Letošní výsledková sezona za pololetí je plná optimismu. Ten ale nemá příliš reálné kořeny
Známá ekonomická poučka praví, že vývoj na kapitálových trzích předbíhá dění v reálné ekonomice. Když ceny akcií rostou, brzy bude dobře. A naopak. Pohled na události na světových burzách by mohl ponoukat k optimismu. Obzvlášť teď, kdy většina firem hlásí velmi dobré výsledky za první pololetí, ceny jejich akcií šplhají vzhůru a investoři se srocují k investicím, k nimž se v uplynulých pěti krizových letech zdaleka tak odvážně nestavěli.
Jenže s běžnými ekonomickými poučkami to už nějakou dobu není vůbec jednoduché, stejně jako s tradičním věštěním z finanční křišťálové koule. A vývoj na burzách obsahuje i náznaky toho, že bude naopak hůř.
Absurdní rituál Kapitálovými trhy se právě prohnala výsledková sezona za druhé čtvrtletí letošního roku. Během tohoto období, které burzy s rituální přesností opakují každé tři měsíce, firmy reportují své finanční výsledky za poslední kvartál. Kdo investuje nebo se tímto tématem jen nějak zabýval, ví moc dobře, že jde o jeden z nejabsurdnějších momentů moderního kapitalismu. Analytici konstantně odhadují, jak výsledky té či oné firmy dopadnou – jaký bude zisk, tržby a další finanční ukazatele. Následně celý trh s napětím sleduje, zda jsou oproti odhadům výsledky lepší nebo horší. Vlastně až tak nezáleží na tom, jak si firma vede doopravdy, ale pokud zklame očekávání, padají její akcie k zemi. Když očekávání překročí, investoři tleskají.
A v těchto dnech mají důvodů k potlesku celkem dost. Z 240 firem, které na Wall Street zveřejnily výsledky, dvě třetiny vykázaly větší zisk, než se předpokládalo. Šlo sice o skok jen něco mírně přes procento, ale i tak se to na vývoji trhů znatelně podepsalo. Index S&P 500 rostl už pátý týden v řadě. Můžeme za to vděčit především optimistické atmosféře, která tuto výsledkovou sezonu doprovází. Podepsaly se na ní hlavně velké americké banky. Index KBW, který sleduje vývoj 24 nejdůležitějších bankovních skupin, se nachází nejvýš od října 2008, kdy zkrachoval finanční dům Lehman Brothers. Investory potěšila hlavně Bank of America, druhá největší banka USA, která druhé čtvrtletí uzavřela se ziskem 3,6 miliardy dolarů, což je o 70 procent více než před rokem. Finanční gigant zabývající se hlavně komerčním
bankovnictvím letos hodně šetřil, když snížil náklady o šest procent, prodal řadu poboček a propustil více než 18 tisíc lidí. Podobný nárůst má za sebou i Morgan Stanley, pro změnu díky své investiční větvi. Společnost hodlá od investorů zpětně odkoupit akcie v hodnotě 500 milionů dolarů, což z jejích papírů přirozeně dělá horké zboží.
Až se zastaví tiskárny K americkému bankovnímu sektoru se ještě vrátíme, ale teď se zastavme u dalších faktorů, které ženou akciové trhy vzhůru. Pokud jste měli v uplynulých letech někam bezpečně vložit peníze, aniž byste museli každou hodinu nervózně kontrolovat trhy, zda se nestalo něco neočekávaného, měli jste prakticky jedinou volbu – vládní dluhopisy. A to ne jen tak ledajaké. Terčem byly především dluhopisy těch států, jejichž centrální banky se rozhodly výrazně zvýšit likviditu pomocí takzvaného kvantitativního uvolňování.
Operace pod zkratkou QE spočívá v tom, že centrální banka nově tiskne peníze a vykupuje za ně právě vládní bondy, jejichž cena logicky rostla. Kupříkladu americký Fed nyní podobnou operaci provádí v ďábelském objemu i frekvenci 85 miliard každý měsíc.
Jenže podobné, historicky v takové míře dosud nikdy neprováděné experimenty tady nebudou věčně. Před měsícem se šéf Fedu Ben Bernanke vyjádřil v tom smyslu, že kvantitativní uvolňování brzy omezí a zároveň může dojít ke zvýšení úrokových sazeb.
To by z vládních dluhopisů udělalo velmi nelukrativní byznys (za poslední měsíc šla ostatně jejich cena podstatně dolů) a jediným logickým krokem pro investory by bylo hledat cestu jinde. Nejlépe na dlouhodobě opomíjeném akciovém trhu.
„Jsme přesvědčeni, že právě akcie jsou tím místem, kam se vyplatí směřovat prostředky. Dokážou absorbovat jakýkoli nárůst úrokových sazeb,“ citovala agentura Bloomberg investiční společnost VTL Associates.
Zdá se, že k podobnému názoru došlo mnohem více investorů i manažerů. Za poslední měsíc přitekly do amerických akcií nebývale velké částky peněz, dle agentury Bloomberg šlo dokonce o největší tempo za posledních pět let. Kupříkladu do burzovně obchodovaných fondů ETF, které investují do akcií, vložili investoři jen za uplynulý měsíc 27,9 miliardy dolarů, což je čtyřnásobný objem ve srovnání s předchozím měsícem.
Banky a ti druzí Ze všeho toho optimismu by se člověku snad až zamotala hlava. Firmy na amerických burzách zkrátka táhnou, a pokud se definitivně zmátoří tamější byznys (na Wall Street jsou firmy z celého světa), skutečně můžeme čekat razantnější oživení celé ekonomiky. Celková statistika hovoří o tom, že zisky firem v indexu S&P 500, které dosud byly zveřejněny, vzrostly průměrně o 4,1 procenta. To sice není žádný raketový výstup, ale jde o slušné číslo. Po součtu navíc zisky dosahují největší historické hodnoty, jaká byla kdy zaznamenána. Jenže minulost nás učí, že celek není jen součtem svých částí, a v tomto případě to platí dvojnásob. Pokud si rozebereme jednotlivé segmenty akciového trhu, zjistíme, že některé rostly podstatně více než ostatní. Už byla řeč o supervýkonném finančním sektoru, který sám o sobě dosud vydělal oproti loňsku o 34,1 procenta více, zatímco v rovině tržeb byly jeho výsledky lepší o 10,7 procenta. Když si ale velké bankovní domy od celkového obrázku odmyslíme, zjistíme, že firmy vlastně za uplynulé čtvrtletí vydělaly o 2,9 procenta méně.
Důkazem toho budiž některá velmi dobře známá jména. Například společnost McDonald’s, vlastnící největší řetězec restaurací na světě, se nemohla pochlubit ničím jiným než poklesem tržeb v Evropě, která je pro ni stěžejním trhem. Ve Spojených státech sice tržby rostly, ale o pouhé jedno procento. Známé firmy jako McDonald’s nebo Wal-Mart, který také vykázal pokles tržeb, jsou důležitým barometrem spotřebitelské poptávky. Navíc díky síle své značky působí bezesporu jako symboly pro celý trh, spíš než že by šlo o ekonomicky stěžejní firmy.
Podobnou větu můžeme říct o společnosti Caterpillar, největším výrobci strojů na světě. Firma vydělala 960 milionů dolarů, což je ovšem ve srovnání s loňskem téměř o miliardu méně. Analytici takový propad nečekali a po zveřejnění se akcie Caterpillaru propadly ještě týž den o 16 procent. V tomto případě jde však spíše o špatně zvolenou strategii než o indikátor slabého ekonomického oživení.
Společnost vsadila na výrobu důlních zařízení v domnění, že Čína bude pokračovat v masivní těžbě drahých kovů a uhlí. Čínská ekonomika ale v tomto sektoru zpomalila a uhlí už dávno není tak lukrativní byznys jako před několika lety.
Konec éry Applu Pokud nějaký sektor vyloženě zklamal, pak to byly akcie technologických firem. Byť od nich ani samotní analytici příliš nečekali – prodeje stolních počítačů i notebooků klesají už delší dobu – dokázaly zklamat i nepříliš optimistické předpovědi.
„Z dosavadního vývoje na trhu se podobný výsledek dal čekat. Trhy nás upozorňovaly, že finance si povedou dobře a technologie nikoli,“ připomněl Hugh Johnson ze společnosti Johnson Advisers pro agenturu Reuters.
V čele onoho zklamání stál softwarový gigant Microsoft. Jak se ukazuje, na Wall Street můžete vydělat za čtvrtletí šest miliard dolarů s 20 miliardami tržeb, ale když zůstanete za očekáváním analytiků, vaše akcie začnou padat. Stejně tak jako v uplynulých dnech padaly akcie Microsoftu. Pokud vás okamžitě napadne nepříliš opěvovaný operační systém Windows 8, pak máte jen část pravdy. Microsoft totiž musel právě v minulém čtvrtletí odepsat necelou miliardu dolarů za nepovedenou investici do vlastních tabletů Surface. Těch si nechal údajně vyrobit pět milionů, ale prodala se jen pětina. A Microsoft velmi dobře chápe, že musí uspět na tabletovém trhu, jinak je odsouzen k záhubě.
O něco lépe, ale přesto nepříliš slavně dopadl výrobce mikročipů Intel. Zvýšení tržeb o dvě procenta při mírném zvýšení čistého zisku trhy zaskočilo a poslalo akcie k zemi.
Jenže Intel není firma, která hýbe technologickým světem. Vůbec největší váhu v indexu technologických akcií nemůže mít nikdo jiný než Apple, módní výrobce zařízení jako iPhone nebo iPad. Ten je už delší dobu na sestupné dráze. Jeho akcie před půl rokem překročily cenu 700 dolarů za kus, dnes jsou téměř zpátky na hranici 400 dolarů a podle některých predikcí se propadnou ještě hlouběji. Zisk společnosti klesl o 22 procent, zatímco ale tržby – pro trhy klíčový ukazatel – o několik milionů vzrostly.
„Nejsem jedním z těch, kdo se domnívají, že trh chytrých mobilních telefonů už má svůj vrchol za sebou,“ prohlásil na tiskové konferenci Tim Cook, současný šéf Applu. Jenže podobnému názoru nasvědčují i další fakta. Nepříliš dobrých výsledků dosáhl i hlavní konkurent firmy, korejský Samsung, který Apple připravil o podíl na západních trzích. A pravdou je, že i obyčejný pozorovatel si musel všimnout, že pokroky v technologiích jsou s každou další řadou (nejen u produktů Applu) stále menší.
Předražené akcie Většina sektorů finančního trhu tedy skončila ve druhém čtvrtletí zklamáním, pokud odhlédneme od velkých finančních domů a investičních bank. I přesto stále najdete vzletné komentáře nabádající k investicím do akcií.
„Bojím se toho, co se v ekonomice odehrává. Radši jsem přesunul své peníze do akcií,“ sdělil nedávno na svém blogu známý ekonom Laurance Kotlikoff z Bostonské univerzity.
Možná právě strach je tak trochu paradoxně hlavním důvodem velké migrace investičních prostředků do akciových trhů. Nic proti tomu. Na rozdíl od investic do dluhopisů, v jejichž případě míří vložené peníze na účty nepříliš spolehlivých vlád, se z akcií mohou peníze postupně přenést do reálné ekonomiky. Akcie ale nejsou zrovna levné. Hlavní ukazatel poměru mezi cenou akcií a ziskem jejich firem, index P/E (price/earnings), je pro celý segment S&P 500 na úrovni 19. Přitom při poměru vyšším než 15 se akcie považují za předražené. Jasný názor si patrně utvoříme teprve ve druhé polovině roku. Už proto, že zisky firem mají dál růst a ekonomické oživení v klíčových ekonomikách by snad mělo nabrat trochu rychlejší tempo.
Žádné velké ohňostroje
S výjimkou bankovního sektoru nebyly výsledky
jednotlivých sektorů ekonomiky nijak oslnivé (výsledky
firem v mld. USD za celý sektor)
2. Q 2012 2. Q 2013 Změna (v %)
Výběrový spotřebitelský 23,5 25 6
sektor
Běžný spotřebitelský 23,4 24 2,8
sektor
Energetika 29,8 29,8 0,1
Finančnictví 41,4 48,6 17,5
Zdravotnictví 27,9 27,9 -0,2
Průmysl 25,7 25,1 -2,5
Těžební sektor 9,3 8,6 -7,7
Technologický 48,4 46,6 -3,7
sektor
Telekomunikace 6 4,6 53
Nástroje 7,2 4,7 -6,9
Veřejně prospěšné 242,7 248,6 2,4
společnosti
Zdroj: Standard & Poor’s
O autorovi| Tomáš Plhoň • plhon@mf.cz
