PŘEDSEDA KRAJSKÉ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE PAVEL BARTOŠ: Přestože firmy z Ostravska zatím nezvažují odchod na blízké Slovensko, kde jsou lepší podmínky k podnikání, visí i nad tímto regionem Damoklův meč. "Může to být velká hrozba po přijetí některých právních norem," říká předseda tamní Krajské hospodářské komory Pavel Bartoš.
PŘEDSEDA KRAJSKÉ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE PAVEL BARTOŠ: Přestože firmy z Ostravska zatím nezvažují odchod na blízké Slovensko, kde jsou lepší podmínky k podnikání, visí i nad tímto regionem Damoklův meč. „Může to být velká hrozba po přijetí některých právních norem,“ říká předseda tamní Krajské hospodářské komory Pavel Bartoš. * Díky sdružení v hospodářské komoře mohou podnikatelé vystupovat jednotně směrem k veřejné správě. Jak tuto spolupráci hodnotíte?
Spolupráci s veřejnou správou je nutno rozdělit do několika rovin. Na celostátní úrovni mám spíš pocit, že podnikatelé nejsou ti správní partneři současné vlády, zejména pak nejsilnější vládní strany. Naprosté nepochopení podnikatelů je zejména v oblasti pracovněprávních vztahů, ale i v některých jiných oblastech, například daňových.
* A pokud jde o spolupráci s krajem?
Na krajské úrovni je spolupráce lepší, ale jedná se spíše o partnerství při řešení zásadních problémů. Pozitivně hodnotím především shodu ve stanovení priorit, kterými je zejména rozvoj lidských zdrojů a podpora v oblasti vědy, výzkumu a vývoje. Soulad ale existuje i v jiných oblastech, jako například v rozvoji dopravní infrastruktury.
* Posledním stupněm je spolupráce s městy?
Na úrovni měst, zejména bývalých okresních, je spolupráce různá, dá se však konstatovat, že existuje převážná shoda. Existují však i některé sporné body spočívající většinou v omezení podnikatelů při různých stavebních pracích prováděných městem, omezující přístup k provozovnám.
* V čem si se zástupci kraje nejvíce nerozumíte?
Nesoulad s krajem vidím především v časových představách realizace některých záměrů. Mám dojem, že čas utíká politikům jinak a v jiných cyklech, než utíká podnikatelům. Někteří politici se příliš uzavírají do sebe nebo do stranických sekretariátů, místo otevřené diskuze s podnikateli.
* Co komoře a jejím členům nejvíce vadí na podnikatelském prostředí v Česku?
Problémů je hodně. Mezi nejdůležitější patří složitá, nepřehledná, nestabilní a málo motivující legislativa s obtížnou vymahatelností, složitý a nemotivující daňový a sociální systém, který by měl podnikatele motivovat k podnikání a lidi k práci. Dále pak to, že dodržování rovných podmínek v podnikání a pravidel hospodářské soutěže je narušováno dotacemi, pobídkami a různou regulací státu, a také výkon veřejné a státní správy či častá absence etického chování v obecném měřítku.
* Existuje nějaký problém, trápící podnikatele speciálně v Moravskoslezském kraji?
Jedná se především o nedokončenou dopravní infrastrukturu, nově je to i západo-východní silniční spojení v kraji od Krnova po Jablunkov a paradoxně i nedostatek některých řemeslně vzdělaných pracovních sil.
* V čem vidíte hlavní přednost vašeho kraje z hlediska podnikání? Zejména ve schopnosti lidí pracovat, průmyslové tradici celé řady velmi prosperujících firem, dostupnosti vysokoškolského vzdělání a reálné šanci na dobudování páteřní dopravní infrastruktury. * Pociťují firmy nedostatek některých profesí? Není dostatek erudovaných projektantů a konstruktérů, zejména strojních oborů. Nedostatek je i některých řemeslně vzdělaných lidí, například u svářečů, kovoobráběčů a stavebních profesí. Jejich kvalita bývá nevalná. * Nepociťujete odliv firem na blízké Slovensko?
Zatím se tento jev příliš neprojevuje, ale může to být velká hrozba po přijetí některých právních norem, například zákoníku práce.
* Co se pro malé a střední firmy v regionu změnilo po vstupu do EU?
K zásadním změnám asi nedošlo, ale projevují se nepřímé dopady způsobené špatnou implementací unijního práva do národní legislativy. A také nepřipraveností Česka na vstup - například přijetí zákona o DPH v loňském roce a řada dalších.
* Jaké nejčastější problémy řeší firmy při podávání žádostí o unijní i jiné dotace? Složitou administrativu, zatěžující zejména nejmenší firmy, a malou pravděpodobnost získání dotace. * Která odvětví podnikání v regionu byste označili za nejperspektivnější?**
To je otázka pro křišťálovou kouli. Jistou perspektivu vidím v tradičních oborech, jako je strojírenství, dopravní technika, chemie, elektrotechnika, dřevozpracující a energetický průmysl. Nově pak v oblasti obnovitelných zdrojů energie či telekomunikační a výpočetní techniky. Perspektivní je rovněž aplikovaný výzkum a vývoj nebo výroby s vysokou přidanou hodnotou. Značný rozvoj se dá očekávat od služeb a cestovního ruchu.
