Vrcholní manažeři bank dokážou občas ignorovat i ty největší problémy
Koho by ještě vlastně mohla bavit další, rozsáhlá, zaručeně šokující a pravdivá historie toho, jak se americké banky dostaly do víru finanční krize? Publikací s podobným tématem vyšlo už tolik, že se u každé další musíme nutně ptát, jestli alespoň v něčem přinese nový, byť jen trochu osvěžující pohled. Pětisetstránková bible od amerického autora Grega Farrella něco takového nabízí, přestože pro českého čtenáře to zprvu patrně nebude žádná velká senzace (tedy pokud zrovna netrpí fanatickou zálibou ve studování amerického korporátního systému). Novinář, ekonom a člen redakce Financial Times se totiž pustil poměrně na tenký led, když děj knihy Crash of the Titans (Pád titánů) soustředil do chladných kancelářských budov dvou velkých investičních bank – Merrill Lynch a Bank of America. Nenajdeme zde žádné příběhy o politickém pozadí rozsáhlých vyjednávání, která měla krizi v posledních týdnech před jejím vypuknutím odvrátit. Osoby jako Hank Paulson, bývalý ministr financí USA, nebo Ben Bernanke, guvernér americké centrální banky, tu vystupují jen jako vedlejší postavy.
Dolary v šuplíku
Daleko víc než na politické skandály s výbušným potenciálem se Farrell zaměřuje na co nejvěrnější vykreslení prostředí, ve kterém honba za vyššími zisky zvítězila nad morálkou a podle všeho i nad obyčejným selským rozumem. Nejprve sledujeme Stana O’Neala, jednoho ze „zlých mužů“ zářijových dnů roku 2008 a dlouholetého ředitele Merrill Lynch, jedné z těch bank, která ono osudové období nepřežila. Příběh Stana O’Neala je poměrně dobře zdokumentovaný. Afroameričan z nuzných alabamských poměrů, který se dokázal vlastními silami vypracovat až na špičku společenského žebříčku, byl dlouho hvězdou Wall Streetu, než se díky miliardovým ztrátám dostal až na úplné dno, co se veřejného mínění týče. Farrell jeho činy popisuje s chladným, neutrálním přístupem a vlastně tím bývalého ředitele částečně ospravedlňuje. Ostatně nelze jednoznačně odsoudit člověka, který chtěl firmu bílých límečků přetransformovat v otevřenější a barevnější společnost. Tím se ovšem také dopustil několika kritických chyb. Tou největší byla neutuchající podpora Osmana Semerciho, vedoucího oddělení fixních příjmů, který během několika měsíců bezmyšlenkovitě nashromáždil miliardové dluhy tím, že bez rozmyslu nakupoval hypoteční zástavní listy. Ano, to jsou tytéž cenné papíry, které celou krizi způsobily a o kterých v té době snad každý kromě Semerciho věděl, že nemají téměř žádnou hodnotu. Farrell bez jakýchkoliv okolků označuje mladého ambiciózního Turka za hlavního viníka rozpadu jedné z největších bankovních firem v historii. Právě tím nám přináší originální pohled, když rozebírá lidské chyby na těch drobnějších úrovních, místo toho aby se v souladu s davem vrhal na kamenování známých tváří. Zajímavá je například pasáž, ve které O’Neal konečně (po měsících ustavičných lží) odhaluje skutečnou podstatu Semerciho činů a okamžitě ho vyhazuje. Bankéř je doprovázen ochrankou z budovy, ovšem dožaduje se navrácení peněz schovaných v desce jeho stolu. Tam ochranka nachází desetitisíce dolarů v hotovosti, což u bankéře placeného milionovými odměnami zavání přinejmenším šokující hamižností (tato pasáž byla ostatně po vydání knihy důkladně propírána v amerických médiích).
Mimo realitu
O’Neal je krátce na to propuštěn, když dozorčí rada zjišťuje, že bez jejího svolení usiloval o prodej firmy. Také v tomto případě by se mohl nenáviděný bankéř dočkat uznání. Byť je z knihy jasné, že jeho hlavní motivací bylo udržení vlastního postu, šlo zároveň o pokus zachovat značku Merrill Lynch. Ta byla nakonec stejně prodána, ovšem až o několik měsíců později a za mnohem nižší cenu. Zbytek knihy sledujeme kroky nového ředitele firmy Johna Thaina, který se místo na záchranu společnosti soustředil na dekoraci vlastní kanceláře, za niž utratil miliony firemních dolarů. Autor nám nevěřícně servíruje obrazy toho, jak lidé na nejvyšších postech dokážou ignorovat problémy, které potápí nejen je, ale také celou světovou ekonomiku. Teprve v předvečer apokalypsy je Thain prakticky donucen firmu prodat konkurenční Bank of America, což je celou newyorskou smetánkou vnímáno jako velká prohra. Tato – ač vůbec největší bankovní skupina ve Spojených státech – totiž sídlí v Severní Karolíně, což je v hlavním městě bankéřů vnímáno jako hendikep srovnatelný s původem v Litvínově. Přesto další ústřední postava knihy, šéf Bank of America Ken Lewis, vyniká znatelnou bystrostí a ambicemi dobýt americký bankovní prostor. Také on ale udělá zásadní chybu. Ve své touze dobýt pomyslný korporátní vrchol přestává postupně vidět realitu a jeho akvizice Merrill Lynch ho nakonec málem stojí místo a téměř položí na kolena i celou banku. Výše popsaná drobnokresba lidských charakterů je nakonec opravdu tím, co nás o finanční krizi může naučit něčemu novému. Protože ačkoli můžeme donekonečna spekulovat o tom, jak moc byl systém nastaven špatně, v základě šlo vždycky o velké lidské chyby malých lidí.
Crash of the Titans
Pád titánů
Autor Greg Farrell
Vydal Crown Business, 2010
Rozsah 454 stran
