Vojenští instruktoři minulý týden přivítali poslední letošní nováčky. Náboráři selhali, kadetů je nejméně za poslední roky.
Několik párů ponožek, zelený baret nebo boty. To všechno si ve výstrojním skladu v dědických kasárna u Vyškova minulé úterý vyzvedlo 563 mladých mužů a žen. Tenhle čtvrtý - a poslední - letošní turnus základní přípravy je sice nejpočetnější, ale armádní statistiky už nezachrání.
Nováčků do české armády letos nastoupilo zhruba 1850 - včetně více než čtyř stovek studentů vojenských vysokých škol v Brně a Hradci Králové -, což není očekávaný výsledek. A nutno poznamenat, že finální počet bude ještě nižší, protože řada lidí v průběhu tříměsíční základní přípravy vypadne.
Nejenže kadetů je nejméně za poslední roky (například loni jich byly dva tisíce, v roce 2017 pak 2172 a před třemi lety 2148), ale nepodařilo se ani splnit číslo, které si stanovil sám generální štáb. Ten čekal, že letos základním výcvikem projde zhruba 2200 lidí.
Má ministerstvo obrany zřizovat středoškolské/učňovské obory?
Generální štáb má neprůstřelné a pochopitelné argumenty. Pracovních sil je nedostatek, o mladé lidi navíc stojí nejen armáda, ale i policie a hasiči. To je fakt. Česko navíc není nijak výjimečné, nezájem o službu řeší řada evropských armád.
Pak je tady ale druhá strana. Lenka Šmerdová, první a dosud jediná česká generálka, která má jako poradkyně nábor na starosti, se svým týmem jen udržuje zaběhnuté rekrutační procesy a s žádnou spásnou novinkou - přestože pracovní trh se v posledních letech radikálně proměnil - nedokázali přijít.
Velení vojska se téměř bezhlavě upnulo k vidině nové jednotřídky na sokolovské průmyslovce, kterou mu vnutilo vládní hnutí ANO, ovšem opakovaně se ukázalo, že jde o nepromyšlený a neživotaschopný projekt.
Armáda ví, co chce. Tedy alespoň co se týče techniky, kterou jí naslibovali politici. Možná by se měla konečně zamyslet i nad tím, co si počít s personalistikou. Anebo jí stačí se prostě donekonečna chlubit rostoucím zájmem o aktivní zálohy.
Čtěte další texty Ondřeje Stratilíka
