V předvolební vřavě se kromě toho, kdo krade víc a kdo méně, řešila věc tradiční a v politice normální: Kdo všechno dostane více peněz a kdo to dokáže lépe zařídit
Za veřejného halasu a na globální úrovni se už docela nahlas vedou diskuse o tom, jak zařídit, že vaše peníze přestanou být vaše. Zrušení hotovosti a úplný přechod na elektronické platby, kterému se věnujeme v tomto vydání týdeníku Euro, totiž ve své podstatě není ničím menším než vládním převzetím kontroly nad vašimi výdělky i úsporami, ale v konečném důsledku i nad vaším chováním a jednáním.
Velký propagátor zásadního omezení hotovosti, které by mělo začít od bankovek nejvyšších nominálních hodnot, a jeden z nejvlivnějších západních intelektuálů současnosti Kenneth Rogoff , který poskytl týdeníku Euro rozhovor, to vidí jasně a jednoznačně. Bez množství velkých bankovek v oběhu ubude kriminality a daňových podvodů. V jiných svých textech však hovoří také o tom, že záporné sazby mohou být v budoucích krizích potřeba ještě více než v současnosti a bez bankovek centrální banky získají mocný nástroj na potlačování recese v podobě záporných úrokových sazeb, kterým nepůjde utéct vybráním úspor a jejich deponováním ve štrozoku.
Ale jsou i radikálnější ekonomové a politici.
Například ve Švédsku se už chystají na to, že v nějaké dohledné době hotovost zruší úplně, a o tématu se čile diskutuje.
Kolega Zatloukal to ve svém textu přirovnává k nesmiřitelnému souboji sparťanů a slávistů. Z jeho pohledu je pak autor tohoto editorialu zarytým slávistou. A co více, je hluboce přesvědčen, že to není nějaký sportovní mač, ale hodně neférová hra o nejzákladnější lidskou svobodu nakládat se svým osudem podle své vůle a přesvědčení a režim bez této svobody je násobně tvrdší totalitou, než byla ta komunistická. A boj s kriminalitou a daňovými úniky je hodně krátkou zástěrkou v době masového rozšiřování bitcoinů, litecoinů a dalších podobných platidel fungujících zcela mimo kontrolu státu a hojně využívaných dost často ve zločineckém prostředí.
To není nic proti elektronickým platbám.
Jen stát nesmí mít možnost, když si naspoříte milion na chaloupku pod Orlickými horami, kam se hodláte odebrat na penzi, sebrat vám z této úspory sto tisíc jen proto, že svou mizernou hospodářskou politikou vyvolal recesi a teď chce oživovat ekonomiku a vy si místo chaloupky máte kupovat ledničky, mixéry, svíčkovou a vagon trenek. A ne že si to vyberete v pětitisícovkách a schováte do kredence po babičce.
Nyní dožívající záporné úrokové sazby v Evropě opravdu neřešily nic jiného než dluhovou krizi vzniklou nezodpovědnou sociální politikou a hlubokými strukturálními problémy. A k tomu je nutné dodat, že nic z toho nevyřešily. Jen si vlády koupily čas na nicnedělání za peníze svých občanů. Z tohoto pohledu je stimulace ekonomiky negativními sazbami zcela nelegitimní a nepřijatelná a občan musí mít šanci v takovém případě ukázat své vládě prostředníček.
Ale nejde jen o úspory a jejich znehodnocování. Bez hotovosti a se současnou daňovou evidencí v podobě EET je přece tak snadné vysvětlit vám, že nebudete kouřit více než deset cigaret denně, protože vaše karta vám více než jednu krabičku za dva dny nezaplatí. A když to propojíme s informacemi zdravotních pojišťoven, tak na tu škvarkovou pomazánku taky můžete zapomenout a poděkovat Velkému bratrovi, který to s vámi prostě myslí dobře. A pak už zbývá jen odevzdat občanku a nastřelit si psí čip pod kůži, aby vás našli, když se zatouláte.
O autorovi| Pavel Páral, paralp@mf.cz
