Sdružení majitelů solárních elektráren tvrdí, že proud výrazně zlevní
Boj vlády a poslanců proti zdražení elektřiny, které má zapříčinit masivní podpora solárních elektráren, byl možná zbytečný. Alespoň to říkají představitelé České fotovoltaické průmyslové asociace a někteří specialisté z oboru. Tvrdí, že se při výpočtech, jak moc výkupní cena solární energie ovlivní celkové zdražení proudu pro koncové uživatele, používala některá málo relevantní čísla. Samozřejmě, jejich tvrzení je nutné brát s rezervou, vždyť je vládní protisolární balíček připravil o mnohasetmilionové zisky.
Silovka jde dolů
Ale vše popořádku. Ekonomická krize, která v posledních dvou letech drtila evropský a český průmysl, má i své pozitivní dopady. Spotřeba proudu na starém kontinentě výrazně klesala, a tím i ceny silové elektřiny. Tedy té, která se vyrábí v elektrárnách a nejsou do ní započteny žádné příplatky za přenos a podobně. Jen za poslední dva roky klesla cena silové elektřiny u dlouhodobých ročních kontraktů zhruba o pětadvacet až třicet procent. A pro příští rok v porovnání s těmi letošními v průměru o deset procent. Aktuálně se na pražské energetické burze prodává megawatt proudu u dodávek pro příští rok zhruba za padesát eur. Vše nasvědčuje tomu, že na této hladině cena zůstane i v následujících měsících. „Nevidím žádné důvody pro nějaké velké změny v ceně elektřiny,“ tvrdí majitel společnosti Carbounion Bohemia Petr Paukner. Zdůvodňuje to i tím, že rostoucí poptávka jen pozvolna nahrazuje propad poptávky po elektřině zapříčiněný hospodářskou krizí. Výrobní kapacity energetických firem stále ještě převyšují poptávku. Elektřinu z Evropy nelze kvůli nedostatečné infrastruktuře vyvážet, navíc se nedá předpokládat, že by některé výrobní firmy z trhu zmizely. I proto se ceny elektřiny nebudou příliš měnit. „Samozřejmě lze počítat s krátkodobými výkyvy,“ upozornil Paukner. Podobně odhaduje další vývoj i společnost ČEZ.
Zlevnit? Ne, zdražit!
Pokud by se tedy vycházelo z výše uvedených předpokladů, měla by cena elektřiny pro příští rok výrazněji klesnout, jen pro domácnosti minimálně o pět procent. Slovní spojení „měla by“ je na místě. Kvůli neustále omílané masivní podpoře solárních elektráren a jejich boomu ale naopak dojde ke zdražení. Jak tvrdí vláda, díky jejím opatřením jen o zhruba pět procent pro domácnosti a kolem osmi procent pro velké odběratele. Cena elektřiny se skládá ze dvou částí, první je hodnota silové elektřiny a druhá takzvané systémové služby, kam se započítává krom jiného i podpora obnovitelných zdrojů či náklady na přepravu a podobně. Existuje několik náznaků, že vládní protisluneční opatření jsou možná zbytečná. Vše vychází z jednoduchého laického výpočtu. V České republice se spotřebuje zhruba 68 terawatthodin elektřiny ročně. Instalovaný výkon fotovoltaických elektráren by se měl koncem roku pohybovat kolem 1500 megawatt. Pokud by měly solární elektrárny produkovat elektřinu v průměru osm hodin denně, a to je velmi optimistický odhad, vyrobily by za celý rok zhruba čtyři terawatthodiny elektřiny. I za stavu, kdy se za jednu megawatthodinu vyrobenou ve fotovoltaických elektrárnách platí letošní výkupní cena 1200 korun, by způsobily nárůst cen elektřiny pro domácnosti zhruba o jedno procento. A to i v případě, že by neplatilo žádné omezení v podobně srážkové daně, které prosadila vláda, a že cena kontraktů za dodávky silové elektřiny se meziročně nezmění. Cena silové elektřiny naopak meziročně zlevňuje, a to v průměru zhruba o deset procent. Z toho vyplývá, že i s masivní podporou pro fotovoltaiku by měla konečná cena proudu pro odběratele z řad domácností klesnout. „Provozuji fotovoltaickou elektrárnu na jižní Moravě, tedy v místě jednoho z nejlepších osvitů v Česku. Nerozumím, z čeho vychází argumentace, že kvůli fotovoltaice má skokově zdražit elektřina. Samozřejmě ale nevím, co všechno Energetický regulační úřad do svých výpočtů přesně zahrnuje,“ říká Paukner. Současně ale dodává, že provoz slunečních elektráren zvyšuje nároky, včetně finančních, na regulaci přenosové soustavy. Což by mohlo vysvětlit, proč se jeho odhady od Energetického regulačního úřadu tolik liší.
Přizpůsobujete čísla
Ještě ostřejší je ale výpočet České fotovoltaické průmyslové asociace. Ta totiž tvrdí, že skokové zdražení se rozhodně konat nebude. Odvolává se i na několik dní staré oznámení společnosti E.ON, která svým velkoodběratelům v dopise sdělila, že s ohledem na vývoj cen elektřiny na burzách snižuje cenu za její silovou část pro příští rok v porovnání s letoškem o dvacet procent. Oznámení potěšilo šéfa asociace Františka Smolku: „Pokud regulovaná složka elektřiny zdraží kvůli podpoře obnovitelných zdrojů, ale naopak neregulovaná silová elektřina zlevní o dvacet procent, pak celková cena elektřiny stoupne pouze o 1,5 procenta pro domácnosti a o pět procent pro firmy.“ Do této kalkulace přitom není zahrnuta šestadvacetiprocentní srážková daň pro solární elektrárny, využití emisních povolenek na pokrytí zdražení a jiných vládou navrhovaných opatření. Asociace je navíc přesvědčena o zbytečnosti zavedení solární daně. „Vláda veřejně prohlásila, že pokud zdražení energie v důsledku podpory obnovitelných zdrojů nepřekročí deset procent, žádná speciální opatření dělat nebude,“ upozornil Smolka. Energetický regulační úřad, z jehož kalkulací vláda vycházela, tvrdí, že jeho výpočty sedí. „Jsou relevantní, dáváme výpočet dohromady dlouhodobě, započítáváme do něj všechny vlivy za celý rok,“ trvá na svém předseda úřadu Josef Fiřt. Současně dodal, že doba na řešení problému fotovoltaiky už minula. „Na vše jsme upozorňovali dlouho dopředu a nikdo to nebral vážně,“ tvrdí Fiřt a ještě jednou zdůrazňuje: „Naše výpočty jsou správné.“
Pravda je někde uprostřed
Fotovoltaická asociace ale oponuje. Poukazuje i na způsob, jak se počítá celková částka, na kterou by podpora obnovitelných zdrojů měla vyjít. ERÚ podle asociace vychází z velmi nízkých čísel, která celkové náklady uměle zvyšují. Jen pro příklad: v Česku se za loňský rok vyšplhala brutto spotřeba na zmíněných 68 terawatthodin elektřiny. Od této částky se pak odečítají tři položky – ztráty v rozvodných sítích, spotřeba elektřiny v přečerpávacích sítích a technologická spotřeba v elektrárnách při výrobě proudu. Po jejich odpočtu vyjde cifra 55,3 terawatthodiny, která je označována jako netto spotřeba proudu v ČR. Energetický regulační úřad však dle Smolky ještě celkovou sumu sníží tím, že od ní odečte dalších zhruba 1,5 terawatthodiny elektřiny, která se spotřebuje v elektrárnách při výrobě elektřiny, ale jinde než v kotelně nebo strojovně, třeba při provozu pásových dopravníků. „Pokud se celkové náklady na podporu obnovitelných zdrojů vydělí takovýmto nižším číslem, které já označuji jako ,netto netto spotřeba‘, pak jsou samozřejmě mnohem vyšší,“ vysvětluje Smolka. Takový výpočet vůči obnovitelným zdrojům, a obzvláště fotovoltaice, považuje za zavádějící a nefér. „Pravda je někde uprostřed, navíc se tu počítá cena elektřiny na základě nějakých odhadů, a ne konkrétních čísel. Nikdo třeba neví, kolik bude skutečně na konci roku připojeno solárních elektráren do sítě a kolik v příštím roce vyrobí proudu,“ koriguje jeho názor zdroj týdeníku EURO obeznámený se situací.
