Velký bratr míří do Čech

Kabinet rozhodne, zda začne kasírovat už od roku 2006

Rakousko zavedlo od začátku roku elektronické mýtné. Nákladní automobily, autobusy a ostatní vozidla nad 3,5 tuny musí být vybavena malou krabičkou, jež eviduje kilometry ujeté na vybraných dálnicích, takzvaným Go-boxem. Přinejmenším majitelé kamionů se musí připravit, že je podobné opatření dřív nebo později čeká i v Česku. Všechny evropské země navíc pošilhávají po možnosti, že časem budou podobné poplatky vybírat rovněž od řidičů osobních automobilů.

Dopravci budou lobbovat.

Rakousko je vůbec první zemí, která začala s plošným vybíráním elektronického mýtného. Německý systém se měl spustit už vloni, ale má technické problémy a už více než půlroční zpoždění. Ministr dopravy Milan Šimonovský požaduje zavedení mýtného pro vozidla nad dvanáct tun už od roku 2006. Automobiloví dopravci se však brání a tvrdí, že není kam spěchat.
Česká legislativa pojem mýtné vůbec nezná, což znamená nutnou změnu několika zákonů. Dopravci, kteří se obávají výrazného zvýšení poplatků, a tím zdražení provozu svých vozidel, při jejich projednávání mohou najít podporu u mnoha politiků. Poradce předsedy ODS Aleš Řebíček nedávno upozornil, že Evropská unie vyžaduje elektronické zpoplatnění dálnic až od roku 2012 (EURO 49/2003).

Levný tranzit.

Odborníci, kteří systém mýtného prosazují, naopak tvrdí, že se Česko může při oddalování tohoto kroku lehce stát levnou tranzitní zemí. „Zavedení elektronického mýta by mělo zabránit přelití proudů vozidel na českou síť, kde bude přeprava levnější,“ uvádí rektor VŠ mezinárodních a veřejných vztahů, exministr dopravy Antonín Peltrám (EURO 1/2004). Ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Pavel Švagr odhaduje, že v Rakousku dnes kamiony platí nejméně třikrát až čtyřikrát víc, než na kolik je přijde tatáž vzdálenost při tranzitu přes Českou republiku. Při současné ceně dálničních známek mají kilometr na české dálnici za méně než dvě koruny, v Rakousku je to v přepočtu průměrně 7,50 Kč. V Německu mají po zavedení mýtného platit kamiony nad dvanáct tun v průměru kolem čtyř korun za kilometr.

Satelit, nebo mikrovlnka.

Kolik se bude na českých dálnicích platit, není ani zdaleka jasné. Vláda nicméně nejpozději do jara rozhodne, zda se elektronické mýtné zavede a kdy k němu Česká republika přistoupí. SFDF a ministerstvo dopravy, které jí do konce tohoto měsíce připraví podklady, mají k dispozici dvě studie: jednu zpracoval exministr Peltrám, druhou konsorcium firem patřících do sdružení ITS&S (do loňska Sdružení pro dopravní telematiku).
Diskuse o elektronickém mýtu se často točí kolem výběru nejvhodnějšího systému pro odečítání dat. Jako by zjednodušeně šlo jen o to, zda Česká republika zavede mikrovlnný rakouský systém (DSRC - Dedicated Short Range Communication) s rámy na každém vjezdu a výjezdu z dálnice, nebo revoluční německý systém GNSS-CN (Global Navigation Satellite Systems – Cellular Network).
Zakázka na vytvoření a provoz systému bude lákavým soustem. Zájem už projevil například rakouský provozovatel, firma Europpass. Její mateřská společnost, italská Autostrade, na začátku roku oznámila, že se chce se svým systémem uplatnit i v dalších zemích včetně České republiky. Stejný záměr na využití svého produktu v sousedních zemích má i její konkurent, německé konsorcium Toll Collect. „Takové snahy existují,“ potvrdil nedávno prezident telematického sdružení ITS&S Pavel Přibyl.

Pod jeden deštník.

Evropská komise prosazuje, aby se časem v Evropě používal pro mýtné jen jeden systém. Satelitnímu přitom dává přednost. Celkem logicky: evropský systém Galileo, který má odstranit závislost na amerických družicích, bude stát stovky milionů eur a musí se pro něj najít náležité uplatnění.
Pro systém založený na satelitní navigaci mají slabost i čeští odborníci na telematiku. „Z hlediska budoucnosti se nám jeví jako příznivější,“ vysvětluje Přibyl. Elektronické mýtné totiž nemusí být jedinou aplikací – přes družici by se časem mohl řídit provoz na komunikacích, sledovat pohyb nebezpečných nákladů, nebo by se dala hledat kradená auta.
Zatímco pro družicový systém hovoří hlavně jeho perspektiva a jednodušší instalace na dálnicích, kde by se nemusely stavět rámy pro odečítání signálů z projíždějících automobilů, mikrovlnný systém má hlavní výhodu v mnohem levnějším vybavení pro automobily. Palubní jednotka Go-box, která se připevňuje na sklo, se prodává za 50 eur. Cena palubního přijímače pro satelitní odečítání je zatím zhruba desetkrát vyšší.

Opatrně vpřed.

Ministerstvo dopravy ani fond zatím neuvedly, kterému ze systémů dávají přednost. „V tuto chvíli je předčasné uvažovat, která varianta se vybere,“ sdělilo ministerstvo. „Nejprve je třeba definovat, co přesně od systému očekáváme,“ řekl pro týdeník EURO také ředitel SFDI.
Ministr Šimonovský minulý týden potvrdil, že se o zavedení mýtného uvažuje nejen na dálnicích a rychlostních komunikacích, ale i na vybraných úsecích silnic první třídy. V úvahu připadá rozsah od 820 do zhruba tří tisíc kilometrů. U vozidel mají být ve hře tři návrhy: mýtné pro automobily s nosností nad dvanáct, 7,5, nebo 3,5 tuny. Lze očekávat, že se v první fázi začne u nejtěžších vozidel, protože nejvíc ničí silnice. Rozšíření na osobní automobily bude i do budoucna politicky obtížně průchodné a nejspíš nehrozí dříve než po roce 2010. „U této kategorie bude hodně záležet, jak se bude vyvíjet situace v Evropské unii,“ domnívá se Švagr. Na vývoji v unii budou do značné míry závislé poplatky mýtného, s jejich sblížením v jednotlivých státech EU totiž počítá i připravovaná směrnice.
Stanovení mýtného bude nejcitlivějším bodem nadcházejícího rozhodování. Vláda si v žádném případě nebude moci dovolit přenést na bedra dopravců veškeré náklady spojené s budováním a údržbou dálnic. SFDI uvádí, že tyto náklady přesahují šedesát miliard korun ročně. Vloni se na dálničních známkách vybralo zhruba 1,9 miliardy korun. Na automobily s nosností nad dvanáct tun z toho připadlo přibližně 650 milionů.
Elektronické mýtné by mohlo přinést tři až sedm miliard korun ročně. Široké rozmezí odpovídá řadě neznámých: výnosy budou závislé na výši mýtného, počtu automobilů, na něž se bude vztahovat, a na rozsahu zpoplatněných silnic. Investiční náklady na zavedení systému se odhadují na dvě až tři miliardy korun. Systémy ve hře Mikrovlnný DSRC (rakouský) Výhody: téměř třicetileté zkušenosti – v Evropě ho využívají všechny současné mýtnice
levná palubní jednotka (cca 1500 Kč)
snadné rozšíření na všechna vozidla
Nevýhody: nelze jednoduše převést na doporučovaný satelitní systém vyžaduje nákladnou infrastrukturu
má malou perspektivu pro další aplikace

Satelitní GNSS-CN (německý) Výhody: nižší vstupní investice
velká možnost dalšího využití - například pro sledování odcizených vozidel nebo přepravy nebezpečných nákladů
doporučuje ho Evropská komise
Nevýhody: drahá palubní jednotka (cca 15 000 Kč)
žádná praktická zkušenost - systém v Německu bude první aplikací