu došel dech. Mladý Harry postaršího agenda udolal.
Harry jako Beatles.
Londýnským náměstím Leicester Square se v den listopadové světové premiéry ozýval jekot, jaký kdysi doprovázel Beatles. Děti v maskách hrdinů knih J. K. Rowlingové vítaly spisovatelku i přijíždějící herce. Potterovské šílenství trvalo řadu dní a divácký úspěch doprovázela – což nebývá v případě finančně úspěšných filmů železným pravidlem – i poměrně velká chvála kritiků.
Britský deník Guardian napsal, že Tajemná komnata je ještě tajemnějším, vtipnějším a lepším filmem než Kámen mudrců, tedy díl první. Povzdechl si především a pouze nad délkou (162 minut), která vyplývá z režisérova postupu: film je takřka doslovným přepisem knihy, střihy tvořící filmové zkratky se objevují jen v nejnutnějších případech. Deník Independent, který se pozastavil nad tím samým jako Guardian, zavtipkoval: „Kdyby nikdo paní spisovatelku Rowlingovou nekrotil, pravděpodobně by Harry Potter trval tak dlouho, jako šest jiných běžných filmů.“ Za mnohem lepší film než Kámen mudrců označil Tajemnou komnatu také časopis Variety. Jeho chvála takřka kopíruje nejčastější slova, která lze od kritiků číst: v Tajemné komnatě je prý „více akce a méně expozic“. Nejčastější výtkou britských médií jsou naopak „nadbytek efektů“ a „příliš složité zápletky“.
Břitké narážky médií na délku filmu si J. K. Rowlingová nenechala líbit. „Když děti dokážou přečíst příběh o sedmi stech stránkách, vydrží snad sedět dvě hodiny v kině,“ podpořila na tiskové konferenci režiséra filmu, patrně povzbuzena čestným titulem, který jí udělila skotská univerzita St. Andrews. „Díky Harrymu Potterovi děti znovu objevily potěšení z četby,“ uvedla ve slavnostní řeči Sue Cunninghamové z této univerzity. Navíc J. K. Rowlingová prokázala, že dětské knihy jsou stále ještě schopné konkurovat takovým televizním atrakcím jako Nintendo, Gameboy a Pokémon.“
Nespokojené církve.
S náhledem skotské univerzity se ovšem zásadně rozcházejí některé církevní autority. Tři dny po letošní světové premiéře filmu Tajemná komnata oznámila náboženská skupina z anglického Bedfordu, že plánuje letákovou kampaň, která bude varovat příznivce Harryho Pottera před sklouznutím k čarodějnictví. „Nejsme proti filmu jako takovému,“ říká pastor Harmit Jandu z bedfordského Centra pro křesťanskou víru, „pouze ochraňujeme děti a varujeme rodiče. Ve filmu jsou jistá znamení, která je třeba dětem vysvětlit.“
Podobné protesty ovšem nejsou ničím novým. Loni napadl Harryho Pottera jeden z předních činitelů britské Unie učitelů, neboť prý přivádí děti k okultním vědám. Anglikánská církev Church of England sice nevydala žádné „ústřední“ stanovisko, ale například v hrabství Kent ředitel základní školy spravované anglikánskou církví zakázal žákům Harryho Pottera vůbec číst. Příběhy jdou prý proti výuce Bible a neshodují se s „církevním étosem školy“.
Skupina amerických rodičů, kterou spojil nesouhlas s vlivem knih J. K. Rowlingové, volila v roce 1999 ještě ostřejší slova. „Z knih vycházejí nenávist, nedostatek respektu a smrt,“ prohlásila Elizabeth Mounceová z města Columbia.
Ani takové protestní kampaně ale nebrání Britům, aby Harryho Pottera považovali za svůj nejlepší kulturní vývozní artikl všech dob. Vydavatelství Kumon, které se specializuje na vzdělávací publikace, uskutečnilo průzkum, které dětské knihy jsou považovány za nejlepší. V anketě odpovídali jak děti, tak dospělí a suverénně vyhrál Harry Potter a kámen mudrců; další Potterovy díly Tajemná komnata a Vězeň Azkabanu se vešly do první desítky. Mezi úspěšné tituly patřily rovněž Medvídek Pú A. A. Milnea, Charlie and The Chocolate Factory Roalda Dahla a The Lion The Witch and The Wardrobe C. S. Lewise. Mluvčí společnosti Kumon Carl Davies řekl médiím, že průzkum prokázal, proč se Harry Potter stal tak úspěšným globálním fenoménem: „Rodiče nabízejí dětem především ty knihy, které se jim líbily, když byli malí – a donuceni dětmi, občas jim čtou i příběhy současné. Harry Potter dosáhl čehosi, co je poměrně vzácné. Vkus dnešních rodičů a současných dětí se nad příběhy potkal.“
Prosperita v Highlands.
J. K. Rowlingová navzdory čínskému plagiátu v polovině září oznámila, že takřka dopsala pátý díl Harry Potter And The Order Of The Phoenix. Ačkoli marketingoví odborníci předpovídají, že příběhy zřejmě zaznamenají jistý čtenářský pokles, vydavatelský dům Bloomsbury musí blahořečit chvíli, kdy na počátku devadesátých let koupil od neznámé mladé ženy práva na Harryho Pottera za deset tisíc liber. Spisovatelku, jejíž letošní roční příjem se odhaduje na 24 milionů liber, předtím odmítli vydavatelé jako Penguins, Transworld a HarperCollins.
Když přišel třetí díl Harryho Pottera na britské knižní pulty, prodej byl zahájen až odpoledne, protože existovala obava ze záškoláctví. Děti, ve snaze mít Vězně z Azkabanu co nejdříve, by prý masově utíkaly z vyučování. Kromě spíše úsměvného koloritu přinesl Harry Potter ještě jeden významnější ekonomický zisk – a to Skotsku. Ačkoli filmaři během natáčení důsledně tajili místa, na nichž filmový Harry Potter vzniká, některé skotské scenérie jsou s filmem neodvolatelně svázány – a již dnes Highlands zaznamenaly nárůst turistů i zisků.
Alistair Gibson, jenž spravuje historický Glenfinnan Viaduct, který je v Tajemné komnatě velmi dobře rozpoznatelný, hodlá na Harrym postavit svou příští informační kampaň. Již nyní do jeho muzea zavítalo o 130 procent více návštěvníků než obvykle. Spokojení jsou pochopitelně i místní prodejci, u kterých filmové štáby již během natáčení utratily spoustu peněz.
Naději, že turistů ve skotských Highlands ještě přibude, pak dávají i zprávy kulturních rubrik některých velkých deníků. Tvrdí, že se do Skotska vrátí i filmový třetí díl, jehož natáčení má začít v únoru 2003 a do kin má přijít v roce 2004. Ostatně mluvčí společnosti Scottish Screen Celia Stevensonová řekla BBC, že Warner Brothers od samého počátku „považují Skotsko za přirozený duchovní domov Harryho Pottera“.
Jedinou nepřímou ekonomickou ztrátou, kterou prozatím Harry Potter přinesl, se zdá být zánik britské společnosti The Mill, která se specializovala na vizuální efekty (získala Oscara za film Gladiátor). Firma vznikla na počátku devadesátých let za účasti bratrů režisérů Tonyho a Ridleyho Scottových a původně se věnovala pouze reklamním kampaním (Guiness, Nike, Levi´s). „Náš úspěch byl možný v čase, kdy efektů nebylo ve filmech tolik,“ vysvětluje ředitel The Mill Robin Shenfield. „Zatímco v Gladiátorovi bylo 100 scén založených na efektech, ve druhém díle Pottera už 900. Museli bychom být mnohem větší, abychom dokázali konkurovat gigantům, jako Lucas Industrial Light nebo Magic a Sony.“
Pro byznys jménem Harry Potter ovšem podobné zprávy představují už jen nepříliš významné podružnosti.
