Loni v říjnu se v budově brněnské tržnice na Zelném trhu sešla šedesátka architektů, urbanistů a dalších odborníků, aby si poslechli zkušenosti zahraničních kolegů Christopha Hrncire, Petera Gera a Marka Johnsona. Ti publiku vyprávěli, co obnášela ve Vídni, v Hamburku a v Denveru proměna obřích nevyužívaných ploch, které přitahují nové obyvatele a firmy jako magnet.
Do Brna je pozval Michal Sedláček, hlavní architekt jihomoravské metropole. On má totiž za úkol koordinovat největší událost v Brně od zbourání městských hradeb - proměnit klín o velikosti 140 hektarů na jih od centra města v novou čtvrť, a má tedy před sebou všechno to, čím oni už prošli. U nás se není od koho učit. I Praha má revitalizace obřích brownfieldů teprve před sebou.
Součástí nové brněnské Jižní čtvrti bude i ŽUB neboli železniční uzel Brno, jehož investiční náklady přesáhnou 40 miliard korun. Téměř sto let debat či sporů o to, zda hlavní nádraží zůstane pod Petrovem a kompletně se přestaví, nebo se přesune zhruba o kilometr dál od centra směrem k řece Svratce, je prapříčinou toho, proč tak lukrativní pozemky s výhledem na katedrálu zůstaly dodnes nedotčeny.
Do Prahy se vejde nové Brno: zástavba brownfieldů ale vázne
Loni odsouhlasili přestěhování nádraží brněnští zastupitelé a zelenou mu dala i vláda, přípravy na přesun i výstavbu městské čtvrti až pro 15 tisíc obyvatel mohou tedy začít.
Koupíme si kočárek
Během prázdnin se odehrály dvě události, které by mohly znamenat, že přesun nádraží nakonec nebude trvat podobně dlouho jako debaty o něm. Aktivisté z Dětí Země podali dva dny po termínu žalobu na územní rozhodnutí k přesunutému nádraží, soud se jí tedy před koncem srpna odmítl zabývat, a železničáři tak mohou začít pracovat na stavebním povolení. Zároveň město začalo připravovat podklady pro rozhodnutí, zda bude mít i Brno svoje metro, nebo zda nové nádraží propojí s centrem města podzemní tramvaj či vlak.
A prodloužit celou akci by mohla i velká mezinárodní architektonická soutěž, která nemá v Česku obdoby. Soutěž plánuje vyhlásit město skrze Kancelář architekta města Brna (KAM) spolu se Správou železniční dopravní cesty (SŽDC) do konce roku a za další půlrok by mělo být jasno.
„Soutěž by měla také zvýšit důvěru veřejnosti, že se po 94 letech diskusí a sporů o to, zda se nádraží přesune, či ne, opravdu začne stavět. Důležité je celý proces nastartovat. Dokud nejste těhotná, také nekupujete kočárek. Kdybychom jen čekali, až se všechno naplánuje do posledního detailu, je to na další století,“ podotýká hlavní architekt Brna Michal Sedláček.
Nové brněnské nádraží by už mělo být moderního střihu po vzoru letištních hal. Technické řešení je známé - koleje budou umístěny sedm metrů nad zemí na 150 metru širokém a 400 metrů dlouhém mostu. Důvodem je, aby tratě nerozdělovaly Brno podobně jako třeba magistrála Prahu.
„Plánujeme vyzvat šest ateliérů napřímo a dalších minimálně šest firem vybere nezávislá porota ze zaslaných portfolií. Portfolio může zaslat kterákoliv firma, která splní kvalifikační požadavky soutěže,“ má už jasno o průběhu soutěže Sedláček. Návrhy bude hodnotit 11členná porota se zahraniční účastí.
Přednost dostal hokej: místo mrakodrapu v Brně vyroste multifunkční hala
Účastníci soutěže nebudou navrhovat pouze nádražní budovu. Zadání zní i na prostor před a za nádražím, celkem budou řešit území o výměře 23 hektarů. „Jde nám o to, abychom neměli moderní nádražní halu a před ní brněnský Sherwood. Změní se celé okolí,“ vysvětluje Sedláček. Jeho ambicí není originální či ikonická stavba, i když i takovou může nádraží nakonec být, jak ukazují příklady z Rotterdamu, Haagu nebo Vídně, ale především funkční budova. Pokud nicméně ze soutěže vzejde neotřelý nápad, zlobit se prý nebude. U nádraží vznikne také autobusový terminál.
Brněnský Václavák
V podobné situaci, jako je dnes Brno, byla před 15 lety Vídeň. Ta potřebovala vybudovat nové hlavní nádraží, propojit jej s metrem a kultivovat okolních 55 hektarů.
Dnes v nové čtvrti u moderního dopravního hubu bydlí 15 tisíc obyvatel a další tisíce tam dojíždějí do práce. Jsou tu školy, školky a sedmihektarový veřejný park. „Samotné nádraží a výstavba v okolí musejí běžet zároveň,“ říká Christoph Hrncir, rakouský architekt, který pracuje od roku 2003 pro vídeňský magistrát jako projektový koordinátor výstavby oblasti kolem nového vídeňského hlavního nádraží.
České šetrné stavebnictví: podívejte se na 10 nejlepších budov
V Brně na to jdou podobně. Tým městského architekta pracuje na aktualizaci územní studie celé oblasti, která se stane předlohou pro vznik nové městské čtvrti nazývané Jižní čtvrt nebo Trnitá. Ta začne vznikat tak, aby dokončené nádraží navazovalo na už existující zástavbu.
První domy vyrostou kolem plánovaného bulváru a v blízkosti ulice Opuštěná. „Chceme, aby nová čtvrť byla katalyzátorem rozvoje Brna a současně měla lidské měřítko a nabídla živá veřejná prostranství. Bude mít smíšenou výstavbu s byty, kancelářemi, kulturními a veřejnými stavbami a parky. Naším hlavním úkolem je nyní vymezit, jak bude tato čtvrť prostorově a funkčně uspořádána, zpřesnit návrh městské infrastruktury a také doporučit etapizaci výstavby,“ říká Michal Sedláček.
Nová čtvrť bude bezprostředně navazovat na historické centrum. Zároveň pásem parků propojí Svratku se zbytkem města. Zástavba se rozvine až k břehům, kde vznikne městské nábřeží. „Brno tak znovu získá přístup k řece,“ představuje si Sedláček. Řeka by se mohla stát leitmotivem celého území i podle Petera Gera, který je členem Rady KAM.
Gero dvanáct let pracoval jako ředitel plánování a výstavby centrálních čtvrtí Hamburku, měl na starost výstavbu HafenCity, čtvrti, která vznikla revitalizací nákladního přístavu. Původem slovenský urbanista je přesvědčen, že úspěch nebo neúspěch projektu jsou dány právě kvalitou veřejných prostranství, mnohem víc než třeba samotnou architekturou domů.
Podobu nového brněnského nábřeží a veřejných prostranství načrtne v příštích letech architektonická soutěž. Další soutěž určí podobu bulváru, který bude hlavní spojnicí nového nádraží s centrem města. Padesát metrů široký bulvár bude lemován domy s obchody a službami v přízemí, bude mít široké chodníky se stromořadími a jeho součástí bude tramvajová, motorová a cyklistická doprava. „Svými rozměry bude srovnatelný například s Václavským náměstím v Praze,“ dodává Sedláček. Město plánuje zachránit i původní kamenný viadukt, který je přímo napojen na budovu Malé Ameriky a stane se stezkou pro pěší a cyklisty ve stylu newyorské High Line.
Už na tom pracujeme
Ve spolupráci s městem se už činí také soukromí investoři, kteří čekali jen na rozhodnutí o přesunu. U nádraží vlastní pozemky řada subjektů, mezi ty největší a nejznámější patří investoři z J&T, Crestylu nebo HB Reavisu. J&T přistoupila k území na tuzemské poměry netradičně. Najala si společnost 4ct, ta oslovila KAM a spolu s městem podepsala memorandum o spolupráci.
Společně sestavili mezinárodní tým architektů, jehož součástí je například známý urbanista Mark Johnson z Denveru a brněnský ateliér Burian Křivinka. Ti zpracovali ideovou urbanistickou studii na mnohem širší území, než developer vlastní. Studii už schválila rada města a na jejím základě se chystá investor postavit zhruba 70 tisíc metrů čtverečních nových zejména bytových, kancelářských a obchodních ploch, jejichž součástí jsou i nové koncepty jako například jednotky work & live.
Na podzim hodlá představit konkrétní plány i Crestyl, který drží pozemky s obchodním centrem Dornych a v jeho okolí. Zatím má firma jasno v tom, že současnou budovu nahradí za několik let částečně zastřešený volně přístupný veřejný prostor s novým náměstím uprostřed a několika menšími budovami kolem něj, ve kterých budou hotel, byty, kanceláře, restaurace, obchody i služby.
Čtěte také:
Hypoteční zádrhel: předčasné splácení úvěrů banky připraví o miliardy
Cena za úspěch. Pražské nemovitosti se stávají trofejními aktivy
Šéf CRE Ctibor: Praha zmizela z mapy světa. Globální investory nezajímá
Hypotéku má každý pátý Čech, ukazuje průzkum. Uvažuje o ni deset procent lidí
