Zásadní události, které ovlivní, zda se Česká republika bude i nadále řadit mezi kryptoměnové velmoci. Tímto způsobem někteří odborníci popisují připravovanou legislativu, jež má už brzy výrazně změnit obchodování s kryptoměnami. Týká se to zákona o digitálních financích, který má v Česku implementovat evropské nařízení MiCA (Markets in Crypto Assets), a novely zákona o platebním styku.
Cílem toho prvního je přinést do odvětví větší regulaci, což by mělo zlepšit ochranu spotřebitelů a zajistit větší důvěryhodnost a stabilitu celému trhu. Podle Ministerstva financí dává legislativa nové pravomoci České národní bance, která bude licencovat poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, dohlížet na dodržování stanovených povinností a řešit jejich případná porušení. Kromě již zmíněného nařízení MiCA pak zákon reaguje i na další evropské nařízení DORA (Digital Operational Resilience Act), jež řeší především kybernetické zabezpečení firem.
Investujete do kryptoměn?
Podle České kryptoměnové asociace je výsledná podoba této legislativy skutečně zásadní, protože může tuzemskému kryptoprůmyslu významně pomoci, což by mohlo vést ke zvýšení jeho konkurenceschopnosti v zahraničí. Do velké míry bude ale záviset na tom, v jaké podobě bude zákon schválen.
Získat licenci bude složité
Oslovené české firmy podnikající v kryptoprůmyslu se víceméně shodují, že nový zákon přinese do odvětví určitá pravidla, která zde dosud chyběla. „Regulaci vnímáme primárně jako příležitost, nikoli jako hrozbu. Stavíme se k ní kladně navzdory určitým negativnějším aspektům. Očekáváme, že regulační rámec vyčistí trh od méně poctivých poskytovatelů a přispěje k šíření dobré pověsti odvětví. Věříme, že se kryptosektor může díky tomu rozrůstat a získat důvěru veřejnosti,“ řekla pro Euro.cz Anna Štrébl, šéfka společnosti Confirmo, která provozuje kryptoměnovou platební bránu.
Podobný názor má také provozní ředitel české kryptoměnové burzy Coinmate Aleš Krempa. „Vítáme, že zde budou nějaká pravidla, která jsou prostě při správě klientských prostředků potřeba. Je ale škoda, že startupy a další subjekty musí bez ohledu na velikost na trhu plnit stejné podmínky jako velké banky,“ uvedl.
Podle Krempy je totiž příprava dokumentace a procesů pro žádost o licenci extrémně náročná, a to jak finančně, tak personálně. „Uděláme maximum pro to, abychom licenci získali. Mnoho malých firem to ale zbytečně přibrzdí v růstu, nebo úplně položí,“ vysvětlil s tím, že úspěšných subjektů bude v Česku dle jeho názoru zhruba pět.
Na další úskalí nové legislativy poukazuje i Štěpán Uherík, finanční ředitel technologické skupiny SatoshiLabs a společnosti Trezor: „Ačkoliv podobu nařízení známe již delší dobu, problém je, že český parlament dosud neschválil doprovodné zákony. Ač tedy tušíme, tak zatím s jistotou nevíme, kdo bude regulátorem a subjektem, který bude českým společnostem udělovat licenci dle MiCA.“
Uherík navíc upozornil, že jestli výsledná podoba regulace nebude kvalitní, bude to mít pro celé odvětví velmi vážné důsledky. „Pokud se zákony schválí pozdě nebo budou přísnější než jinde, mohly by některé české firmy zvážit přesun do jiných zemí. To by znamenalo menší konkurenceschopnost vůči zahraničním společnostem a v nejhorším případě kompletní odchod rostoucího odvětví a ztrátu příjmů z daní pro Česko. Doufáme ale, že se česká verze zákona povede,“ dodal.
Kryptoměny jsou konečně uznávané
Velký vliv na celé odvětví má mít také novela zákona o platebním styku, která obsahuje právo na bankovní účet pro společnosti podnikající v kryptoměnovém průmyslu. Tato legislativa si klade za cíl vyřešit dlouholetý problém, kdy tuzemským kryptofirmám banky rušily jejich běžné účty. Zdůvodňovaly to přitom převážně obavami z netransparentnosti původu peněz, což podle nich mohlo vést k legalizaci výnosů pocházejících z trestné činnosti.
Nová regulace by tomuto měla zamezit, a proto chtějí zákonodárci českým kryptofirmám právo na bankovní účet garantovat. Protože pokud by se to skutečně povedlo zařídit, výrazně jim to pomůže s jejich běžným provozem.
„To, aby banky přistupovaly ke kryptopodnikatelům stejně jako ke všem ostatním, si přeje asi každý, kdo se v segmentu pohybuje. Otázkou ale je, zda se něco takového dá nařídit zákonem. Cesta podle mě povede spíše skrze dlouhodobou osvětu, vzájemné pochopení, edukaci a budování dobrých vztahů. Už dnes naštěstí vidíme první vlaštovky toho, že banky pochopily, že tu s námi kryptoměny zůstanou, a začínají se o ně zajímat,“ zmínil Krempa z Coinmate.
V SatoshiLabs problémy s bankovními účty dosud řešit nemuseli, protože Trezor je v podstatě klasickým výrobcem elektroniky, a tudíž spadá do standardních kolonek formulářů banky. „Jsme ale jedni z mála šťastných. Snahu novely proto chápeme, i když podle mého názoru je smutné, že stát musí zasahovat do oblastí, kde by měla problémy řešit volná konkurence. Profesionální podnikatelé v kryptoměnovém průmyslu by ovšem měli dostat šanci podnikat, což bez bankovního účtu prostě není možné,“ nechal se slyšet Uherík.
Zda nové zákony českému kryptoměnovému průmyslu skutečně pomohou, je zatím těžké odhadnout. Někteří odborníci se ale domnívají, že už samotná snaha o regulaci je pro odvětví dobrou zprávou.
„Skutečnost, že státní struktury v Evropské unii poprvé začínají regulovat kryptoměny, je skutečně pozitivní. Je to totiž důkaz, že kryptoměny uznávají jako validní měnu a důležité téma, kterému je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost,“ uzavřel Tomáš Cuník, vedoucí právního oddělení v Confirmo.
