Světově osvědčená reality show uspěla i v Maďarsku
Big Brother je minulostí, po odvysílání v 26 zemích to už nikoho nemůže zajímat, napsal jeden maďarský televizní kritik. Neměl pravdu. V době vstupů do domu Velikého bratra se na maďarskou soukromou televizní stanici TV-2 od začátku září denně dívá nejméně čtvrtina maďarské populace. Hráči jsou novými hvězdami světa showbyznysu, jezdí do fanklubů i po celé zemi na setkání s televizními diváky. Na obrazovce se děje vše, účastníci vaří, spí, sprchují se, plní úkoly Velikého bratra, milují se a vyznávají si lásku, prožívají ponorkovou nemoc a čekají na hlasování každý druhý týden. Na konci zůstane jediný hráč. Získá patnáct milionů forintů (2,5 milionu českých korun).
Cokoli chcete …
Maďarský tisk nabízí všemožné informace o domě Velkého bratra, o počtu kamer, o životě účastníků před nástupem do reality show, o dvanácti vyvolených (vybraných pečlivým castingem), včetně velikosti jejich nohou a vitální kapacity plic. Zájemci mohou telefonovat do studia (za pevnou sazbu - samozřejmě komerční), přes den naslouchat konverzacím v domě, večer se mohou podívat na nejintimnější scénky ze života obyvatel domu, a to včetně sexuálních dobrodružství v přímém přenosu. K dispozici je mail, webové stránky. Jediné, co se veřejnost nedoví je, za kolik peněz se točí. „Smlouvy produkce jsou obchodním tajemstvím a nemohu vám říci, kolik projekt přináší,“ byla první reakce marketingového šéfa Big Brother Ádáma Rényiho.
Trhák.
Maďarský televizní trh přešel na duální systém vysílání nejpozději ze zemí Visegrádu. Po raketovém startu Novy a po podobném nástupu slovenské Markízy mělo maďarské duální vysílání dvouleté zpoždění. Zato se objevily hned dvě televizní stanice s terestriálním (pozemním) šířením signálu. Jednu založila belgická společnost RTL s názvem RTL-Klub, druhou Scandinavian Broadcasting System (SBS se sídlem v Lucembursku) s názvem TV-2. Název byl ve své době originální. TV-1 a TV-2 byly totiž v lidové maďarštině pojmy pro 1. a 2. okruh státní (veřejnoprávní) televize, která se v čase udělování licencí zbavila terestriálního okruhu TV-2 a s názvem MTV-2 zahájila vysílání přes satelit. Z TV-1 se stala MTV-1, a zažitý pojem tedy zůstal volný, nikoliv však registrovaný. To byl dobrý start.
TV-2 po jistou dobu schopně konkurovala veřejnoprávnímu zpravodajství a vytvořila nový druh vysílání publicistiky a zpráv v jediném souvislém bloku s headlineovým tématem. V soutěži dvou soukromých televizí vítězila.
RTL-Klub však měla lepší výběr témat - například se zevrubně věnovala aféře lehkých topných olejů (známé také z pořadů České televize Klekánice), což TV-2 opomněla. Ve volební kampani byla RTL vyváženější a také získávala větší sledovanost. Sledovanost koncem prvního čtvrtletí 2002 byla se 36 procenty v prime timech o čtyři procenta nižší než u konkurence. Reklamní příjmy - jak uvedl ekonomický týdenník Figyelö - se RTL zvyšovaly měsíčně o 30 procent, zatímco TV-2 jenom o deset procent a od března stagnovaly. TV-2 potřebovala obnovu. Rozhodla se tedy změnit logo, vizuál a potřebovala nějaký trhák. Ten ale nepřišel v obvyklé formě telenovel a soutěžních „milionářů“, ale v reality show.
Šest až sedm procent.
Tendr na Big Brother TV-2 vyhrála vyšší nabídnutou cenou. „Do projektu jsme investovali bez předchozího jednání se sponzory a reklamními partnery,“ řekl pro týdeník EURO finanční šéf týmu Big Brother Zoltán Várdy. Až po získání licence jsme oslovili budoucí partnery. Všechny nadnárodní společnosti, jež se účastní financování reality show, měly zkušenosti v jiných zemích a nebylo nutné je nijak přemlouvat. Typickým příkladem je společnost Rauch a Johny Walker,“ tvrdí Várdy. Dodává, že problém nebyl ani se spoluprací s telekomunikačními firmami, po prvním kontaktu pochopily, co se chystá. Várdy uznává, že TV-2 potřebovala „něco, co jí znovu udělá lídrem maďarského televizního trhu“. „TV-2 pravděpodobně získá šest až sedm procent ročního obratu na jediné produkci. Nezapomeňte, že jde o tříměsíční, neopakovanou jednorázovku, poměr tržeb tedy můžeme považovat za dosažitelné maximum,“ řekl pro týdeník EURO Várdy. Na rozdíl od české nebo slovenské praxe není v Maďarsku zákonem stanovena povinnost akciových společností zveřejňovat konsolidovaný audit hospodaření - tato povinnost přichází se vstupem do Evropské unie. Co tedy v absolutním vyjádření znamená šest až sedm procent tržeb, lze jen odhadovat. Nicméně v televizním byznysu jsou naprosto dominantní inzertní příjmy za odvysílanou reklamu a ty jsou na standardních trzích monitorovány specializovanými firmami. Poslední vydání evropské ročenky Television 2001, vydávané společností IP ze skupiny RTL Group, nabízí alespoň orientační čísla. V roce 2000 dosahovaly čisté výdaje zadavatelů do televizí v Maďarsku 132,1 milionu eur, přičemž TV-2 měla podíl na trhu téměř 53 procent. Protože tamní trh meziročně posiluje více než v Česku, hodně hrubý odhad „od oka“ naznačuje, že by TV-2 mohla z jedné odvysílané série získat okolo sedmi milionů eur.
Češi bez bratra
Maďarsko je po Polsku druhou středoevropskou zemí, v níž televizní Velký bratr pronikl na obrazovky. Logicky by tedy tato reality show měla být brzy k vidění i v Česku. Čeští diváci ji však zřejmě neuvidí. Uvedení českého Velkého bratra připravovala komerční stanice Prima, ta ale v srpnu potvrdila, že z plánů sešlo (EURO 32-33/2002). Náklady na licenci a produkci pořadu by totiž byly přemrštěně vysoké. Navíc analýza - Prima si ji nechala zpracovat mediální agenturou - dospěla k závěru, že český trh je příliš malý pro takový programový formát. V této souvislosti je zajímavé, že se maďarská stanice TV-2 do pořadu Big Brother pustila dokonce - jak sama tvrdí - bez předběžného průzkumu komerčního potenciálu programu. Maďarsko a Česko jsou totiž zeměmi se srovnatelným počtem obyvatel i reklamních příjmů, které plynou do tamních televizí. Mluvčí Primy Jana Malíková týdeníku EURO minulý týden potvrdila, že na rozhodnutí stanice se nic nemění a s pořadem Big Brother se nepočítá.
Další česká komerční stanice Nova Velkého bratra – a vůbec formát reality show – rovněž dlouhodobě odmítá. „Aby reality show měla sledovanost, jakou Nova potřebuje, musela by být ve druhém večerním vysílacím pásmu,“ říká mluvčí Novy Martin Chalupský. Programová ředitelka Libuše Šmuclerová nedávno uvedla, že by se takový typ pořadu případně uživil v okrajových časech – pro takové uvedení je ale příliš drahý. Podobné pořady totiž nesleduje široké divácké auditorium, ale specifická cílová skupina. „Jde o formát pro televizní trhy, na nichž jsou zavedeny užším způsobem selektované programy,“ vysvětluje Chalupský.
(zdf)