VELKÉ BANKY V NEMILOSTI

22. 1. 2002

Skandál v Bank of China vede k zamyšlení nad velkou čínskou čtyřkou

Wang Süe-ping zářil jako jedna z nejjasnějších hvězd na často temném nebi čínského finančního světa po více než deset let. V roce 1993 nastoupil do čela Bank of China (BoC), která je druhou největší bankou v zemi, a před dvěma lety převzal kormidlo další instituce z velké čínské čtyřky, China Construction Bank (CCB, Banka pro výstavbu Číny). Předseda Státní rady Ču Žung-ťi si ho vybral do elitního kádru úředníků a svěřil mu úkol restrukturalizovat nestabilní státní banky. Wang byl úředníkem s postavením vládního činitele a doplňujícím členem Ústředního výboru Komunistické strany Číny. V čínských finančních kruzích stál na vrcholu moci. Dnes Wang víří finanční kruhy jinak. Přišel o místo a byl zatčen pro podezření z korupce, za což mu hrozí až trest smrti. CCB donedávna opakovaně popírala, že by něco bylo v nepořádku. Teprve 11. ledna čínská vláda potvrdila zvěsti, že Wang o místo šéfa banky skutečně přišel. Lidé v Číně a Hongkongu, kteří jsou s celou situací obeznámeni, tvrdí, že Wang je vyšetřován v souvislosti s pochybným úvěrem ve výši 23 milionů dolarů, jehož stopa vede k Wangově ženě. Podle těchto zdrojů úvěr schválila hongkongská pobočka Bank of China v roce 1994, kdy ji řídil právě Wang. Úvěr byl zajištěn naprosto nedostatečnou zárukou a nikdy nebyl splacen. Banka nakonec náklady na úvěr uhradila sama prostřednictvím své newyorské pobočky. Kvůli této transakci celou záležitost vyšetřují i americké úřady. BusinessWeek zjistil, že Bank of China by brzy mohla odsouhlasit dohodu, kterou se celá záležitost urovná - Spojeným státům a Čínské lidové, tedy centrální bance by zaplatila pokutu přesahující deset milionů dolarů. Wang nereagoval na žádosti o rozhovor a neodpověděl ani na zaslaný seznam podrobných otázek. Guvernér centrální banky Taj Siang-lung na tiskové konferenci 15. ledna potvrdil, že Wang byl zbaven funkce a že případ se vyšetřuje. „Wang Süe-ping nese přímou odpovědnost za některé úvěry, které poskytly jednotlivé pobočky Bank of China. Příslušné složky budou ve vyšetřování případu soudruha Wanga Süe-pinga pokračovat.“ Tento případ ovlivní mnohem více než jen Wangův osud. Bank of China měla v úmyslu do poloviny roku uvést své vysoce ziskové pobočky v Hongkongu a Macau na newyorskou a hongkongskou burzu. Avšak najít investora by dnes mohl být tvrdý oříšek. „Tento případ prohloubí nedůvěru investorů a vyvolá řadu otázek,“ tvrdí jistý finanční expert z Hongkongu. „Pokud tyto otázky zůstanou nezodpovězeny, veřejný úpis akcií se nemůže podařit.“ Historická transakce, jejíž výnos se odhaduje na dvě až pět miliard dolarů, by byla prvním případem, kdy někdo z velké čínské čtyřky pronikl na mezinárodní akciový trh. (Do velké čínské čtyřky dále patří Industrial & Commercial Bank of China - Čínská průmyslová a obchodní banka a Agricultural Bank of China - Čínská zemědělská banka.) Hlavními upisovateli jsou Goldman, Sachs & Co., UBS Warburg a Bank of China International, odnož Bank of China v Hongkongu, která se zabývá investičním bankovnictvím. Wangův případ je jen posledním v řadě skandálů, které upozorňují na slabé kontrolní mechanismy bankovního sektoru. Čínská lidová banka na počátku měsíce oznámila, že pokárala všechny čtyři velké banky (ovládající dvě třetiny bankovních aktiv v zemi) a potrestala 686 jejich pracovníků. Tento krok je součástí zdánlivě nekonečné snahy vykořenit bankovní korupci pomocí rozsáhlých vyšetřování a tvrdých zákroků. Centrální banka dále uvedla, že zjistila „závažné porušení předpisů“ ve více než stovce bankovních poboček. Kvůli různým přestupkům také uzavřela 1585 bankovních jednatelství na poštách.
V Bank of China zatím Wangův proslavený zločin z finančního hlediska bledne ve světle dalšího nedávného skandálu. Čínské a kanadské úřady stíhají řadu bývalých manažerů Bank of China, kteří jsou podezřelí z toho, že v období od roku 1992 do loňska zpronevěřili z pobočky v Kuang-tungu neuvěřitelných 480 milionů dolarů. Hongkongská policie tvrdí, že tři z podezřelých uprchli do Kanady. Podle spisů vedených u soudu ve Vancouveru mají čínské úřady podezření, že přinejmenším 75 milionů dolarů bylo převedeno mimo Čínu. Poslední převod proběhl v polovině října, kdy na účty tří různých bank v Kanadě přibylo 6,27 milionu dolarů. Prozatím nebyl nikdo zatčen.
Mezitím byl v září roku 2000 popraven Čcheng Kche-ťie, vlivný provinciální politik a místopředseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců. Trest smrti mu byl udělen za přijetí úplatku ve výši pěti milionů dolarů výměnou za pomoc při získání úvěru od BoC a CCB. Další úředník, který v Bank of China řídil odbor devizových obchodů, spáchal v květnu 2000 sebevraždu.
Obvinění proti Wangovi jsou největším nebezpečím právě pro vstup na burzu, protože se týkají i hongkongské pobočky. Přinejmenším jedno klíčové jednání o podezřelé třiadvacetimilionové půjčce se totiž odehrálo v prostorách zářivé sedmdesátipatrové budovy hongkongského ústředí a navíc se ho účastnila skupina vedoucích pracovníků. První náměstek generálního ředitele hongkongské pobočky Liang Siao-tching byl zatčen na konci minulého roku a podle několika zdrojů je nyní spolu s Wangem zadržován v Pekingu. S Liangem se nám nepodařilo spojit.
Představa Wangovy účasti v procesu je pro mnohé šokující. Měl totiž kdysi pověst jednoho z předních čínských finančních reformátorů, který výrazně prosazoval princip ziskovosti. V rozhovoru pro BusinessWeek v únoru 2001 Wang hlásal, že banky musí klást větší důraz na zisk než na velikost. „Když jsem se dotazoval, jak si banka vede, odpovědi zaměstnanců se obvykle točily kolem zvyšování objemu úvěrů,“ stěžoval si. „A já se jich přitom ptám: kolik peněz mi vyděláváte? Myslím, že naši zaměstnanci nechápou, jak důležité je být ziskový a konkurenceschopný.“
Bývalí zaměstnanci jsou přesvědčeni, že Wang to se zahájením reforem myslel vážně. „Byl to velice příjemný člověk. Pokud šlo o reformní opatření, byl velmi přímý a agresivní,“ říká jeden bývalý vedoucí pracovník CCB a poukazuje na zvýšené investice do modernizace zchátralé počítačové sítě banky a kupodivu také na přísnější úvěrové standardy a posilování mechanismů vnitřní kontroly. Wangovi nebyla moderní finanční praxe vůbec cizí. Byl také předsedou představenstva společnosti China International Capital, jediné čínské mezinárodní investiční banky a zároveň společnosti, v níž čtyřiatřicetiprocentní podíl patří firmě Morgan Stanley Dean Witter & Co.
Wangovy potíže se datují od roku 1995, kdy v senzacechtivém hongkongském týdeníku Next Magazine vyšel článek o onom třiadvacetimilionovém úvěru. Dodnes není úplně jasné, za jakých okolností byl poskytnut a na co byly peníze použity. Nicméně se ví, že úvěr vyplatili v Los Angeles a že ho nesplatil dlužník, ale sama Bank of China prostřednictvím jiného úvěru, který si vzala u své newyorské pobočky.
BusinessWeek prozkoumal řadu dokumentů k nemovitostem, ze kterých jasně vyplývá, že tchajwanský zpěvák Steven Liu a jeho manželka, herečka Nicole Chang, skoupili v letech 1986 až 1990 v okrese Riverside v Kalifornii šestnáct pozemků, za něž zaplatili celkem 1,65 milionu dolarů. Losangeleská pobočka BoC pozemky evidentně ocenila na mnohem víc, protože 20. října 1994 poskytla Liuovi a Chang úvěr ve výši 23 milionů dolarů, za nějž ručili právě nemovitostmi. O necelé dva měsíce později, 15. prosince, odkoupila pozemky za 1,5 milionu dolarů společnost, o níž naše zdroje tvrdí, že ji ze čtvrtiny vlastnila Wangova žena Cung Lu-lu. Čínští vyšetřovatelé mají za to, že Wang pomohl úvěr zajistit a že část zisku skončila v rukou jeho ženy. Později (jak tvrdí zdroj obeznámený s vyšetřováním), když se o tuto záležitost začal zajímat Next Magazine, splatila celý úvěr newyorská pobočka BoC. Stanovisko Liua, Chang ani Wangovy ženy se nepodařilo získat.
Wang původně všechna obvinění odmítl s tím, že jsou vykonstruovaná protičínskými silami, které se snaží vyvolat nepokoje před předáním Hongkongu v roce 1997. Next Magazine totiž ovládá nezávislý magnát Jimmy Lai, otevřený kritik pekingské vlády. Avšak poté, co newyorská pobočka úvěr splatila, nespokojení zaměstnanci na celou věc upozornili americké kontrolní úřady, které se spojily se svými čínskými kolegy. Úřad pro bankovní dohled (Office of the Comptroller of the Currency) zahájil vyšetřování, po němž úřady Spojených států pohrozily uzavřením newyorské pobočky. A tak se před rokem Wangův nástupce v čele BoC Liou Ming-kchang vydal do New Yorku vyjednávat. Od té doby americké a čínské kontrolní úřady tiše pracují na urovnání. Zdroje časopisu BusinessWeek tvrdí, že dohoda, jejíž oznámení by mohlo přijít už brzy, bude po BoC požadovat uhrazení více než deseti milionů dolarů ve prospěch Úřadu pro bankovní dohled a Čínské lidové banky. Představitelé obou institucí se k věci odmítli vyjádřit.
Jedním z podivnějších aspektů případu je právě Wangův příběh. Když americké úřady na celou věc upozornily čínskou stranu, Peking odvolal Wanga z pozice šéfa BoC. O jeho vině však nejspíš ještě přesvědčeni nebyli, protože ho v únoru 2000 jmenovali prezidentem CCB, třetí největší finanční instituce v Číně. Politologové soudí, že Wang si možná udržel vysoké postavení, protože patřil do okruhu lidí předsedy Státní rady Ču Žung-ťi. Pekingští pozorovatelé jeho pád považují za předehru podzimního stranického sjezdu, na kterém budou oznámena jména nástupců Čua a dalších vysoce postavených představitelů strany. Přesto se zdá, že hlavním důvodem je téměř uzavřené americké vyšetřování.
Ochota Pekingu, jakkoli opožděná, stíhat jednoho ze svých nejvýše postavených činitelů dokazuje pokračující snahu pročistit nejvyšší bankovní místa. V rámci přípravy hongkongských a macajských poboček BoC na vstup na akciové trhy byla také zřízena nová centralizovaná správa těchto společností. Jedenáct přidružených bank, které BoC v Hongkongu spravovala, bylo sloučeno pod jediné vedení. Společnost, která se chystá vstoupit na newyorskou burzu, se bude muset prokázat nezávislým vedením a řídit se americkými účetními standardy.
Další čínské banky se však dál budou spoléhat spíše na vlastní usměrňování metodou přátelské domluvy než na systém kontroly a vládní dohled v západním stylu. To znamená, že přísná a poctivá správa podniků (takzvaná corporate governance) zůstává hudbou budoucnosti. „Politickým a kontrolním institucím čínská ekonomika rychle přerůstá přes hlavu,“ vysvětluje Joydeep Mukherji, analytik newyorské pobočky Standard & Poor’s. „Pokračující reforma čím dál více závisí na sjednocování institucí a běžné praxe s mezinárodními normami.“ Než se vybudují nové orgány, které budou schopny účinně předcházet podvodům a zpronevěrám ve velkém, uběhnou celá léta. Potenciální investoři čínských bank by se měli mít na pozoru.

Popisky u velké fotografie s mrakodrapem:
BANK OF CHINA V ČÍSLECH
ZALOŽENA roku 1912, tedy v roce, kdy Čína vyhlásila republiku.
VLASTNÍKEM je čínská ústřední vláda, která má letos v plánu osamostatnit hongkongskou a macajskou pobočku. První veřejná nabídka jejich akcií by měla vynést dvě až pět miliard dolarů.
CELKOVÁ AKTIVA 382 miliard dolarů (ke konci roku 2000) banku zařazují mezi 30 největších světových bank.
ZISK před zdaněním za rok 2001 dosáhl 1,3 miliardy dolarů.
KLASIFIKOVANÉ ÚVĚRY předloni tvořily 29 procent celkových úvěrů. Mezinárodní standard je do šesti procent.
POBOČKY 12 967 na území kontinentální Číny, 443 v Hongkongu a Macau, 117 mimo Čínu.

popisek str 55
ÚSTŘEDÍ V HONGKONGU:
Nepřejde investory chuť na veřejný úpis akcií?

popisek str 56
NEWYORSKÁ POBOČKA:
Na podivné praktiky upozornili nespokojení zaměstnanci

praporek u fota Wanga
Wang Süe-ping patřil k největším čínským finančním reformátorům. Teď mu hrozí trest smrti.