Členem dozorčí rady energetické firmy bude i šéf Severočeských dolů Jan Demjanovič
Generální ředitel ČEZ Martin Roman neprožívá zrovna nejvydařenější období. Zisky elektrárenské firmy klesají, především kvůli tomu, že ceny elektřiny navzdory několik měsíců starým předpovědím ne a ne povyskočit. A do toho stát přichází se stále rostoucími požadavky, které zatěžují rozpočet společnosti.
Zadřeno
Až doposud si ČEZ a jeho manažeři užívali výsostné postavení firmy, která výrazně ovlivňovala politické dění v zemi. Jen stěží by se v minulosti našlo nějaké vládou či poslaneckou sněmovnou schválené opatření, které by šlo vyloženě proti zájmům státem ovládané energetické společnosti. Jenže jak se zpívá v jedné již takřka zlidovělé písničce, časy se mění. Na firmu se teď valí požadavky a nepříjemné zprávy chodí jedna za druhou. Ceny elektřiny na světových i tuzemských trzích za poslední dva roky klesly takřka o dvacet eur za megawatthodinu. V roce 2008 se na německé energetické burze v Lipsku prodávala megawatthodina za více než sedmdesát eur, letos kolísá kolem padesáti. A podobná situace je i na pražské energetické burze. Navíc, žádné zdražení proudu a tím i vyšších firemních zisků ČEZ dle odborníků nelze v následujících letech očekávat. I proto za prvních devět měsíců firma vydělala 40,2 miliardy korun, což je v meziročním srovnání o patnáct procent méně. Zisk ostatně klesá i dalším velkým energetickým firmám. Třeba německé společnosti E.ON se za první letošní pololetí propadl v meziročním srovnání o 1,2 procenta na 3,26 miliardy eur. A tento trend, předpovídá agentura Reuters, má pokračovat i v následujících letech. Ale zpět k ČEZ, který může počítat s tím, že bude ještě hůř. Vláda totiž požaduje, aby společnost navzdory nepříznivé cenové situaci na trhu s elektřinou zachovala neztenčený přísun peněz do státního rozpočtu. Tedy výši dividend minimálně na stejné úrovni jako loni, kdy firma svému majoritnímu vlastníkovi vyplatila dvacet miliard korun. Třeba bývalý ministr financí a současný místopředseda dozorčí rady ČEZ Eduard Janota již několikrát upozorňoval, že státu nic jiného než požadovat po energetické firmě stejný objem peněz nezbývá. Zdůvodňuje to tím, že stát potřebuje příjmy z ČEZ na reformu důchodů a na financování nápravy ekologických škod. „Z jiných mimorozpočtových zdrojů to nelze vyřešit, žádné jiné zdroje prostě nejsou,“ tvrdí Janota. Jeho nástupce na ministerstvu financí Miroslav Kalousek je přesvědčen, že ČEZ řídí dobří a kvalifikovaní odborníci, kteří svůj úkol zvládnou. Manažeři energetické firmy ale v neformálních rozhovorech připouštějí, že zachování stejného objemu státu vyplácených peněz nebude jednoduché. ČEZ sice před nedávnem rozjel další ze svých spořivých programů Nová vize, který má v následujících letech zajistit miliardové úspory, jak se ale zdá, ty stačit nebudou. Bude nutné spořit ještě více, než se původně plánovalo. Analytici přirovnávají situaci v energetické firmě k situaci v rodině, které sice příjem klesá jen lehce, ale dorůstající děti mají stále větší finanční požadavky.
A zase ta fotovoltaika
V posledních měsících se už stalo zvykem, že za všechny špatné zprávy může solární elektřina. Kvůli hrozbě skokového zdražení proudu, jež má způsobit podpora výroby elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách, vláda prosadila zdanění emisních povolenek pro roky 2011 a 2012. Jen to ČEZ vyjde na tři až čtyři miliardy korun ročně. Přesné výdaje budou záležet na cenách emisních povolenek. ČEZ ale čekají „emisní“ výdaje i v následujících letech. Kvůli tlaku vlád některých členských zemí byl Brusel nucen před časem přijmout kompromis, který umožňuje chudším členům Evropské unie závislým na uhlí rozdat až sedmdesát procent povolenek zdarma namísto toho, aby je bylo nutné vydražit. Do této skupiny patří i Česká republika. A právě hrozba, že o tuto výhodu Česko přijde, straší management ČEZ. Část členů vlády totiž prosazuje, aby firmy po roce 2013 za povolenky platily. V Nečasově kabinetu ale na toto téma zatím shoda nepanuje. Alespoň nějaké zdražení povolenek udělovaných po roce 2013 prosazuje ministr financí Kalousek, krom jiného kvůli tomu, že stát najde další zdroj příjmů do své poloprázdné erární kasy. Naopak ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek a resort životního prostředí jsou proti. Kocourek zdůvodňuje své zamítavé stanovisko konkurenčním znevýhodněním firem, které povolenky potřebují, tedy i ČEZ. Ministerstvo životního prostředí zase tím, že firmy měly peníze ušetřené za povolenky investovat do svých ekologických programů. Kdo nakonec tuhle povolenkovou přetahovanou vyhraje, není jisté. I když někteří lidé, kteří se jednání účastní, sázejí spíš na Kalouska. V tom případě to ale bude další problém pro ČEZ. Pokud bude muset povolenky po roce 2013 skutečně nakupovat, bude muset počítat s dalšími miliardovými výdaji. Jak vysoké budou, nelze aktuálně říci, protože není známa cena povolenek po roce 2013. Zcela jistě to ale bude několik desítek miliard korun nad plán ročně. V roce 2013 lze sice již očekávat, že se česká ekonomika vzpamatuje ze současné krize, což by se mělo projevit i vyšší poptávkou po elektřině a s tím spojeným růstem cen. Zcela jistě se to pozitivně projeví i na hospodaření ČEZ. Na druhou stranu ale bude muset firma – pokud projde Kalouskův návrh – draze nakupovat povolenky. A to v době, kdy má investovat stovky miliard korun do rozšíření jaderné elektrárny Temelín o dva nové bloky.
Romana neodvoláme
Na pondělí 22. listopadu je naplánována mimořádná valná hromada ČEZ. Dle informací týdeníku EURO je na programu jednání jeden jediný bod, a to personální obměna dozorčí rady firmy. Za členy budou potvrzeni bývalý ministr průmyslu a obchodu Martin Říman a exministr financí Eduard Janota, které navrhla ODS a TOP 09. Dalším kandidátem za TOP 09 má být Zdeněk Hrubý, který je v dozorčí radě ČEZ od roku 2007. Předsedou má být Říman a místopředsedou Janota. Dalším členem dozorčí rady má být současný šéf a předseda představenstva Severočeských dolů Jan Demjanovič. Spekuluje se i o někdejším ministru zahraničních věcí Janu Kohoutovi. Na programu dne ale údajně není odvolání ředitele elektrárenské firmy Romana. „Dění ve firmě ovlivňuje především ministr financí Kalousek, a jeho vztahy s Romanem jsou spíše přátelské. Roman ve firmě zůstane,“ tvrdí informovaný zdroj týdeníku EURO. Proč tedy Kalousek prosadil zdanění emisních povolenek v roce 2011 až 2013, další připravuje, a k tomu po ČEZ žádá stále stejný objem dividend? Názory na jeho záměr se různí. Na tuzemském trhu a v politických kuloárech koluje několik verzí. Ta méně pravděpodobná je, že Kalousek kalkuluje s tím, že se Romanovi nepodaří za takové situace vyplatit dividendy v plné výši a bude ministrem financí pro neschopnost odvolán. Další kuloární spekulací je, že se Kalousek jen snaží svým politickým oponentům z ODS, především pak premiéru Nečasovi, jasně ukázat, kdo je tu skutečným vládcem země, který si troufne i na doposud nedotknutelný ČEZ. Zatím se mu to daří.
